Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Maďarský premiér Viktor Orbán v dopise evropským lídrům předestřel svůj plán, jak dospět k míru na Ukrajině. Jeho poradce Balázs Orbán to řekl maďarskému provládnímu webu Magyar Nemzet. Podrobnosti premiérova plánu ale nezveřejnil.
Maďarský premiér od začátku července, kdy Budapešť převzala předsednictví v Radě EU, uskutečnil několik cest, které označil za „mírové mise“. Kromě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě navštívil také v Moskvě ruského prezidenta Putina. Představitelé sedmadvacítky se od cesty okamžitě distancovali, když uvedli, že politika „appeasementu“ Putina nezastaví, a zdůraznili, že neměl mandát EU.
Politický ředitel v úřadu maďarského premiéra Balázs Orbán v rozhovoru s Magyar Nemzet uvedl, že plán Budapešti je postaven na „realistickém posouzení situace, realistických cílech a realistickém harmonogramu“. V rozhovoru také vyjádřil přesvědčení, že pokud chce Evropa mír a ukončení krveprolití, musí změnit své směřování. Zatím jsou podle něj představitelé Evropy i administrativa amerického prezidenta Joea Bidena „pro pokračování války“. Ochotny usilovat o mír jsou naopak Čína, Turecko a také republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump, uvedl v rozhovoru Balázs Orbán.
Zelenskyj na dnešní tiskové konferenci hovořil i o svých plánech na další mírový summit, který by navázal na první červnové setkání ve Švýcarsku. Toho se účastnili zástupci z 92 zemí, Rusko mezi nimi ale nebylo.
„Myslím si, že ruští představitelé by se toho druhého summitu měli zúčastnit,“ řekl ukrajinský prezident. Do listopadu chce mít hotový mírový plán, aby se následně mohlo konat další kolo jednání.
Zelenskyj dnes také odsoudil cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o urovnání konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko v únoru 2022. Orbán předtím navštívil poprvé od vypuknutí války v únoru 2022 i Kyjev.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to dnes na tiskové konferenci uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé, napsala agentura AFP.
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina během léta obdrží „určitý počet stíhacích letounů“, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Americký ministr zahraničí Antony Blinken na okraj summitu NATO ve Washingtonu minulý týden uvedl, že část letounů už je na cestě na Ukrajinu.
„Nemůžu vám říct, kolik letadel to bude. Ale nebude jich dost... Určitě nás posílí, ale bude jich dost na to, abychom se vyrovnali ruské letce? Nemyslím si,“ řekl dnes Zelenskyj. Stíhací letouny západní výroby patří mezi hlavní vojenskou techniku a vybavení, které Ukrajina žádá od svých spojenců pro obranu proti ruským invazním vojskům.
