Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
V ukrajinském hlavním městě úlomky ruské rakety o nedělní noci dopadly na vícepodlažní obytný dům, ve kterém na dvou podlažích vypukl požár. Zdravotníci poskytli pomoc šesti lidem, včetně jedenáctileté dívky. Jednu starší ženu museli hospitalizovat, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vojenskou správu a starostu Vitalije Klička.
Dnipro podle šéfa oblastní správy Serhije Lysaka v noci zasáhly ruské rakety. „V obytné čtvrti poškodily obchod. Rozbily okna a střechy v soukromých domech a výškových budovách,“ napsal na sociální síti. Ze sedmi zraněných, včetně patnáctiletého chlapce, musela být jedna žena hospitalizována.
Po více než půl roce se na Pražském hradě dnes v poledne sejdou nejvyšší ústavní činitelé k debatě o zahraniční politice. K prezidentu Petru Pavlovi, předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS), šéfce Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) a premiérovi Petru Fialovi (ODS) se připojí také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Lze předpokládat, že tématem jednání bude červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, na kterém bude Česko reprezentovat hlava státu. Politici by se mohli věnovat konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě. Jedním z témat by také mohlo být diplomatické zastoupení v Moskvě poté, co na ambasádě v Rusku skončili velvyslanec Vítězslav Pivoňka i chargé d'affaires Jiří Čistecký, který bude nově velvyslancem v Německu.
