Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Prezident Petr Pavel dnes přijal na Pražském hradě předsedu rumunského Senátu Nicolaea Ciucu. Jednali spolu o nutnosti další podpory Ukrajiny nebo o spolupráci v energetice.
Rusko prostřednictvím svých tiskových agentur znovu odmítlo, že by je USA s dvoutýdenní předstihem varovaly před útokem na konkrétní koncertní sál. Agentury TASS, RIA Novosti a Interfax dnes synchronně vydaly tvrzení anonymního zdroje „z kompetentního ruského úřadu“, že tvrzení amerických médií, konkrétně listů The New York Times a The Washington Post, „neodpovídají skutečnosti“.
USA sice skutečně informovaly Rusko o teroristické hrozbě, ale „daná informace byla obecná“, citovala z ruských agentur stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Kreml se vyjádřit odmítl, mluvčí ruské diplomacie americké varování zlehčovala.
USA trvají na tom, že jejich varování bylo „konkrétní, včasné a důvěryhodné“, uvedla americká velvyslankyně v Moskvě Lynne Tracyová již v pátečním prohlášení, dodala BBC.
Šéf NATO Stoltenberg dnes nechtěl ohledně svého plánu prozrazovat žádné detaily s tím, že vše se nyní teprve diskutuje. Důležité podle něj je, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.
Proti Stoltenbergovu plánu už má výhrady Maďarsko, generální tajemník aliance však dnes dával najevo, že se obavy Budapešti podaří překonat. „Ministr zahraničí Péter Szijjártó dal jasně najevo, že nepodpoří žádný návrh NATO, který by zatáhl alianci více do války nebo by znamenal její změnu z obranné na útočnou koalici,“ uvedl již dopoledne na sociální síti X vládní mluvčí Zoltán Kovacs.
„NATO je a zůstane defenzivní aliancí,“ zdůraznil na odpolední tiskové konferenci Stoltenberg. Spojenci jako přátelé Ukrajiny Kyjev v jeho právu bránit se podporují, to ale z NATO „nedělá stranu konfliktu“, poznamenal generální tajemník. Nyní je podle něj celý návrh teprve ve fázi plánování. „Jsem si jistý, že se nám podaří reagovat na obavy, které zmínilo Maďarsko, a najít způsob, jak dosáhnout konsensu,“ dodal.
