Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj upozornil, že ukrajinská armáda pozoruje hromadění a přeskupování ruských vojsk u Charkova, druhého největšího města Ukrajiny vzdáleného jen asi 30 kilometrů od ruské hranice. Charkov se v posledních měsících stává častým terčem vzdušných útoků a podle Ukrajiny se Rusové toto město s 1,3 milionu lidí snaží učinit neobyvatelným.
„V nejvíce ohrožených oblastech byla naše vojska posílena dělostřelectvem a tankovými jednotkami,“ uvedl Syrskyj.
Nový pozemní útok z Ruska naopak podle armádního velitele nyní nehrozí v Sumské a Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.
Ruské soudy o víkendu uvalily vazbu na dva novináře, kteří podle nich spolupracovali s týmem opozičního politika Alexeje Navalného při výrobě videí publikovaných na YouTube a odhalujících korupci ve špičkách ruské politiky. Oba novináři, kteří také spolupracovali se západními tiskovými agenturami, jsou obvinění z účasti v extremistické organizaci. Jak Konstantin Gabov, tak Sergej Karelin obvinění odmítli, ve vazbě ale zůstanou přinejmenším dva měsíce a v případě odsouzení jim hrozí až pět let ve vězení, uvedla AP.
Už dříve úřady zakázaly Navalného Fond boje pro korupci jako extremistickou organizaci, což znamená, že postih hrozí i spolupracovníkům. Většina z nich odešla do exilu, ostatní byli uvězněni, připomněla agentura AFP.
Případy Gabova a Karelina spojila se stupňováním tlaku ruských úřadů na nezávislá a zahraniční média. Po rozpoutání války proti Ukrajině se režim snaží rozdrtit jakýkoliv odpor a umlčet veškerý nesouhlas. Karelin spolupracoval s AP, která nad jeho zadržením vyjádřila „hluboké znepokojení“. Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
„Situace na frontě se vyostřila,“ uvedl velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Situace se dynamicky měnila - v některých oblastech měl nepřítel taktické úspěchy a v některých oblastech se nám podařilo zlepšit taktické postavení našich jednotek,“ napsal na Telegramu.
Podle Syrského je pro ukrajinská vojska nejsložitější situace západně od Avdijivky a Marjinky, kde se ruské síly snaží prodrat ve směru na Pokrovske a Kurachove.
„Jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny se přesunuly na nové linie západně od Berdyči, Semenivky a Novomychajlivky (...) Celkově nepřítel dosáhl v těchto oblastech určitých taktických úspěchů, ale nepodařilo se mu získat operační převahu,“ uvedl velitel ukrajinské armády s tím, že ukrajinská vojska se ústupem snaží udržet svou bojeschopnost.
