Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Riziko ruské agrese proti Ukrajině přetrvává, shodli se dnes večer v telefonátu německý kancléř Olaf Scholz a americký prezident Joe Biden. Výrazné stažení ruských vojsk od ukrajinské hranice podle nich není patrné. Požadují proto jasné kroky ze strany Moskvy, které povedou k uklidnění situace. O telefonátu informovalo německé kancléřství.
„Oba byli zajedno, že situaci v regionu je kvůli masivnímu nárůstu ruských vojsk v hraniční oblasti s Ukrajinou třeba hodnotit jako nanejvýš vážnou,“ stojí v tiskové zprávě zveřejněné na webu kancléřství. Nadále je tak podle obou politiků nutná „nejvyšší bdělost“.
Ruští činitelé prosazují do médií nepravdivé zprávy, které by Moskva mohla chtít využít jako záminku pro výpad vůči Ukrajině, řekl dnes mluvčí americké diplomacie Ned Price. USA jsou podle něj rovněž stále ochotny vést s Ruskem diplomatická jednání, vzájemné vztahy by se ale po případné invazi výrazně proměnily.
Spojené státy by rovněž v takovém případě urychlily poskytování bezpečnostní pomoci Ukrajině, upozornil Price. Znovu přitom zopakoval, že USA zatím nemohou potvrdit ústup ruských jednotek z pohraničí, který v úterý oznámila Moskva. Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala i britská zpravodajská služba.
Stovky amerických výsadkářů dnes přistály na polském letišti Rzeszów nedaleko ukrajinských hranic v rámci mise, která má v době napětí s Ruskem posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že vojáci z 82. výsadkové divize, jež má základnu v americké Severní Karolíně, přijíždějí do oblasti už od 5. února.
Reportéři viděli vojáky vystupovat ze dvou vojenských dopravních letadel Boeing C-17 a nastupovat do autobusů. Další příslušníky armády přepravovaly z letiště, které se nachází asi 100 kilometrů od hranic s Ukrajinou, nebo na něj helikoptéry Black Hawk a Chinook, popsala AFP.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.