Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol hodlá s vedoucími představiteli NATO jednat o hrozbě, kterou podle něj pro Evropu představuje Severní Korea a její prohlubující se vazby na Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters vzkázal Moskvě, že si bude muset vybrat mezi dvěma korejskými státy a rozhodnout se, kde spočívají její skutečné zájmy.
„Vojenská spolupráce Ruska se Severní Koreou představuje jasnou hrozbu a vážnou výzvu pro mír a bezpečnost na Korejském poloostrově i v Evropě,“ řekl Jun agentuře Reuters před cestou do Washingtonu na summit NATO. „Záleží pouze na Rusku, kam chce směřovat vazby s Jižní Koreou,“ dodal. Uvedl také, že se jeho země rozhodne o poskytnutí zbraní Ukrajině na základě toho, jak dopadne nový vojenský pakt mezi Moskvou a Pchjongjangem.
Jun se v roce 2022 stal prvním jihokorejským prezidentem, který se zúčastnil summitu NATO. Společně s Austrálií, Japonskem a Novým Zélandem bude Jižní Korea jedním ze čtyř partnerů z oblasti Asie a Pacifiku, kteří se připojí k summitu pořádanému tento týden. Vztahy mezi Jižní Koreou a Ruskem se zhoršily kvůli dodávkám balistických raket a děl z Pchjongjangu pro Moskvou vedenou válku na Ukrajině. Rusko i KLDR tyto dohody popírají.
Rusko označilo Jižní Koreu za „nejpřátelštější mezi nepřátelskými zeměmi“ a prezident Vladimir Putin prohlásil, že by udělala „velkou chybu“, kdyby se rozhodla dodávat zbraně Ukrajině. Jižní Korea protestovala, když Putin v červnu navštívil Pchjongjang a podepsal s vůdcem Kim Čong-unem smlouvu, která se týká vzájemné obrany.
„Severní Korea je jednoznačně hrozbou pro mezinárodní společnost,“ řekl Jun Sok-jol. „Doufám, že se Rusko rozumně rozhodne, která strana – jestli Jižní, nebo Severní Korea – je důležitější a potřebnější pro jeho zájmy. Budoucnost vztahů mezi Korejskou republikou a Ruskem závisí výhradně na jednání Ruska,“ dodal.
Čínský prezident Si Ťin-pching na setkání s maďarským premiérem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání, uvedla AP.
Maďarský premiér Viktor Orbán je na návštěvě Číny, oznámil dnes ráno na sociální síti X. Čínská státní média později informovala, že Orbán jednal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a že tématem rozhovorů bylo urovnání konfliktu na Ukrajině.
Orbán minulý týden navštívil Kyjev, kde jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, a později přijel do Moskvy, kde o konfliktu na Ukrajině jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Maďarsko od července předsedá Radě Evropské unie, která se ale od Orbánovy cesty do Moskvy distancovala.
„Mírová mise ministerského předseda Viktora Orbána pokračuje,“ uvedl k návštěvě Číny Orbánův mluvčí Bertalan Havasi. Za mírovou misi Orbán podle agentury Reuters označil své cesty na Ukrajinu a do Ruska z minulého týdne. „Čína je klíčovou mocností při vytváření podmínek pro mír v rusko-ukrajinské válce,“ napsal Orbán na síti X a dodal, že právě to byl důvod, proč se setkal s čínským prezidentem jen dva měsíce poté, co Si Ťin-pching navštívil Budapešť.
