Bělorusko vstoupilo do války?! Přijela jejich kolona, tvrdí Ukrajinci, Lukašenko to odmítá

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzo ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků, kteří cvičí s amputovanými končetinami.

Český prezident Petr Pavel se v úterý v New Yorku zúčastnil jednání Rady bezpečnosti OSN, jehož tématem byla Ukrajina. Během dnešního setkání s novináři mluvil o tom, co nazval až těžko uvěřitelnou arogancí ruského zástupce v RB OSN.

Ruský diplomat podle něj přímo před lidmi, kteří jsou obeznámení se situací, „dokázal překrucovat, lhát a dávat v podstatě všem najevo, že je Rusku úplně jedno, co si ostatní myslí“.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio dnes na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyzval jej k ukončení zabíjení na Ukrajině. Šlo o schůzku na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem od srpnového summitu prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina na Aljašce. Tiskové agentury v v této souvislosti připomínají úterní Trumpův obrat v postoji k ruské válce na Ukrajině.

Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.

Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. „Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu,“ uvedla slovenská diplomacie.

Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.

„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl Regnier na otázku ohledně slovenské a maďarské účasti na jednání. Regnier se jasně nevyjádřil ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise.

Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.

Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.

Ruská ekonomika letos vykáže růst pouze o jedno procento, růst zpomalí z loňského tempa 4,3 procenta. Předpovědělo to dnes ruské ministerstvo hospodářství. Zhoršilo tak svou dubnovou prognózu, podle které odhadovalo růst hrubého domácího produktu (HDP) na 2,5 procenta. Uvedla to agentura Reuters.

Ministerstvo hospodářství zhoršilo i výhled na příští rok. Podle nové prognózy by se měl ruský HDP zvýšit o 1,3 procenta, zatímco v dubnu ministerstvo růst odhadovalo na 2,4 procenta.

„Mír založený na platném mezinárodním právu, včetně územní celistvosti a práva na sebeurčení, je v zájmu nejen evropských zemí, ale celého mezinárodního společenství,“ prohlásil prezident ČR Petr Pavel v newyorském sídle OSN. „Jakákoli budoucí mírová dohoda musí světu vyslat jasný signál, že agresor nesmí být odměněn a že hranice nelze měnit silou,“ dodal.

Kvůli ruské agresi proti Ukrajině podle prezidenta hrozí rozpad mezinárodního vládnutí založeného na vzájemném respektu, rovném partnerství a pravidlech, k nimž se země světa zavázaly. „To, co se dnes děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde – za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou. Pokud Rusko v této nespravedlivé válce zvítězí, bude to znamenat vítězství hrubé síly. Přehlížet dnes Ukrajinu znamená dát volnou ruku příštím agresorům po celém světě,“ varoval Pavel.

V této souvislosti také upozornil, že přijetí práva silnějšího by znamenalo konec multilateralismu. „Čekala by nás budoucnost, ve které by byla historie záměrně přepisována, lži by byly vydávány za fakta a pravda by pomalu mizela z řeči i paměti – což je pravý opak toho, za co většina našich národů v minulém století bojovala,“ uvedl Pavel.

Testy zatím nepotvrdily, že by jadranský ropovod Adria dokázal dlouhodobě dostatečně pokrývat potřeby Maďarska a Slovenska. Maďarská energetická společnost MOL ropovod od září testuje společně s chorvatským provozovatelem JANAF. Budapešť a Bratislava jsou nyní závislé na ruské ropě dodávané ropovodem Družba.

Společnost MOL uvedla, že společné testy potrvají několik měsíců. Jejich cílem je posoudit, kolik ropy je schopno jadranské potrubí stabilně přepravovat. Testy z minulého týdne se potýkaly s některými technickými problémy: „Ropovod nebyl při testech v minulém týdnu schopen fungovat s dostatečnou kapacitou déle než jednu až dvě hodiny,“ konstatuje MOL.

V době, kdy Rusko, tedy jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, vede „nemilosrdnou válku“ proti Ukrajině, neplní Rada bezpečnosti ve vztahu k této agresi své poslání, prohlásil při projevu ve Valném shromáždění český prezident Petr Pavel.

Proto se podle něj Česko zasazuje o komplexní reformu Rady bezpečnosti, aby se stala „efektivnější, inkluzivnější, transparentnější, demokratičtější a odpovědnější“ a zároveň posílila hlas nedostatečně zastoupených regionů. Připomněl, že se Česko uchází o křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro období 2032 až 2033. Pokud ho získá, bude chtít především hájit mezinárodní řád založený na pravidlech. „Největším úspěchem OSN není dokonalost, ale její vytrvalost,“ uznal ovšem prezident.

Účast diplomatů při projevu Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění vypadá nevalně. Každý členský stát má šest míst, málokterý využil víc než jedno a některé delegace v daný moment chyběly úplně, ukazují fotografie.

Zelenskyj v OSN obvinil Putina, že chce válku rozšířit i mimo Ukrajinu. „Říkali jsme vám dříve, Ukrajina je jen první, a teď už ruské drony létají po Evropě a ruské operace se šíří po (dalších) zemích. A Putin chce v této válce pokračovat tím, že ji rozšíří. Nikdo se teď nemůže cítit v bezpečí,“ prohlásil Zelenskyj. Svět proto podle něj musí použít všechny páky, které má, aby donutil Rusko přestat.

Jenom zbraně a silní partneři rozhodují o tom, kdo přežije, nikoliv mezinárodní právo, prohlásil Volodymyr Zelenskyj před Valným shromážděním OSN.

Španělský vojenský letoun s ministryní obrany Margaritou Roblesovou na palubě se při průletu v blízkosti ruské Kaliningradské oblasti potýkal s rušením GPS signálu. Stroj mířil do Litvy, která sousedí s Kaliningradskou oblastí, ruským územím mezi Litvou, Polskem a Baltským mořem. Agentura EFE uvedla, že pokus o rušení signálu zaznamenala posádka ve chvíli, kdy stroj Kaliningradskou oblast míjel. Toto rušení však nemělo vliv na samotný let.

„Věříme, že je zásadní se postavit za právo se svobodně přepravovat a létat v evropském prostoru, aniž bychom zažívali narušování jako dnes ráno ze strany těch, které dobře známe,“ řekla na tiskové konferenci v Litvě španělská ministryně Roblesová s narážkou na Rusko. Rušení GPS signálu označila ministryně za skutečnou hrozbu.

Roblesová se vydala navštívit španělský kontingent 150 vojáků s osmi stíhačkami Eurofighter umístěný v Litvě. Je součástí mise NATO v Pobaltí, se základnou v Šiauliai na severu země. V souvislosti s misí NATO dnes litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová vyzvala k „přechodu od konceptu air policingu (střežení vzdušného prostoru) na (koncept) protivzdušné obrany“. Poukázala přitom na nedávné narušení estonského vzdušného prostoru ze strany Ruska. Mise air policingu spočívají především v navázání kontaktu s letadly, která nekomunikují s kontrolou vzdušného prostoru.

Původem ruské vrtulníky Mi-171Š by v české armádě mohly podle ředitele státního podniku LOM Praha Jiřího Protivy létat až do roku 2035. Firma je schopná stroje opravovat a modernizovat i bez dodávek dílů z Ruska. 

Trojici vrtulníků Mi-171Š vyslala ČR do Polska k posílení obranu východního křídla Severoatlantické aliance (NATO). Armáda má 15 těchto vrtulníků. V posledních letech pořídila americké vrtulníky Viper a Venom. Armáda vrtulníky původem z Ruska postupně vyřazuje. Obměna je ale postupná, ještě roky se tak bude použití vrtulníků překrývat. Provoz 15 původem ruských vrtulníků Mi-171Š v české armádě by podle Protivy měl být udržitelný až do roku 2035.

„I bez ruské podpory jsme schopni ty vrtulníky i ve spolupráci s resortem obrany udržovat ve vzduchu. Některé náhradní díly umíme vyrobit tady v České republice, některé sehnat v Evropské unii, využíváme i takzvaného prodlužování životnosti. Do vrtulníků ale už montujeme západní technologii, umíme z nich udělat stroj kompatibilní pro operace NATO,“ uvedl Protiva.

„Naším cílem musí být porážka ruského agresora a odchod okupantů z ukrajinského území. Je to v bytostném zájmu celé Evropy, stejně jako musíme rozhodně čelit ruským provokacím v podobě dronů a vojenských letadel ve vzdušném prostoru zemí NATO. Je důležité, že Donald Trump je s námi v tomto na jedné lodi,“ reagoval premiér Petr Fiala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že by Ukrajina s podporou Evropské unie a Severoatlantické aliance mohla dobýt zpátky veškerá území, která ztratila v ruské invazi.

Nejméně dva lidé přišli o život a tři byli zraněni při náletu ukrajinských dronů na Novorossijsk na jihu Ruska, uvedl tamní gubernátor Kondratěv.

Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to dnes řekl ČTK na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.

„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.

Pražský soud potrestal stovkou hodin obecně prospěšných prací muže, který na sociálních sítích oslavoval ruské válečné zločiny na Ukrajině.

Případ se týkal diskuze pod články na facebooku České televize – ČT24. Jeden měl titulek „Aktualizace: Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si dnes vyžádal nejméně 19 obětí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak, přes 50 lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění“. Druhý nesl název „Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy zemřelo nejméně dvacet lidí“.

„Krásné zprávy“ a „To jsou ale krásné zprávy. Cítíte tu blaženost?“ komentoval je padesátník. Proti rozsudku neprotestoval.

„Souhlasím s Trumpem, že je potřeba ruské okupanty z Ukrajiny vykopat. Také souhlasím, že je nutné v zájmu bezpečnosti odstřihnout Evropu od závislosti na ruských energiích. Česko to už udělalo,“ komentoval  ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. V rozhovoru s rádiem Deutschlandfunk dnes řekl, že Trump vidí, že dosavadní snahy o jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou úspěšné. Wadephul rovněž ocenil Trumpův tlak na Maďarsko a Slovensko, aby přestaly kupovat ruskou ropu.

Trump po úterním setkání v New Yorku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN uvedl, že by Kyjev s podporou EU a NATO mohl dobýt zpátky veškeré území, které ztratil kvůli ruské invazi, a možná by mohl zajít i dál. To je výrazný obrat oproti dřívějším výzvám, aby Ukrajina učinila územní ústupky Rusku výměnou za mír.

Podle Wadephula Trump zjistil, že jeho „nemalé úsilí“ o řešení války na Ukrajině „bylo zatím neúspěšné“. Z tohoto poznání pak americký prezident „vyvodil správné důsledky“. „To je dobré pro Ukrajinu a také pro Evropu,“ dodal šéf německé diplomacie.

„Pokračujeme v naší speciální vojenské operaci, abychom zajistili naše zájmy a dosáhli cílů, které prezident naší země stanovil od samého začátku. A děláme to pro současnost a budoucnost naší země, pro mnoho dalších generací. Proto nemáme jinou alternativu,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Výsledky sblížení se Spojenými státy jsou blízké nule, dodal. „V našich vztazích se jeden přístup zaměřuje na odstranění dráždivých faktorů. Tento přístup však postupuje pomalu.“

Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit daň z přidané hodnoty z 20 na 22 procent kvůli potřebě financovat armádu. Prezident Vladimir Putin minulý týden naznačil, že je otevřen zvýšení některých daní, aby bylo možné dále financovat válku – připomněl, že Spojené státy zvýšily daně bohatým lidem za válek ve Vietnamu a v Koreji.

Ministerstvo financí uvedlo, že zvýšení daní bude zaměřeno především na „financování obrany a bezpečnosti“. Dodalo, že navrhuje i zvýšení dalších daní, včetně zdanění hazardu. „Prostředky plánované v rozpočtu umožní vybavit ozbrojené síly potřebnou výzbrojí a vojenským vybavením, vyplácet platy vojenskému personálu a podporovat jejich rodiny a modernizovat podniky obranného průmyslu,“ uvedl úřad.

Putin se bojí přímých jednání a chce pokračovat ve válce, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Radě bezpečnosti OSN. „Zde (v RB OSN) je také představitel Číny, mocné země, na které je Rusko nyní úplně závislé,“ řekl podle serveru BBC News. „Jestli Čína skutečně chce ukončit tuto válku, mohla by přimět Moskvu ukončit invazi. Bez Číny je putinovské Rusko ničím,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN bude dnes zřejmě nejsledovanějším vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Dá se očekávat, že bude apelovat na světové společenství, aby zvýšilo tlak na Rusko a donutilo ho ukončit válku na Ukrajině, kterou Moskva vede už více než tři a půl roku.

O válce na Ukrajině podle všeho ve svém proslovu bude hovořit i český prezident, který by měl přijít na řadu jako šestý řečník. Proslovy začnou v 15:00 SELČ.

Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl v úterý pozdě večer SELČ český prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Rusko podle něj neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla jít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP.

Estonský ministr zahraničí prohlásil, že Estonsko je připraveno v případě potřeby sestřelit ruské letadlo.

Země NATO by podle Trumpa měly sestřelit ruské letouny, pokud vniknou do jejich vzdušného prostoru. Řekl to novinářům před setkáním se Zelenským.

ČR podle Pavla jasně vidí zločiny páchané na ukrajinských dětech a mladých lidech pod ruskou okupací. Pachatelé musí být dohnáni k odpovědnosti.

Trump oznámil, že se setká s představiteli EU, aby s nimi projednal zastavení dovozu ruských energií.

Ruská armáda postupuje v dobývání klíčového města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Po ovládnutí města hodlá pokračovat v postupu v tomto regionu, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Tvrdí přitom, že z 8667 budov ve městě ruští vojáci ovládli 5667, částečně obklíčili síly nepřítele a snaží se toto obklíčení dokončit. Agentura AFP uvedla, že nedokáže tato tvrzení ověřit. Mapa bojiště analytického webu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě, ukazuje, že ukrajinské jednotky jsou teď v Kupjansku tzv. vzaty do kleští, ale nejsou obklíčeny, dodala.

Litevský parlament dnes rozšířil pravomoci armády ohledně sestřelování dronů vstupujících do vzdušného prostoru Litvy. Uvedla to veřejnoprávní stanice LRT, podle níž bude moci ministryně obrany Dovilé Šakalienéová rozhodnout o použití vojenské síly proti dronům v určitých zónách.

Hraniční přechody s Běloruskem, silniční a železniční, budou znovu otevřeny o půlnoci ze středy na čtvrtek, oznámil dnes polský premiér Donald Tusk během zasedání vlády. Připomněl, že se je Varšava rozhodla uzavřít v souvislosti s rusko-běloruským vojenským cvičením Západ 2025 v sousední zemi. V důsledku manévrů podle předsedy polské vlády vzrostlo ohrožení a politická a faktická nestabilita u polských hranic, uvedla televize TVN 24 na svém webu.

Generální tajemník světové organizace António Guterres ve svém projevu v OSN zmínil konflikt v Súdánu a válku na Ukrajině, řekl ale, že rozsah ničení a umírání v Gaze je větší než v jakémkoliv konfliktu, který pamatuje.

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš souhlasí s prezidentem Petrem Pavlem, že by bylo vhodné vyvíjet tlak na Izrael, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Na předvolební akci v Turnově dnes ČTK řekl, že v řešení konfliktu v Pásmu Gazy, ale i na Ukrajině by měla hrát větší roli Visegrádská skupina (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Na další předvolební akci v Semilech na dotaz z jednoho přítomných uvedl, že i česká vláda by měla být aktivnější.

Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09).

Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství. 

Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.

„Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované Unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku.

Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena.

Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.

Rekordních 468 dětí z šesti ukrajinských měst je letos zařazeno do projektu Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) s názvem Vánoční balíček pro Ukrajinu. Jde o děti v obtížné životní situaci, do registru je vytipovaly tamní sociální organizace. Lidé mohou kupovat dárky přesně na míru, děti si vybírají ze zveřejněného seznamu. Letos jde o 17. ročník projektu. Dosud bylo takto obdarováno 5040 dětí. Veřejnost má o akci velký zájem, zapojují se lidé z celé republiky, řekla dnes ČTK za ACHO Kateřina Biolková. Projekt bude spuštěn 1. října.

Letošní seznam se oproti loňskému rozrostl o sedm dětí. Letos se do projektu zapojí 468 dětí z měst Lopatyn, Bortnyky, Berežany, Chmelnyckyj, Ternopil a Kolomyja. „Počet měst je stále stejný, jde o šest míst. S partnery z Ukrajiny máme navázánu dlouholetou spolupráci, která je základem pro výběr dětí. Partneři, kterými jsou většinou charity, sami znají místní prostředí, pracují s těmi rodinami a právě tam sahají při výběru dětí do seznamu vánočního balíčku,“ uvedla Biolková.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na Oděskou oblast a na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Při útoku balistickými raketami na Oděskou oblast byla zabita jedna žena a zničena byla některá místní rekreační zařízení, informovala agentura Unian. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva a další ruské oblasti.

Při ruském útoku balistickými raketami na město Tatarbunary v Oděské oblasti byla zabita inspektorka Státní auditní služby a několik lidí bylo zraněno. Tisková služba Oděské oblastní prokuratury potvrdila noční útok balistickými raketami na okres Bilhorod-Dnistrovskyj. „Zasaženy byly rekreační oblasti. Při útoku byla zabita civilistka, 60letá žena. Další dva civilisté, 66letý muž a 49letý muž, byli zraněni. Jedna z obětí je v nemocnici,“ uvedla tisková služba.

Nový plán vojenských zakázek Německa, který získal web POLITICO, ukazuje, že Berlín se zaměří především na evropský průmysl, přičemž pouze 8 procent  nákupů půjde na americké zbraně.

To je rána pro Donalda Trumpa, který vyvíjel tlak na evropské země, aby pokračovaly v nákupu amerických zbraní navzdory geopolitickým nepokojům vycházejícím z Bílého domu.

Z plánu nákupů vyplývá, že Německo se chystá v příštím roce prosadit zakázky v hodnotě téměř 83 miliard eur. Seznam, který byl sestaven pro rozpočtový výbor německého parlamentu, podrobně uvádí 154 významných nákupů v oblasti obrany v období od září 2025 do prosince 2026.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Rusko v noci na dnešek zaútočilo leteckými bombami a drony na ukrajinská města Záporoží a Černihiv, uvedly místní úřady s tím, že zásahy utrpěla civilní i kritická infrastruktura. Dronové útoky hlásí také ruské hlavní město Moskva.

Šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov uvedl, že město Záporoží utrpělo šest zásahů leteckými pumami FAB. Zasaženy byly podle něj obytné domy i průmyslové objekty.

Podle předsedy vojenské správy severoukrajinského města Černihiv Dmytra Bryžynského se městem v pondělí večer ozvaly nejméně dva výbuchy. „Nepřítel útočí na jeden z objektů kritické infrastruktury,“ napsal na Telegramu s tím, že útok si předběžně nevyžádal žádné oběti.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.

„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.

Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.

Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.

Český prezident Petr Pavel se dnes jasně postavil za zachování české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny. Bylo by podle něj velice nebezpečné a nešťastné, kdyby se Česko od pomoci distancovalo, a to i proto, že by se jakákoli snaha tuto iniciativu omezit nebo zrušit setkala s velkým nepochopením u spojenců. Pavel to dnes řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN. Iniciativu zamýšlí zrušit nejsilnější opoziční strana ANO, pokud vyhraje říjnové parlamentní volby.

„Pokud chceme respektovat, že svět by měl fungovat na základě nějakých pravidel, pak musíme podpořit každého, kdo je obětí porušení takových pravidel,“ je přesvědčen Pavel, podle něhož je to dnes Ukrajina, ale příště to může být jiný člen NATO nebo i Česko. „A v tom případě bychom taky očekávali solidaritu od ostatních,“ zdůraznil.

Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.

„Chci, aby to bylo jasné. Létající objekty, které naruší náš vzdušný prostor a přeletí nad Polskem, bez diskuse sestřelíme,“ řekl Tusk na tiskové konferenci. Podle Politico dodal, že chce mít stoprocentní jistotu, že spojenci Polska v NATO budou reagovat stejně. Premiér uvedl, že nechce, aby v případě eskalace konfliktu Polsko zůstalo osamoceno.