Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajinské síly pokračují ve své operaci v Kurské oblasti na západě Ruska, kde ovládly více než 1250 kilometrů čtverečních a 92 obcí, prohlásil dnes podle tiskových agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě v projevu před ukrajinskými velvyslanci.
Kdyby západní partneři dovolili Kyjevu použít střely dalekého dosahu proti Rusku, nebyla by operace v Kurské oblasti nutná, citovala prezidenta agentura Reuters. Zelenskyj také vyzval západní partnery, aby dovolili Ukrajině použít zbraně dlouhého dosahu k zastavení ruského postupu na východě Ukrajiny. „Ukrajina může zastavit postup ruské armády jediným rozhodnutím, které očekáváme od našich partnerů,“ prohlásil podle agentury AFP.
Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do Aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.
Pavel očekává, že v příštích letech by mohla Ukrajina jednat s Ruskem o míru. Dohoda by podle prezidenta mohla znamenat, že by Rusko dlouhodobě okupovalo část ukrajinského území, ovšem bez toho, že by změnu hranic akceptovaly demokratické státy. „Myslím, že není nutným předpokladem plná obnova kontroly nad celým územím. Pokud dojde k vymezení, byť nějaké administrativní hranice, pak můžeme brát tuto administrativní hranici jako dočasnou a Ukrajinu v teritoriu, které bude v té době kontrolovat, přijmout do NATO,“ řekl Pavel.
Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí organizaci nadaci amerického herce George Clooneyho a jeho manželky Amal, Clooney Foundation for Justice (Nadace Clooneyových pro spravedlnost), a tím de facto zakázala její činnost v Rusku. Za spolupráci s „nežádoucí organizací“ hrozí v Rusku vězení. Nadace manželů Clooneyových pomáhá obětem porušování lidských práv a vyšetřuje válečné zločiny spáchané na Ukrajině, napsal server Forbes.ru.
„Nadace s hollywoodským rozmachem vede práci zaměřenou na diskreditaci Ruska. Aktivně podporuje falešné vlastence, kteří opustili zemi, členy zakázaných extremistických sdružení a teroristických organizací. Pod pláštíkem humanitárních idejí ‚bojovníci za spravedlnost‘ z Madison Avenue podporují trestní stíhání nejvyššího vedení Ruska a veřejně šíří pseudoodborné posudky na ruské zákony o zahraničních agentech a nevládních organizacích,“ uvedla prokuratura na sociální síti.
