Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Po západoafrickém Mali přerušila diplomatické vztahy s Ukrajinou také vojenská junta v Nigeru. Její mluvčí uvedl, že Niamey jedná v solidaritě se svým sousedem, napsala dnes agentura Reuters. Bamako před několika dny přerušilo diplomatické vztahy s Kyjevem kvůli údajnému zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července. Podle povstalců tehdy zemřely desítky malijských vojáků i členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Kyjev na krok Nigeru nereagoval.
Rusko sestřelilo 11 dronů, které Ukrajina v noci vyslala nad Kurskou oblast a další tři ruské regiony, uvedla RIA s odvoláním na ministerstvo obrany.
Mexiko pozvalo ruského prezidenta Vladimira Putina na inauguraci nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaumové, která proběhne v této latinskoamerické zemi 1. října. Píše o tom dnes ruský list Izvestija s odvoláním na mexické velvyslanectví v Rusku.
„Prezidentu Putinovi byla zaslána pozvánka k účasti Ruska na inauguraci prezidentky Sheinbaumové,“ uvedl podle listu zástupce mexického velvyslanectví. „Ruský prezident se rozhodne, zda se ceremoniálu zúčastní osobně, nebo zda pověří jiného vysoce postaveného představitele, aby tak učinil jeho jménem,“ dodal.
Obdržení pozvánky Izvestiji potvrdilo také ruské velvyslanectví v Mexiku. Tamní ministerstvo zahraničí později agentuře Reuters sdělilo, že mexická vláda zaslala diplomatické nóty s pozváním na inauguraci Sheinbaumové všem zemím, s nimiž udržuje vztahy, i mezinárodním organizacím, jichž je členem.
