Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Čtyři lidé zahynuli a další byl zraněn při dnešním ruském ostřelování ukrajinské Doněcké oblasti, uvedl na platformě Telegram šéf správy regionu Vadym Filaškin.
Při ranním ostřelování podle Filaškina přišli o život pětašedesátiletá žena a o rok mladší muž v Antonivce, která se nachází nedaleko frontové linie. Další dva lidé zemřeli v obci Mychajlivka, tam zahynul pětapadesátiletý muž a o tři roky mladší žena.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev z rozsáhlé provokace v souvislosti se zprávami o průniku ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
Ruské úřady od úterka informují o přítomnosti ukrajinských vojáků v Kurské oblasti a následných bojích u hranic mezi oběma zeměmi. „Kyjevský režim podnikl další rozsáhlou provokaci, vede nerozlišující palbu z různých druhů zbraní, včetně raketových, na civilní objekty,“ tvrdil na jednání s členy ruské vlády Putin.
Podle serveru Meduza dále uvedl, že bezprostředně po jednání s členy vlády bude mít schůzku s šéfy ruských silových a bezpečnostních struktur, se kterými bude současnou situaci v Kurské oblasti řešit.
Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu silně zveličil ruský postup na Ukrajině od poloviny června, píše ve své analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Šojgu v úterý tvrdil, že Rusové za necelé dva měsíce obsadili 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. ISW ruské zisky odhaduje na přibližně 290 kilometrů čtverečních za toto období.
„Ruské vojenské velení opakovaně zveličuje ruské územní postupy na Ukrajině,“ poznamenali analytici Institutu pro studium války. Rusko se podle nich od poloviny června zmocnilo území o rozloze přibližně 290 kilometrů čtverečních. Pro srovnání rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních, rozloha Brna 230 kilometrů čtverečních.
Šojgu hovořil o polovině června s odkazem na tehdejší vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Kreml dále požaduje, aby se Ukrajina zavázala nevstoupit do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev návrhy odmítl. Šojgu podle agentury Reuters řekl, že čím déle bude Kyjev čekat, než začne s Ruskem vyjednávat o míru, tím tvrdším podmínkám bude čelit.
