Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Rusko si formálně stěžovalo Německu kvůli vyšetřování poškození plynovodů Nord Stream. V Moskvě podle vyjádření zástupce ruského ministerstva zahraničí panují obavy, že Berlín vyšetřování uzavře, aniž by identifikoval zadavatele útoku na podmořské plynovody z roku 2022. Informoval o tom dnes server RBK, němečtí představitelé zatím na ruskou stížnost nereagovali.
Oleg Ťapkin z ruského ministerstva zahraničí podle agentury RIA Novosti uvedl, že Rusko v této otázce usiluje o jednání s Německem. Podle jeho vyjádření je totiž možné, že Berlín uzavře vyšetřování jako dříve Dánsko a Švédsko.
Čínský premiér Li Čchiang odcestuje tento týden na návštěvu Ruska a Běloruska, informovalo dnes čínské ministerstvo zahraničí. Podle agentury Reuters cesta začne v úterý a potrvá do pátku. Na programu má Li mimo jiné schůzku s předsedou ruské vlády Michailem Mišustinem.
Cílem vpádu ukrajinských vojsk do ruské Kurské oblasti je vytvořit tam nárazníkovou zónu, aby ruské síly nemohly přes hranici útočit na Ukrajinu. Ve svém večerním projevu to včera uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AP tak poprvé jasně stanovil cíl operace, kterou ukrajinské síly zahájily 6. srpna.
Hlavní úkol ukrajinských sil podle Zelenského nyní spočívá ve zničení co největší části ruského potenciálu napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ zdůraznil Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda. Až dosud ukrajinský prezident o vpádu vojsk do Ruska říkal, že cílem operace je ochránit pohraniční obce v Sumské oblasti, které čelily ustavičnému ruskému ostřelování, připomíná AP.
