23°C
Běloruska pro Blesk: Zákaz víz rozděluje rodiny. Postihuje i na ty, kteří bojovali proti Lukašenkovi
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu, ke které poskytlo území i Bělorusko, přestalo Česko vydávat ruským a běloruským občanům víza. Často se tím rozdělí rodiny, z nichž část žila v jiné zemi. Utéct do Čech nemohou ani Bělorusové, kteří se před Lukašenkem doposud skrývali na Ukrajině. „Existuje mnoho Bělorusů, kteří na Ukrajině získali druhý domov, druhou vlast. A teď se ukázalo, že během 2 let kvůli válce ztratili svůj dům už podruhé," uvedla pro Blesk Běloruska Jana Babrouskajová, která do Čech přijela po protirežimních protestech v roce 2020.
Bělorusům, kteří kvůli rusko-ukrajinské válce ztratili nárok na vízum, pomáhá Kryścina Šyjanoková, zástupkyně běloruské národnostní menšiny v Česku. Podle ní je zákaz vydávání víz urážlivý vůči těm, kteří proti Lukašenkově režimu už od začátku jeho vlády bojují. Pro iRozhlas řekla, že Bělorusko je dvojnásobně okupované nelegitimním režimem a ruskou armádou.
Běloruští odpůrci Alexandra Lukašenka přichází do Čech už od 90. let. V posledních týdnech emigrují z Ukrajiny také ti Bělorusové, kteří se tam ještě v neválečných dobách skrývali před Lukašenkem.
„Existuje mnoho Bělorusů, kteří na Ukrajině získali druhý domov, druhou vlast. A teď je tam válka. Během 2 let mnozí z nich ztratili už dvakrát svůj dům, dvakrát ztratili vlast,“ uvedla pro Blesk Zprávy Běloruska Jana Babrouskajová.
Kvůli zákazu víz se do Čech nemohou dostat také děti, které třeba Bělorusové žijící v Česku prozatím nechali u prarodičů v rodné zemi, teď by se ale chtěli sloučit. Zákaz sice povoluje víza humanitárním výjimkám, není však upřesněné, v jakých případech k tomu konkrétně dochází. Kromě rodin se rozdělují také páry.
14:16
Dnes
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je na Ukrajině, sešel se se Zelenským. Ten řekl, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice.
13:48
Dnes
Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.
13:11
Dnes
„Rusko u nás spáchalo teroristický útok, při kterém zemřeli dva nevinní lidé. Proto tolik dbáme na bezpečnost naší země a budeme v tom pokračovat,“ komentovala závěry policie o výbuchu ve Vrběticích předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Připomenula současně postoje exprezidenta Miloše Zemana k vyšetřování kauzy. Výroky bývalého prezidenta o „více vyšetřovacích verzích“ byly od začátku jen vodou na mlýn kremelské propagandě, uvedla.
„Česká policie Bělorusa zatkla před očima partnerky z Ukrajiny.“
„Nedávno jsme řešili případ, kdy do Česka přijel z Ukrajiny smíšený pár, Bělorus a Ukrajinka. Když se šli nahlásit na cizineckou policii, což ze zákona musí, pokud tu chtějí pobývat legálně, toho muže policie zatkla před očima jeho partnerky. Strávil několik hodin ve vazbě a dostal výjezdní příkaz,“ uvedla Šyjanoková.
Někteří Bělorusové si před invazí našli v Česku zaměstnání, nicméně vízum už kvůli novému zákazu nedostali. Část z nich se může do Běloruska vrátit, u jiných to však nemusí být bezpečné, protože po jejich emigraci například došlo k domovní prohlídce jejich běloruského bytu.
Podle Šyjanokové restrikce nedopadají na běloruský režim, ale spíš na občany, kteří proti němu bojují a následně musí svou zemi opustit. Mezi nimi jde i o ty, kteří se zúčastnili povolebních protestů v roce 2020 proti pokračující nelegitimní vládě Lukašenka. Během nich několik lidí zemřelo, další byli zranění nebo nezvěstní. Nyní se kvůli tomu bojí o svou bezpečnost.
Těchto protestů se zúčastnila i zmíněná Jana Babrouskajová. Ta do Čech přijela s humanitárním programem MEDEVAC pro perzekuované Bělorusy. V rámci programu do Česka přijelo 60 Bělorusů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli během protestů zranění a potřebovali se léčit.
Podle Jany Babrouskajové už žádné velké protirežimní demonstrace čekat nemůžeme. „Původně to vypadalo, že v naší zemi bude demokracie, svoboda slova, zákon. Ale bohužel, peníze, moc a korupce zatím vítězí,„ uvedla.
„S velkou pravděpodobností mohu říct, že rozsáhlé protesty v Bělorusku již nebudou. Lidé se opravdu bojí, kdo se nebál, tak už je dlouho ve vězení nebo odjel ze země. Je třeba uznat, že Bělorusko je pod okupací ruských vojsk a zákon v Bělorusku už dávno nefunguje. A pokud nyní budou lidé protestovat proti režimu, bude s největší pravděpodobností vyhlášena nějaká občanská válka nebo něco podobného,“ uvedla pro Blesk Zprávy.
„Kdyby Evropa zastavila Lukašenka, neposílal by rakety na Ukrajinu.“
„Když Evropa mohla mít vliv na vývoj demokracie v Bělorusku, vyjádřila jen ,hluboké znepokojení´,“ dodala Jana. Kdyby Evropa proti Lukašenkovi v předchozích letech zasáhla, nemusely by podle Jany létat na Ukrajinu rakety z běloruského území.
S tím souhlasí i Kryscina Šyjanoková: „Myslím, že tehdy se měl celý svět sjednotit a ukázat, že existuje demokracie, existuje svět, a ne jen soubor zemí se svými politiky. Země mohly podpořit běloruský lid v boji za svobodu.“
„My, běloruská diaspora po celém světě, v čele se Svjatlanou Cichanouskou, jsme volali už v roce 2020 po odpojení Běloruska od SWIFT nebo po vyloučení Běloruska z Interpolu, aby ho nemohlo zneužívat k pronásledování nepohodlných lidí. Nebyli jsme vyslyšeni. Evropa si zvykla na pohodlnou politiku, kdy je mnohem jednodušší vyjádřit ,jisté znepokojení´ se situací než tu situaci prakticky řešit,“ řekla Šyjanoková pro iRozhlas.
Protirežimní Bělorusové podle Jany Babrouskajové nejsou připravení bojovat proti ruské i běloruské armádě. Důvodem je i zkušenost z voleb roku 2020 a násilné potlačení protestů. Přesto ale vyjádřili podporu Ukrajině.
Bělorusové vyšli s vědomím, že budou vystaveni násilí a mučení
„I za takových podmínek se skuteční Bělorusové nevzdávají a všemi prostředky pomáhají alespoň nějak přiblížit vítězství Ukrajiny a Běloruska nad teroristickým režimem Lukašenka a Putina. V prvních dnech války na Ukrajině se v běloruských městech konaly akce na podporu ukrajinského lidu, proti válce na Ukrajině. Bělorusové vyšli s vědomím, že budou vystaveni násilí a mučení ze strany moci. Bělorusko je proti válce, ale Lukašenko na to kašle,“ vysvětlila Babrouskajová.
„Politici by měli pomoci ukrajinskému lidu obnovit mír a spravedlnost, ne sledovat, jak umírají děti, ženy, jak se hroutí města, umírá mírumilovné obyvatelstvo. To nejhorší, co se mohlo stát, se už stalo. Přišla válka. A když se EU a všechny země mohou spojit a pomoci zastavit Rusko, aby přijaly zákony, které nedovolí zabíjet obyčejné lidi, vidíme, že se bojí urazit Rusko, protože má jaderné zbraně,“ dodala.
„Chápu, že Bělorusko i Ukrajina budou bojovat sami,“ zakončila. „Proč by svět měl takové politiky, kteří za měsíc nedokázali zastavit krveprolití?“ ptá se.
Bělorusové se v Čechách také spolu s Rusy setkávají s diskriminací, kdy je některá restaurace například odmítne obsloužit. Většina z nich ale s válkou nesouhlasí a nebojí se to dát najevo.
„Ulice Protilukašenkovského odboje.“
„Prosím, nemohli byste název ulice Sádky, kde sídlí běloruské velvyslanectví, změnit třeba na Běloruských politických vězňů, Protilukašenkovského odboje, Běloruských hrdinů, nebo Běloruských bojovníků za demokracii?“ uvedla ve facebookové diskusi skupiny Bělorusové v ČR paní Světlana.
„Nebo Ulice Ramana Bandarenky nebo Vitolda Ašurka, to jsou mučedníci z roku 2020 a 2021 bezdůvodně umlácení Lukašenkovými orgány. O Bandarenkovi tvrdili, že byl opilý, a potrestali lékaře, kteří zveřejnili potvrzení, že byl naprosto střízlivý,„ vysvětlila. Je podle ní správné, že se mění názvy v okolí velvyslanectví Ruské federace.
„Mezi Putinovou dobyvačnou válkou proti svrchovanému státu a Lukašenkovou diktátorskou válkou proti vlastní zemi a národu je však rozdíl pouze v množství a viditelnosti útoků, obětí a škod. Zločinná a amorální podstata obojího je stejná, navíc se Lukašenko netají s tím, že je Putinovi v jeho agresi spojencem, a pouze oprávněná obava z přeběhnutí Bělorusů i s technikou mu prozatím brání poslat je do války rovněž. Proto si zaslouží stejný veřejný kritický projev,“ zakončila.
Video Poslední diktátor v Evropě: Alexandr Lukašenko tvrdě potlačuje odpor a kontroluje ve státě takřka vše
Video se připravuje ...
Témata:
Související
