Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na vojenská zařízení a kritickou infrastrukturu Ukrajiny dvěma desítkami střel a více než 30 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Vzdušné síly Ukrajiny zároveň oznámily sestřelení sedmi řízených střel a všech bezpilotních letounů. Moskva hlásí mimo jiné likvidaci osmi střel ATACMS nad Azovským mořem a osmi dronů u anektovaného Krymu. Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj ve vojenské rozvědce píše, že Ukrajina zasáhla u Krymu pomocí bezposádkových plavidel dvě ruské lodi, pravděpodobně hlídkové čluny typu Tuněc.
Ruské invazní síly podle ukrajinského letectva zaútočily na Ukrajinu osmi protiletadlovými střelami S-300/S-400 v Charkovské oblasti, dále na napadenou zemi vyslali 11 řízených střel Ch-101/Ch-555 a 32 útočných dronů typu Šáhed.
„Sestřeleno bylo sedm řízených střel Ch-101/Ch-555 a 32 útočných bezpilotních letounů Šáhed 131/136 v Chmelnycké, Dněpropetrovské, Čerkaské, Kirovohradské, Záporožské, Oděské, Chersonské, Kyjevské a Vinnycké oblasti,“ dodalo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. O zbylých střelách, které se Ukrajincům nepodařilo sestřelit, se nezmiňuje.
Na Krymu byly slyšet noční exploze. Ruská loď, která hlídala Krymský most, byla pravděpodobně zničena, uvedl zdroj z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny.
V Praze dnes začíná dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Hlavním tématem akce, která bude přípravou na červencový alianční summit ve Washingtonu, by měla být válka na Ukrajině. Na okraj setkání se koná řada bilaterálních jednání, několik českých politiků se setká například s americkým šéfem diplomacie Antonym Blinkenem. Prezident Petr Pavel pak udělí Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi.
