Konec obou šílenců? Běloruský disident řekl, jak zastavit Putina. A expert o Lukašenkovi
Druhý agresor ve hře? Podle ukrajinské agentury Unian běloruská vojska v úterý vstoupila do Černihivské oblasti. Místní údajně viděli 33 běloruských aut označených bílým kruhem a 11 raketometů. To by bylo větší zapojení Běloruska než poskytnutí území ruským vojskům při Putinově invazi na Ukrajinu. Co by v konfliktu podle experta změnili běloruští vojáci? A jak reaguje běloruský emigrant?
„Nic by to nejspíš nezměnilo, protože se dobře ví, že se Vladimir Putin opírá o Lukašenka,“ řekl Blesk Zprávám politolog Lukáš Jelínek. Výhrůžkou pro Bělorusko by podle něj nebyly ani následné mezinárodní sankce, protože řadě z nich už dávno čelí. Západ je později v týdnu skutečně uvalil.
„Pikantní je, že pokud by to takto dopadlo a Bělorusko se zapojilo, už by to hodně připomínalo invazi zemí Varšavské smlouvy do Československa. Nebyla by to už otázka jedné útočící země, ale bloku, který se Putin snaží sestavit,“ doplnil Jelínek.
S běloruskými vojáky o krok blíž celoevropskému konfliktu?
Lukašenko v úterý podle státní agentury BelTA prohlásil, že Bělorusko se nadále nechystá zapojit do ruské operace. To ale tvrdil i Vladimir Putin před invazí na Ukrajinu. Jak uvedl Daily Mail, větší zapojení Běloruska do konfliktu by mohlo značit Putinovu frustraci z odolávající Ukrajiny. Válka tří zemí by podle listu mohla přiblížit i možnost celoevropského konfliktu. S tím ale nesouhlasí Lukáš Jelínek.
„Bylo by to nepříjemné pro sousedy Běloruska, kteří jsou zeměmi NATO, ale tento problém tu je už od doby, kdy chtěl Lukašenko pouštět z Běloruska na Západ migranty,“ vysvětlil Jelínek. K dalšímu rozšíření války by podle něj válčící Bělorusko nevedlo.
„Státy NATO do války vědomě jít nechtějí za žádných okolností, pakliže nehájí území svého členského státu, a i když Putin pár spojenců v postsovětském prostoru má, nikdo z nich by neriskoval, že by se ocitl na černé listině Západu. Tam bychom mohli čekat spíš verbální podporu než vojenskou. Myslím si ale, že by to skutečně zůstalo už mezi těmi 3 zeměmi,“ řekl Blesk Zprávám.
Běloruský disident cítí vztek, ale i naději
Pro větší vojenské zapojení Západu je Vladislav Jandjuk, běloruský disident žijící v České republice. „Pocity, s jakými sleduji současné dění: vztek a naděje. Věřím, že Ukrajinci vylámou zuby ruským interventům a zvítězí. Ale v tom potřebují pomoc. Doufám, že pomoc bude rychlá a dostatečná, neboť oni dnes bojují za svobodu nás všech,“ řekl.
„Je mi k vzteku, že se Západ stále zdráhá podpořit Ukrajinu vojensky. Je očividné, že stejně bude muset jít do války, neboť jen naprosté zničení ruského státu může zastavit jeho šíleného vůdce,“ dodal Jandjuk pro Blesk Zprávy. Podpora Západu by se ale mohla zlepšit s dalšími dodávkami zbraní a dobrovolným zapojením neukrajinských vojáků.
„Pomoc Ukrajině by měla být tato: zaprvé, neomezené okamžité dodávky zbraní, které Ukrajina potřebuje pro vítězství. Zadruhé: zajištění bezletové zóny nad ukrajinským územím nebo lépe, vojenská podpora Ukrajiny ze vzduchu. Zatřetí, přijetí zákona o přiznání občanům třetích zemí, jež odejdou pomáhat obraně Ukrajiny, postavení válečných veteránů. A dále, pokud by Rusko pokračovalo v útocích – likvidace ruské vojenské infrastruktury vojenským zásahem,“ dodal Jandjuk.
Lukašenkovi vojáci ovlivní veřejné mínění Rusů, říká expert
A jak by Putinovi běloruské jednotky proti Ukrajině pomohly, potřebuje je vůbec, nebo jde spíš o symbolický akt?
„Ta symbolika by nefungovala ani tak navenek, protože všichni vědí, co je Lukašenko zač, ale mohlo by to fungovat dovnitř do Ruska jako masáž ruského veřejného mínění. Rusové už by neměli pocit, že v tom jsou sami, ale nově s Bělorusy a to by na ně mohlo zapůsobit,“ řekl Blesk Zprávám politolog Jelínek. Užitečné by ale byly Putinovi podle něj právě i v tom, že jeho postup není tak rychlý, jak očekával.
Problematické je to, že podle Bělorusů v Česku jsou pro ně Ukrajinci jako bratři a bojovat s nimi nechtějí. „S ukrajinským národem jsme si vždy rozuměli bez pomoci ,tlumočníka‘, jako si rozumí Češi a Slováci. Je to pro nás hodně blízký národ a přátelská země,“ řekla Blesk Zprávám Kryscina Šyjanok za Běloruskou národnostní menšinu v Česku.
Bělorusové na obranu Ukrajiny?
„Bělorusové, kteří nalezli útočiště v Ukrajině, by se měli naplno zapojit do obrany Ukrajiny po boku svých bratrů. Nebezpečí teď hrozí všem stejné. I nám tady,“ řekl také Jandjuk. „Věřím, že Ukrajinci ubrání svou vlast a diktatury v Bělorusku i v Rusku padnou v důsledku této zoufalé sebevražedné avantýry Putina. Bude to konec obou šílenců,“ dodal.
„Těžko říci, jak by vypadalo Bělorusko, kdyby se podařilo Lukašenka odstranit, ten stát je v naprostém rozkladu, a to jak po stránce politické, tak i ekonomické. Důsledkem 28 let vlády šíleného diktátora,“ uvedl Jandjuk Blesku.
Bělorusko jako stát podle něj přestalo existovat 10. srpna 2020 poté, co běloruská státní volební komise vyhlásila falešné výsledky voleb a Lukašenko převzal moc. Svou rodnou zemi teď Jandjuk chápe jako okupované území a vládu jako teror proti běloruskému obyvatelstvu.
„Bělorusko je okupovaným územím, kde si Rusko a jeho armáda dělá, co si zachce. Bohužel obyvatelstvu nezůstala jiná možnost, než tiše nenávidět okupanty a snažit se přežít. Ti, kdo se odvažují otevřené postavit nespravedlivostem, jsou buď uvězněni nebo zavražděni,“ zakončil Jandjuk.