Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Při výbuchu ruské rakety Iskander na předměstí Pokrovsku na východě Ukrajiny byl zraněn desetiletý chlapec, jeho rodiče přišli o život. Zranění utrpěl také soused, oznámila dnes ukrajinská prokuratura. Dalšího mrtvého si podle úřadů vyžádalo ruské ostřelování města Toreck, rovněž na východě země.
Sedm zraněných po ostřelování města Čuhujiv ruskými raketami hlásí Oleh Syněhubov, který stojí v čele Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ruské rakety v Čuhujivu podle Syněhubova zasáhly školku, ale žádné dítě nebylo zraněno. Zranění utrpěl jeden muž a šest žen ve věku od 22 do 77 let, dvě čtyřicátnice jsou ve středně vážném stavu.
Arbitrážní soud v Petrohradě zakázal rakouské ropné a plynárenské skupině OMV vést arbitrážní řízení proti ruskému plynárenskému podniku Gazprom mimo Rusko. Soud pohrozil OMV pokutou 565,2 milionu eur (téměř 14 miliard Kč) v případě, že bude pokračovat v arbitráži u soudů mimo Rusko.
Generální ředitel OMV Alfred Stern v dubnu uvedl, že společnost považuje tato řízení za nelegitimní a že neuznává Petrohrad jako místo soudní příslušnosti. Řekl také, že OMV zahájila arbitrážní řízení proti Gazpromu, které se týká mimo jiné podílu firmy v ruském plynovém poli.
Ruské úřady se rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem, vyplývá z návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů, píší The Moscow Times. Podle dokumentu připraveného ministerstvem obrany hodlá Rusko vyhlásit část vod na východě Finského zálivu a také u měst Baltijsk a Zelenogradsk v Kaliningradské oblasti za své vnitřní mořské vody.
Za tímto účelem hodlá Rusko změnit zeměpisné souřadnice bodů určujících polohu základních linií, od kterých se bude měřit rozsah teritoriálních vod Ruské federace, jakož i přilehlé zóny u pobřeží a ostrovů.
Finsko se ohradilo. Litva označila počínání za "provokaci" a předvolala si zástupce Ruské federace ve Vilniusu k podání vysvětlení.
