Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Kreml odmítl hodnotit potenciální kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové v podzimních volbách, kdy Američané vyberou příštího šéfa Bílého domu. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova nebyla Harrisová dosud v oblasti rusko-amerických vztahů aktivní, až na některá prohlášení, která označil jako nikoliv přátelská. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax.
Americký prezident Joe Biden v neděli pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na kandidátku na prezidentský post.
„V tuto chvíli nemůžeme z hlediska našich bilaterálních vztahů nějak hodnotit potenciální kandidaturu paní Harrisové, protože zatím žádný její přínos pro naše bilaterální vztahy nebyl zaznamenán,“ uvedl Peskov na dotaz novinářů.
Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila v noci na dnešek 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti, uvedlo dnes na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji. K útoku na rafinerii v Tuapse se podle serveru Ukrajinska pravda přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Nad Rostovskou oblastí bylo zničeno 47 dronů, po jednom bezpilotním letounu pak nad Belgorodskou, Voroněžskou a Smolenskou oblastí, dalších osm nad Krasnodarským krajem a 17 dronů nad Černým a Azovským mořem, sdělil ruský rezort obrany.
Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100 000 kusů munice, oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.
„Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům v Bruselu Lipavský.
