Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
V Rusku dnes registrují hromadný výpadek videoserveru YouTube, jehož provozovatelem je společnost Google z americké technologické skupiny Alphabet. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na internetovou monitorovací službu Sboi.rf. Podle ní se uživatelé k serveru připojili pouze přes zahraniční vzdálené připojení VPN.
Po celém Rusku jsou hlášeny tisíce závad. Ani reportéři agentury Reuters v Rusku se k YouTube nedokázali připojit. Webové stránky nicméně zůstaly dostupné prostřednictvím některých mobilních zařízení, dodala agentura.
V posledních týdnech se rychlost stahování dat z webu YouTube výrazně snížila, z čehož ruští zákonodárci obviňují vlastníka YouTube. Google to odmítá.
Ruské úřady pokračují v rozšiřování kontroly státu nad klíčovými odvětvími ekonomiky. Po vyvlastnění železáren, největšího výrobce těstovin, firem zabývajících se lovem krabů na Dálném východě a tří největších výrobců alkoholu toto takzvané měkké znárodňování postihlo největšího přepravce nákladů po železnici PGK, upozornil server The Moscow Times, který ruské úřady nedávno v Rusku zakázaly.
Řízení společnosti PGK podle zdrojů deníku Kommersant převzala státní banka VTB, za jejíž úvěr firma ručila svými 70.000 vagony. Do loňského listopadu firma patřila miliardáři Vladimiru Lisinovi, který býval svého času nejbohatším Rusem. Pak ale firmu v hodnotě bezmála tří miliard dolarů (přes 69 miliard Kč) koupila málo známá akciová společnost Avrora Invest, která podle The Moscow Times patří Timuru a Ruslanu Babajevovým, synům někdejšího viceprezidenta státních drah Salmana Babajeva. To, že o firmu přišli, může podle zdrojů listu souviset s tím, že nesplnili sliby, které ohledně transakce dali investorům, včetně VTB.
Podle provozovatele GTS dnes tranzit ruského plynu přes Ukrajinu klesl kvůli slabšímu zájmu o šest procent na 37,25 milionu metrů krychlových.
