Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Frontu na Ukrajině sleduje tolik dronů, že jakýkoli pohyb může stát ukrajinské i ruské vojáky život, uvedl dnes americký list The Washington Post. Podle něj vojákům nezbývá než spoléhat na nedostatek zručnosti pilotů dronů. Zkušení operátoři se totiž umí zaměřit i na jednoho jediného vojáka pěchoty a zabít ho, přičemž můžou dron navést i do různých skrýší nebo zákopů.
Terén na obou stranách frontové linie, kterému se obvykle říká „šedá zóna“, malé drony, jejichž počet na Ukrajině prudce vzrostl, proměnily v „mrtvou zónu“, sdělil americkému listu Oleksandr Nastenko, velitel dronové jednotky v 92. brigádě ukrajinské armády. Drony totiž mohou okamžitě zabít kohokoli, kdo by se před nimi odvážil přesouvat z místa na místo, ať už by to bylo ve dne nebo v noci.
Nejběžněji používané drony na frontě jsou takzvané FPV drony, které obvykle ovládá naváděč s brýlemi a dálkovým ovladačem a které operátorovi umožňují sledovat v reálném čase obraz přenášený bezpilotním strojem. Tyto levné drony, které Ukrajina dokázala proměnit v moderní zbraň, zpočátku dávaly výhodu ukrajinským vojákům. Jenže Rusové se rychle inspirovali a začali s masovou výrobou vlastních dronů.
„Pro nás to největší riziko skutečně spočívá při všech rizicích, která bohužel ve světě dnes jsou a kterým čelím, to největší riziko je ruská agrese na Ukrajině a musíme ji zastavit. Já jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout v Evropě jednotného postoje a sílícího přesvědčení evropských zemí, že je potřeba ještě přidat v podpoře Ukrajiny. Projevuje se to i v podpoře české muniční iniciativy. Ale je potřeba dělat víc a je potřeba si přiznat, že bez Spojených států by to bylo velmi obtížné, ne-li nemožné. Spojené státy musí pokračovat ve své podpoře,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce před odletem do USA. Na palubě ho doprovodil bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.
„Já jsem opravdu přesvědčen, že kdyby Rusko uspělo ve své agresivní politice, tak to může být návod pro další státy, aby se chovaly také agresivně. A to nesmíme připustit. Já opravdu nechci, aby Rusko bylo na hranicích Severoatlantické aliance a představovalo pro nás nějaké ohrožení,“ dodal Fiala.
Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a vyzval k úsilí zabránit další eskalaci blízkovýchodního konfliktu. Íránský režim přirovnal k tomu ruskému, oba podle něj „šíří teror a vyžadují rozhodnou a jednotnou reakci světa“. Zelenskyj apeloval na mezinárodní společenství, aby se vzpamatovalo, když slyší útočné íránské drony Šáhed, které jsou „nástrojem smrti“ na Blízkém východě i na Ukrajině.
