Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Britská podpora Ukrajiny zůstává neochvějná, uvedl dnes mluvčí britského ministerského předsedy Keira Starmera v reakci na víkendová slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že podpora ze strany Londýna oslabuje. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj o víkendu poznamenal, že i když britské vedení od začátku války s Ruskem zachránilo tisíce životů, podpora v poslední době „zpomalila“. „Premiér zůstává naprosto rozhodný ve své podpoře Ukrajině,“ reagoval na to Starmerův mluvčí. „Pokud jde o naši podporu, znovu, je neochvějná,“ podotkl také.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně čtyři lidi a zranily nejméně 17, včetně dítěte, uvedly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všech 11 bezpilotních letounů typu Šáhid vypuštěných přes noc ze směrů Kursk a Primorsko-Akhtarsk v Rusku, informovalo letectvo.
V Torecku přišla o život jednasedmdesátiletá penzistka, v Zarične zahynuli tři civilisté ve věku od 61 do 72 let. Šlo o jednoho muže a manželský pár.
S žádostí o milost kvůli službě v cizích ozbrojených silách se zatím na českého prezidenta obrátili čtyři lidé, kteří se po ruské invazi zapojili do bojů na Ukrajině. Dvě z žádostí řešil Petr Pavel, dvě jeho předchůdce Miloš Zeman. Tři případy skončily odložením věci ze strany policie, čtvrtý Pavel předal ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení. Na dotaz ČTK to uvedl odbor komunikace Hradu.
Trestný čin nazvaný „služba v cizích ozbrojených silách“ spáchá podle trestního zákoníku český občan, který „v rozporu s jiným právním předpisem“ – tedy bez souhlasu prezidenta republiky – koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu. Hrozí mu za to až pětileté vězení. Dobrovolníci, kteří po únoru 2022 odjeli bez předchozího prezidentského souhlasu bojovat na Ukrajinu, mohou svou situaci řešit následnou žádostí o milost.
