Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov v telefonátu před dvěma týdny varoval svůj americký protějšek Lloyda Austina před údajnou tajnou ukrajinskou operací proti Rusku. Napsal to dnes list The New York Times (NYT) s odkazem na tři nejmenované činitele. Belousov s Austinem hovořil 12. července, uvedl tehdy Pentagon s tím, že telefonát iniciovala ruská strana, což média označila za vzácnou událost. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 spolu totiž vrcholní představitelé obrany hovořili pouze pětkrát a téměř vždy z iniciativy Spojených států.
Předmětem telefonátu z poloviny tohoto měsíce bylo podle NYT varování, že Ukrajina chystá neupřesněnou „tajnou operaci“ proti Rusku se souhlasem Američanů. Belousov se Austina ptal, zda o tom Pentagon ví a upozornil, že podobné kroky by vedly k dalšímu napětí mezi Washingtonem a Moskvou.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s delegací navštívila Ukrajinu. Při třídenní cestě uctila památku československých legionářů a vojáků padlých v druhé světové válce, připomněla také oběti vojáků z českých zemí bojujících v rakousko-uherské armádě. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Černochová návštěvu zakončila pietní akcí u zborovské mohyly, místa spojeného s počátkem československých legií na východní frontě.
„Navštívili jsme místa, která jsou úzce spojena s našimi vojáky z první i druhé světové války. Oběti obou velkých válek a hrdiny z východní fronty je potřeba si připomínat i v souvislosti s právě probíhající nesmyslnou agresí putinovského Ruska,“ uvedla Černochová. Uctila i památku ukrajinských vojáků padlých v poslední době. Se zástupci místních samospráv mluvila o možné humanitární pomoci před nadcházející zimou, poděkovala jim za péči o české válečné hroby.
„Jednotky Centrálního vojenského okruhu aktivně osvobodily obec Lozovatskoje,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. To ve svých hlášeních opakovaně hovoří o „osvobození“, ačkoliv jeho invazní jednotky operují na ukrajinském území. Použilo při tom také ruský název obce Lozuvatske , která podle satelitních snímků čítá několik málo domů a leží zhruba 35 kilometrů severozápadně od Doněcku.
Ruská armáda podle analytiků projektu DeepState, zřejmě blízkého ukrajinské armádě, rovněž obsadila o něco větší obec Vovče, asi čtyři kilometry jihozápadně od Lozuvatske, a postoupila u ještě jižněji položené Jasnobrodivky. Z mapy zveřejněné na telegramu vyplývá, že se Rusko snaží postoupit v okolí Vovče v pěti směrech, napsala agentura Unian.
