Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
„Rusko očekává od Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) jasnější a objektivnější hodnocení situace v Kurské jaderné elektrárně.“ Uvedlo to dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Zařízení v úterý navštívil šéf MAAE Rafael Grossi, aby vyhodnotil rizika související s vpádem ukrajinských jednotek do západoruské Kurské oblasti.
„Moskva chce, aby se MAAE vyjadřovala jasněji k otázkám jaderné bezpečnosti,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Popřela ale, že by od agentury očekávala proruskou linii. „Chceme objektivnější a jasnější vyjádření postoje... Nikoliv ve prospěch naší země, ale ve prospěch faktů,“ dodala mluvčí, podle které je cílem takového požadavku zabránit jaderné katastrofě, „ke které nás všechny žene kyjevský režim“.
Kyjev uvádí, že cílem operace v Kurské oblasti je odvést ruské vojáky z napjatých míst ukrajinské fronty a ochránit civilisty a civilní objekty v ukrajinských pohraničních oblastech. K obviněním Moskvy ohledně jaderného zařízení, od kterého jsou ukrajinští vojáci vzdálení několik desítek kilometrů, se Ukrajina nevyjadřuje.
Ukrajinská 28. mechanizovaná brigáda na sociálních sítích zveřejnila video z dříve oznámeného sestřelu ruského proudového letounu Su-25. K sestřelu mělo dojít poblíž Kramatorska v Doněcké oblasti.
Podle ukrajinského generálního štábu včera proběhlo 184 střetů. Nejnapjatější situace stále panuje v Pokrovském sektoru. Nepřítel je aktivní také u Kupjansku a Toretsku. „Podle aktualizovaných informací ruský agresor včera podnikl čtyři útoky 12 raketami a 86 náletů na pozice ukrajinských jednotek a lokalit, přičemž vysadil 110 bezpilotních letounů,“ uvedl štáb.
V Bělorusku nebyly zjištěny žádné známky formování ruských útočných skupin směřujících k překročení hranic na západní Ukrajinu. „Na hranicích s Černihivskou a Sumskou oblastí nepřítel udržuje vojenskou přítomnost, provádí minometné a dělostřelecké ostřelování osad z území Ruské federace,“ uvádí se v denní zprávě.
