Češi můžou vyrazit do bojů na Ukrajině. Fiala a Zeman jim garantují beztrestnost
O situaci na Ukrajině napadené ruskými vojsky a českém postoji ke konfliktu jednal prezident Miloš Zeman s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se na tom, že Češi, kteří budou chtít bojovat po boku Ukrajinců, nebudou nijak trestáni, oba jim garantují beztrestnost abolicí. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Fiala chtěl schůzkou, která byla původně plánovaná jako pravidelné setkání, také ukázat jednotu české politické scény ve složité době.
Prezident a premiér garantují Čechům, kteří vyrazí na Ukrajinu, abolici. Podepisovat jednotlivé výjimky je podle Fialy nereálné. „Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala. Zákon totiž zakazuje Čechům bojovat v řadách cizí armády. Abolice se týká výhradně těch, kteří budou bojovat na straně Ukrajiny. Podle informací Hradu a ministerstva obrany mají o výjimku zájem nižší stovky lidí.
Zeman podle premiéra ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách.
Francouzský prezident Emmanuel Macron bude příští týden při úterní návštěvě Prahy jednat zejména o jaderné energetice, obraně a podpoře Ukrajiny, oznámil dnes Elysejský palác. Macron a premiér Petr Fiala podepíší akční plán pro roky 2024 až 2028 o strategické spolupráci, energetice a dopravě, napsala agentura AFP s odvoláním na vyjádření Paříže.
Francouzská státní elektrárenská společnost EDF, která provozuje největší síť jaderných elektráren v Evropě, je spolu s jihokorejskou firmou KHNP jedním z uchazečů o stavbu nového bloku v Dukovanech. Česká vláda očekává nabídky v dubnu. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.
Postoje premiérů Maďarska a Slovenska vůči Ukrajině nesvědčí jen o jejich proruské orientaci. Využívají strachu z války, protože jim to umožňuje udržet se u moci, bez které by je čekaly problémy, píše polský list Gazeta Wyborcza.
Během úterního setkání Visegrádské skupiny v Praze bylo rozdělení vidět ještě před společnou tiskovou konferencí. (Polský premiér) Donald Tusk si vybral společnost českého premiéra Petra Fialy, se kterým jej spojuje proevropská politika a postoj vůči Ukrajině. Tou dobou se maďarský premiér Viktor Orbán radil se šéfem slovenské vlády Robertem Ficem a dohadovali společnou linii.
„Někteří hledí na válku ukrajinskými brýlemi,“ řekl před novináři Orbán. Navázal tak na vyjádření Tuska, který hovořil o nezbytnosti podporovat Ukrajinu ve válce proti ruskému agresorovi rovněž dodávkami zbraní a munice.
Orbánovi sekundoval Fico. Slovenský premiér tvrdil, že ani poslání „veškeré munice na světě“ neukončí válku. Zdůrazňoval, že je třeba co nejdříve začít jednat o míru, bez ohledu na to, kdo válku začal a kdo je v ní agresor.
Fiala se naposled na pravidelné schůzce se Zemanem setkal na začátku února, i tehdy mluvili kromě jiných témat o napětí na ukrajinsko-ruské hranici. Od té doby se po ruské agresi situace zásadně změnila. Zeman na schůzce Fialovi řekl, že je potřeba zachovat zdrženlivost, prezident tehdy spor označil spíše za konflikt v rétorické rovině a vyjádřil víru v mírové řešení.
Lány, právě teď. Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman přivítal předsedu vlády Petra Fialu. pic.twitter.com/uIA55WGw8y
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 3, 2022
Po začátku invaze před týdnem ale Zeman počínání Ruska ostře odsoudil, označil ho za zločin proti míru a vyzval k podpoře Ukrajiny. Vyslovil se také pro tvrdé sankce proti Rusku a pro umožnění účasti v bojích Čechům, kteří ho požádají o výjimku.
300 českých vojáků se hlásí do služby
„Ozvalo se zhruba 300 zájemců, kteří jsou postupně odkazováni na standardní postup prostřednictvím ministerstva obrany,“ uvedl k tématu mluvčí Hrad Jiří Ovčáček. „Ministerstvo obrany žádost posoudí společně s ministerstvem zahraničních věcí a vnitrem, a teprve poté jdou žádosti do vojenské kanceláře a panu prezidentovi,“ dodal.
Na ministerstvo obrany se podle Zechmeisterové dosud obrátilo více než 100 lidí a další úřad kontaktují. V úterý ministerstvo upozornilo na to, že některé žádosti podané na Hrad a na obranu se mohou zdvojovat.
Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident Miloš Zeman se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval.
Zdrženlivá Černochová
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla k nápadu, aby Češi na Ukrajině bojovali, zdrženlivá. „Strašně nerada bych jako ministryně obrany řešila nějaké repatriační lety z této země, abychom dostali zpátky nedej bože těla našich občanů,“ poznamenala také s tím, že to musí být posuzováno individuálně, jinak by se totiž také mohlo stát, že proti sobě budou bojovat dva Češi. „Jeden, který tam jede s nejčistší snahou bojovat proti Putinovi, a někdo, kdo tam bude stát naopak na straně Ruské federace,“ konstatovala.