Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Německo si kvůli kybernetickým útokům, které spojuje s Ruskem, předvolalo ruského velvyslance v zemi, prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Christian Wagner. Německo zároveň vyzvalo Moskvu, aby s takovými výpady přestala, uvedl vládní mluvčí Wolfgang Büchner. Spolkové ministerstvo vnitra uvedlo, že útoky nemířily jen proti vládní sociální demokracii (SPD), ale také proti německým firmám v oblasti logistiky, zbrojení, letectví a výpočetní techniky.
Mluvčí ministerstva vnitra Maximilian Kall řekl, že Berlín ruské kybernetické útoky spojuje s německou podporou Ukrajiny. Německo poskytuje Ruskem napadené zemi druhou největší zbrojní pomoc po Spojených státech. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která se dnes v Praze setkala s českým kolegou Vítem Rakušanem, prohlásila, že Berlín bude Ukrajinu dále podporovat. „Zastrašit Ruskem se nenecháme,“ řekla.
Za poslední den ztratil protivník 1270 lidí, 22 tanků, 33 obrněných vozidel, 19 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit. V rámci letišncíh jarních dní jsou to ztráty nadprůměrné.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že „zneškodnila“ sabotéra ukrajinské vojenské rozvědky, jenž přijel přes Litvu do Ruska páchat „teroristické útoky“ na vojenská a energetická zařízení v Moskevské a Leningradské oblasti. Napsala to dnes agentura TASS. Podle agentury Reuters FSB uvedla, že muže zabila. Kyjev se k případu dosud nevyjádřil.
Občan Ruské federace narozený v roce 1976 na příkaz ukrajinské vojenské rozvědky HUR plánoval sérii teroristických útoků na ruském území, tvrdí tiskové oddělení FSB. Ruští agenti ho prý objevili ve skrýši v Leningradské oblasti. „Při zatýkání kladl ozbrojený odpor pomocí střelných zbraní a byl zneškodněn,“ dodala ruská tajná služba.
FSB dále tvrdí, že muž prošel diverzním výcvikem v Litvě. Údajný sabotér podle ruské tajné služby přijel letos v březnu z Litvy, kde prý před tím studoval používání výbušných a ručních zbraní, napsal nezávislý server Meduza.
