Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš uvedl, že nekritizuje pomoc Ukrajině, ale netransparentnost aktuální české muniční iniciativy, kterou vnímá především jako obří PR akci. Babiš to napsal v odpovědi na dopis ministryně obrany Jany Černochové (ODS), ve kterém bývalému premiérovi vyčítala útoky na muniční iniciativu. ČTK má Babišův dopis s pátečním datem k dispozici, vyjádření ministerstva obrany ČTK shání.
Černochová v úterním dopisu Babišovi napsala, že jeho nepodložené útoky veřejně poškozují Česko. Dopisem chtěla připomenout, že otázky obrany a bezpečnosti ČR mají zůstat stranou od politického boje. Babiš se podle ní snaží vyvolat dojem, že iniciativa je nějakým podvodem, aby získal hlasy voličů SPD a „dalších extrémních proudů“. Iniciativa je přitom ojedinělou formou pomoci Ukrajině, dodala.
Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině až 50 miliard USD (1,2 bilionu Kč). Tyto peníze by pak byly spláceny z neočekávaných zisků ze státních ruských aktiv zmrazených převážně v Evropě, ze kterých stále plynou úroky. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje, podle kterých se o tomto plánu diskutuje v rámci skupiny sedmi předních ekonomik světa G7 a USA usilují o uzavření dohody na červnovém setkání skupiny v Itálii.
Podívejte se na nové snímky vesnice Očeretyne v Doněcké oblasti, která je nyní cílem ruských vojsk. Snímky pořídil dron. Na záběrech nejsou vidět žádní lidé a také to vypadá, že ani žádná budova nezůstala nedotčena.
