Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil při dnešní návštěvě Kyjeva ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu. Vystrčil na Ukrajině také uctí památku obětí násilných deportací totalitním sovětským režimem, informoval Senát ČR v tiskové zprávě.
Vystrčil přicestoval do ukrajinské metropole na čtvrtý summit Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Při jednání se sešel i s šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem.
„Pana prezidenta Zelenského jsem dnes ujistil, že se na podporu České republiky může spolehnout,“ napsal šéf Senátu na sociální síti X. „A pokud jde o mír, spravedlivý mír nastane jedině tehdy, když bude při vyjednávání o něm Ukrajina přítomna a bude souhlasit s vyjednanými podmínkami,“ dodal.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken právě v Kyjevě oznámil další balíček na podporu Ukrajiny. Ten by měl zahrnovat více než 700 milionů dolarů na podporu Ukrajiny ve válce proti Rusku, 325 milionů dolarů nových finančních prostředků na pomoc při opravě ukrajinské energetické a elektrické sítě, 290 milionů dolarů nové humanitární podpory na pomoc při poskytování služeb, jako je zajištění pitné vody, potravin, přístřeší a léků a 102 milionů dolarů na odminování země.
„Jsme i nadále plně odhodláni usilovat o vítězství Ukrajiny - nejen o to, aby se Ukrajina mohla dnes bránit, ale aby se mohla pevně postavit na vlastní nohy, vojensky, ekonomicky a demokraticky na mnoho a mnoho dní dopředu, aby zajistila cestu, kterou si ukrajinský lid zvolil k větší integraci do euroatlantického společenství, včetně EU a NATO, aby dosáhla spravedlivého a trvalého míru“ deklaroval Blinken
Takzvaný plán vítězství, který chce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě tento měsíc představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, počítá s posílením Ukrajiny a natolik silným „psychologickým“ dopadem na Rusko, že se Moskva rozhodne válku ukončit diplomatickou cestou. Zelenskyj to dnes podle agentury Reuters uvedl na summitu Krymské platformy v Kyjevě.
Podle Zelenského je důležité, aby Ukrajina plán představila svým spojencům před druhým mezinárodním mírovým summitem, který chce uspořádat ještě letos.
„Pokud ho partneři podpoří, Ukrajina bude moci Rusko snáze donutit k ukončení války,“ řekl. „K čemu je tento plán? Je to vážné posílení Ukrajiny a podle mého názoru bude mít jak psychologický, tak politický vliv na rozhodnutí Ruska ukončit tuto válku,“ dodal.
