Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Kanál Nexta TV hlásí silný výbuch z okupovaného Luhansku. „Podle předběžných údajů úder zasáhl bývalou Luhanskou akademii vnitřních věcí (osada Jubilejnyj), kde od začátku roku 2014 sídlí ruští okupanti,“ tweetuje Nexta.
Soud v ruském Novosibirsku poslal na 25 let do vězení mladého muže, který podle vyšetřovatelů plánoval podpalovat sídla armádních odvodových komisí. Žádné ale nakonec nezapálil. Podle ruskojazyčného servisu BBC jde o nejtvrdší trest, jaký soud někomu v souvislosti se žhářskými útoky proti odvodovým centrům udělil.
Ilju Baburina (24) policie zadržela předloni v září kvůli podezření z přípravy teroristického činu v souvislosti s podpálením odvodového centra, které se ovšem nestalo. Později ho vyšetřovatelé obvinili z dalších pěti činů, včetně vlastizrady, podílu na činnosti nezákonné ozbrojené skupiny nebo činnosti teroristické organizace. Soud ho shledal vinným z vlastizrady nebo ze snah o přípravu teroristického útoku. Nařídil, aby si pět let odpykal ve vězení a 20 let v trestanecké kolonii s přísným režimem.
Baburin pracoval v odvětví IT a před svým zatčením hodně cestoval. Měl manželku na Ukrajině, se kterou se ale ještě před ruskou invazí rozešli. S ruskou válkou proti sousední zemi podle svých přátel nesouhlasil, žádných akcí proti ní se ale neúčastnil.
Rafinerie ve Slavjansku na jihu evropského Ruska připustila, že nedělní nálet ukrajinských dronů způsobil škody. Uvedla do dnes agentura TASS. Rafinerie je soukromý podnik s kapacitou čtyř milionů tun ropy ročně, tedy přibližně 80 000 barelů denně, poznamenala agentura Reuters. Už v neděli média informovala, že zařízení přerušilo provoz.
„Jsou tu poškození. Jejich rozsah se zjišťuje,“ řekl TASS bezpečnostní ředitel skupiny Slavjansk EKO Eduard Trudněv. Odborníci podle něj zjistili slabiny v obranyschopnosti podniku. „Jsou díry v obraně, přihlédli jsme k tomu a na nápravě budeme pracovat. To je hlavní úkol,“ prohlásil.
Šéf Slavjanského okresu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska Roman Siňagovskij předtím na komunikační platformě Telegram uvedl, že v noci na neděli zasáhlo areál rafinerie šest bezpilotních letounů. Úřady dříve hovořily o dopadu jednoho dronu, který nezpůsobil žádný požár.
