Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
„Doba mezi politickými rozhodnutími a skutečným poškozením nepřítele v první linii, mezi schválením balíčku a posílením našich válečníků, musí být co nejkratší. Tato síla musí být ta, která je schopna skutečně změnit situaci v první linii. Frontová protivzdušná obrana je stejně důležitá jako ochrana našich měst a vesnic. Důležité jsou naše schopnosti dlouhého doletu, dělostřelectvo a schopnost rozšířit naši oblast kontroly. Každý den je nyní důležitý z hlediska komunikace, politiky a logistiky,“ uvádí ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ke schvalovacímu procesu amerického balíčku pomoci.
Předběžné hlasování o americké vojenské pomoci Ukrajině začne v Senátu v úterý, finální hlasování do několika dnů poté, píše agentura Reuters.
Ukrajina nyní podle prezidenta Volodymyra Zelenského k obraně proti ruské invazi od Spojených států potřebuje především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu. Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu po několika měsících odkladů de facto schválila další vojenskou pomoc pro Kyjev; Senát i prezident Joe Biden již avizovali, že příslušný zákon podpoří. Zelenskyj dnes v rozhovoru pro pořad Meet the Press stanice NBC kongresmanům opět poděkoval a zdůraznil, že USA podle něj nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii.
„Je to samozřejmě podpora od amerického lidu. Politická rozhodnutí závisí veřejném mínění. Tahle pomoc posílí ukrajinskou armádu a vyšle jasný signál Kremlu,“ řekl prezident napadené země.
