Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Dosavadní chargé d'affaires Jiří Čistecký skončil na velvyslanectví v Moskvě ke konci dubna. Ambasádu nyní vede Jan Ondřejka, dosavadní druhý tajemník. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.
Koncem května skončí velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, vláda ho odvolala, řekl v neděli ministr Jan Lipavský (Piráti) v televizi Nova. Pivoňka sice zůstával oficiálně velvyslancem, nicméně delší dobu už pobýval v České republice a v Moskvě působil právě Čistecký jakožto jeho zástupce. Na začátku března se mimo jiné zúčastnil pohřbu ruského opozičníka Alexeje Navalného.
Zda při aktuální ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatují ústavní činitelé delší dobu. Prezident Petr Pavel koncem března uvedl, že jde o záležitost mezi ministerstvem zahraničí, vládou a Hradem. „Dlouhodobě vnímám důležitost toho mít i v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Otázkou je, zda zrovna v tuto dobu je pro to vhodná situace,“ řekl tehdy prezident.
„‚Rusové jsou vojáci beránka Božího.‘ Velikonoce podle Alexandra Dugina, který vypadá a chová se jako převtělení Rasputina,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Jeden z těch, kteří vedou Rusko do neštěstí,“ glosuje ve svém ranním hlášení o radiační situaci Ukrajiny.
Šest lidí zemřelo a dalších 35 utrpělo zranění při útoku dronů v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou. Agentura TASS uvedla, že ukrajinské drony zasáhly automobily převážející zaměstnance společnosti Agro-Belgorje, která se zabývá produkcí vepřového masa. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na svém telegramovém účtu napsal, že útok se stal u vesnice Berjozovka, která leží nedaleko hranic s Ukrajinou. Mezi zraněnými jsou podle něj i dvě děti. Gladkov dodal, že informace o tomto incidentu se upřesňují.
Ruské příhraniční regiony v souvislosti s ruskou invazí do sousední země čelí ostřelování a útokům dronů, které ruské úřady připisují Ukrajině. Kyjev se k nim nevyjadřuje.
