Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Červencovému summitu Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu bude dominovat téma plnění závazku členských zemí dávat minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, ale i dalších povinností, které mají jednotlivé státy vůči Alianci. V rozhovoru s ČTK to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Promítnou se do něj také blížící se prezidentské volby ve Spojených státech, míní.
„Dominantním tématem bude stoprocentně plnění závazků minimálně dvou procent HDP ze strany jednotlivých zemí,“ uvedla Černochová. Dalším zásadním tématem bude podle Černochové situace ve světě z hlediska bezpečnosti. „Protože ta se oproti summitu, který byl ve Vilniusu, troufám si říct, nezlepšila, ale zhoršila, protože vedle války na Ukrajině přibyl konflikt na Blízkém východě,“ poznamenala.
České republice se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dál hlásí země, které se chtějí zapojit do české muniční iniciativy. Na stole jsou podle ní memoranda o porozumění s dalšími státy, řekla ministryně v rozhovoru s ČTK. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden řekl, že na iniciativu, ve které Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dosud přispělo 15 zemí EU a Severoatlantické aliance (NATO) přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun).
Fiala koncem května zmínil, že první desítky tisíc kusů munice ráže 155 mm dorazí na Ukrajinu v červnu. Doplnil tehdy, že země napadená Ruskem může čekat první zásilku v příštích dnech. „Máme na stole další memoranda o porozumění. Země se nám stále hlásí a chtějí se do muniční iniciativy zapojit,“ řekla ČTK Černochová. Ukrajina by měla podle prohlášení vládních politiků dostat do konce roku asi půl milionu kusů munice. Černochová uvedla, že dárců by mělo být průběžně dost.
Ukrajinská vláda v pátek nařídila všem ministerstvům a regionálním úřadům, aby přestaly používat klimatizaci a vypnuly vnější osvětlení, protože ruské útoky vedly k dlouhým výpadkům elektřiny po celé zemi, která se už třetím rokem brání ruské agresi. Napsala to agentura Reuters.
„V důsledku ruských útoků máme v energetickém systému značný deficit. Abychom situaci zlepšili, obnovíme a rozšíříme výrobu a současně snížíme spotřebu,“ uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal na zasedání vlády. „Ministerstva, ústřední instituce a regionální úřady by měly přestat používat klimatizaci a vnější osvětlení budov a přilehlých prostor.“
