Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
V řadě německých měst se dnes konaly tradiční velikonoční mírové pochody a demonstrace. Účastníci vyzývali mimo jiné k diplomatickému řešení ruské války na Ukrajině a konfliktu Izraele s palestinským hnutím Hamás a žádali zastavení dodávek zbraní. Informuje o tom agentura DPA.
Podle předběžných údajů organizátorů vyrazilo po celém Německu do ulic demonstrovat za mír a ukončení zbrojení přes 10 000 lidí. Největší účast byla v Berlíně, kde demonstrovalo kolem 3 500 lidí. Objevily se zde mimo jiné transparenty s nápisy „Přátelství s Ruskem - Ať žije Palestina“ či „Genocida v Gaze“. K vidění byly také ruské a palestinské vlajky, píše DPA.
Demonstrace podle agentury doprovázela prohlášení předních německých politiků o další vojenské podpoře Ukrajiny. „Všichni toužíme po mírumilovnějším světě,“ uvedl v dnes zveřejněném videoposelství spolkový kancléř Olaf Scholz. „Proto podporujeme Ukrajinu v jejím boji za spravedlivý mír, a to tak dlouho, jak bude zapotřebí. Děláme to i pro sebe, pro svou bezpečnost,“ dodal.
„Hraničáři ‚Ocelové hranice' vyvěsili nad osadami Šabelne, Piščane a Dehtjarne modrožlutou vlajku,“ sdílí video ministerstvo vnitra Ukrajiny. „Hraničáři kontrolují oblast a připomínají nepříteli, že toto je naše země a on zde nemá co dělat!“
Oběti teroristického útoku u Moskvy, při kterém minulý týden zemřelo přes 140 lidí, dnes uctili diplomaté ze zhruba 130 zahraničních misí. Píší to ruské agentury s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí. Diplomaté u místa útoku položili květiny a drželi minutu ticha. Ceremoniálu se zúčastnili i představitelé států, které Rusko označilo za nikoli přátelské. Mezi takovými zeměmi je i Česká republika.
Podle agentur a fotografií z ceremoniálu byli na místě velvyslanci a diplomaté Vatikánu, Izraele, Spojených států, Sýrie, Evropské unie, Británie, Turecka a dalších zemí. "Jsme hluboce vděční představitelům diplomatického sboru za solidaritu s ruským národem v těchto obtížných časech," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Podle poslední bilance zveřejněné ruskými úřady při útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy z minulého pátku zemřelo 144 lidí a dalších 551 lidí bylo zraněno. Identifikovat se podařilo 134 mrtvých. Bilance obětí by však mohla ještě vzrůst.
