Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Režim sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji by měl být přezkoumán, prohlásil Vladimir Putin po setkání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem v Pchjongjangu.
Rada bezpečnosti OSN, v níž má Rusko jako jeden z pěti stálých členů právo veta, přijala vůči KLDR sankce poprvé v roce 2006 a od té doby je opakovaně zpřísnila v reakci na pět severokorejských jaderných testů a množství raketových zkoušek. Severní Korea ale od svého kontroverzního zbrojního programu neustoupila.
„Rád bych poznamenal, že omezující opatření Rady bezpečnosti OSN vůči Severní Koreji iniciovaná USA a jejich spojenci musí být revidována,“ prohlásil Putin.
„Česko oficiálně předalo kogenerační jednotky a vybavení primární péče starostovi města Charkov,“ tweetuje ministerstvo zahraničí. „Historicky první projekty česko-tchajwanské spolupráce míří právě sem. Přinášíme elektrickou energii a teplo do charkovských domovů.“
Až osm let vězení hrozí Ukrajinci z města Derhači u Charkova, který Rusku poskytoval informace o ukrajinských silách v okolí. Do ruských služeb jej zlákala Ruska, s níž se sblížil na seznamce v mobilní aplikaci, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na informace od ukrajinské tajné služby SBU a generální prokuratury.
Ruská přítelkyně se podle prokuratury vydávala za novinářku píšící o dění v Charkovské oblasti a o místních lidech. S nezaměstnaným Ukrajincem navázala „romantický vztah“ právě kvůli získání informací o dislokaci ukrajinských jednotek a vojenské techniky. Muž se potuloval městem a tajně pořizoval snímky z míst, kde se nacházeli vojáci. Tyto informace pak posloužily k zaměření ruských raket a bezpilotních letounů. Strážci zákona informátora zadrželi při činu, vylíčil deník a dodal, že podezřelý čeká na soud ve vyšetřovací vazbě.
