Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruské ministerstvo obrany podle serveru Meduza uvedlo, že nad Belgorodskou oblastí ráno protivzdušná obrana zničila deset střel raketometu Vampire české výroby. Z útoku obvinila Kyjev. Podle gubernátora Belgorodské oblasti byla zraněna jedna civilistka, která utrpěla popáleniny při požáru, jenž vypukl v domě po ostřelování. To si podle úřadů vyžádalo mimo jiné škody na budovách a autech v oblastní metropoli Belgorodu a dalších obcích.
Papež František dnes v tradičním velikonočním poselství Urbi et orbi hovořil o válkách ve světě. Znovu vyzval k zaručení přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy a také k propuštění rukojmích, které tam Hamás od října drží.
„Zmrtvýchvstalý Kristus otevírá cestu míru pro trpící skupiny obyvatel v těchto regionech,“ řekl papež. Volal po ukončení bojů, a to zejména kvůli dětem. „Kolik utrpení vidíme v jejich očích. Jejich pohledy se nás ptají: Proč? Proč tolik smrti? Proč tolik ničení?“ řekl papež.
V poselství, které si přišlo na Svatopetrské náměstí podle AFP poslechnout na 60.000 lidí, vyzval František k respektování mezinárodního práva také ve válce na Ukrajině a vybídl Rusko a Ukrajinu k výměně zajatců.
Buča si připomíná dva roky od osvobození. Město v kyjevské aglomeraci okupovali Rusové v prvních týdnech „speciální vojenské operace“ a dopouštěli se tam do té doby nevídaných zvěrstev. Místní v neděli na hřbitově zavzpomínali na padlé vojáky.
