Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Severoatlantická aliance je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině, uvedl dnes mluvčí kremlu Dmitrij Peskov. Aliance pod vedením Spojených států se podle něj snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou. Podle ruské státní agentury TASS Peskov takto reagoval na prohlášení generálního tajemníka NATO. Jens Stoltenberg dříve řekl, že spojenci by měli přehodnotit omezení, která ukrajinským vojákům brání útočit západními zbraněmi na ruské území.
„Výzvy pana Stoltenberga k útokům na naše území a snaha nezavléct Severoatlantickou alianci do konfliktu si vzájemně odporují,“ citovala Peskova agentura TASS. Generální tajemník NATO postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist.
Evropská unie uvalila sankce na 19 lidí a jednu právnickou osobu v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Omezení, která dnes schválili unijní ministři zahraničí, se vztahují na Federální vězeňskou službu Ruské federace (FSIN) a rovněž několik soudců, státních zástupců a dalších představitelů ruské justice, kteří sehráli klíčovou roli při uvěznění a smrti ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
„Rozhodnutí zavést nový sankční režim je součástí reakce EU na narůstající a systematické represe v Rusku,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. Sankce se vztahují i na osoby, které hrály roli při odsouzení petrohradské umělkyně Alexandry Skočilenkové a Olega Orlova, ochránce lidských práv a spolupředsedy organizace Memorial oceněné Nobelovou cenou za mír. Orlov byl odsouzen na 2,5 roku do vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu.
Ruský útok na Mykolajivskou oblast si dnes vyžádal dva životy a pět zraněných, uvedly úřady. Počet obětí po sobotním útoku v Charkově stoupl na 18.
