Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajina před ruskou invazí v únoru 2022 zbraně prakticky nevyráběla, nyní ovšem místní zbrojní průmysl zažívá rozmach. Továrny chrlí granáty, minometné náboje, vojenská vozidla, střely a další předměty důležité pro válečné úsilí. V roce 2023 se výroba ztrojnásobila a letos se očekává šestinásobný nárůst, uvedl premiér Denys Šmyhal na lednovém zasedání vlády. Místní výroba nestačí k tomu, aby nahradila úbytek mezinárodní podpory, zejména zbraní z USA, ale vzhledem k tomu, že balík pomoci ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) uvázl v Kongresu, je domácí výroba důležitější než kdy jindy, napsal dnes list The Washington Post.
Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes útočili Rusové.
Ruské ostřelování zasáhlo v Charkově na východě Ukrajiny osmipatrový obytný dům a továrnu, zabilo nejméně tři lidi a dalších pět zranilo, uvedl na facebooku představitel regionální policie Serhij Bolvinov. Na místě podle něj vznikl rozsáhlý požár, který se rozšířil na plochu o velikosti asi 1000 metrů čtverečních.
Evropská unie se v podpoře Ukrajiny nemůže soustředit jen na evropské zdroje, ale musí hledat i mimo Evropu, jak ukázala Česká republika se svou muniční iniciativou. Dnes to v německém parlamentu řekl spolkový kancléř Olaf Scholz, který poslancům přednesl vládní prohlášení před nacházejícím summitem EU.
„Nemůžeme se soustředit jen na to, co je v Evropě. My jsme hledali i mimo Evropu, ale pro evropské prostředky tady toto omezení bylo,“ řekl Scholz o tom, z jakých zdrojů Ukrajinu zbrojně podporovat. „Českou iniciativou říkáme, že nechceme hledat a obstarávat jen v Evropě, ale i mimo Evropu,“ uvedl. Podle Scholze je to důležité znamení.
