Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Světová banka (SB) ve středu oznámila, že zastavila všechny programy pro Rusko a Bělorusko. Důvodem je invaze na Ukrajinu, kterou ruská armáda zahájila minulý týden z ruského a běloruského území. Informovala o tom agentura Reuters.
SB rovněž v prohlášení uvedla, že neschválila žádnou novou půjčku ani investici do Ruska od roku 2014, kdy Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
Banka také sdělila, že neschválila ani pro Bělorusko žádnou půjčku od poloviny roku 2020, kdy Spojené státy uvalily na běloruský režim sankce kvůli prezidentským volbám. Ty opět vyhrál podle ústřední volební komise prezident Alexandr Lukašenko, podle opozice ale nebyly svobodné, před nimi režim pozatýkal řadu disidentů a poté brutálně zasahoval proti opoziční demonstracím.
Na pomoc Ukrajině proti ruským okupantským vojskům se přidávají i vojáci z řad cizích států. Jedním z nich je i tento Fin. „Lidé z celého světa sem přijeli pomáhat bránit Ukrajinu. Moji spolubydlící jsou Norové a Američané. Stále je spousta místa pro další,“ uvedl legionář.
„Mariupol zůstává izolovaný ruským dělostřelectvem. Je odříznutý od elektřiny, vytápění, mobilního signálu i internetové komunikace. Je velmi těžké se teď někomu dovolat. Rusové ho nemilosrdně bombardují,“ tweetuje kyjevský novinář Ilja Ponomarenko.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.