ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) vyrazil do Kyjeva. Čekala ho jak návštěva rozbombardovaných oblastí, tak i jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským (44)! A Blesk byl u toho. 

„Aby rakety nezabíjely děti v kočárcích.“ Olena Zelenská v USA emotivně žádala o zbraně

Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská dnes vystoupila v americkém Kongresu. V emotivním projevu zdůraznila, jakých zvěrstev se ruské síly dopustily na civilistech a především na dětech Ukrajiny. A připojila výzvu o další zbraně, které by odrazily postup ruských vojsk. Podrobnosti viz. odkaz výše. 

Z Ukrajiny nadále prchají lidé z okupaných území i okolí. Zde snímky z nádraží u vlaku, který míří do Lvova. 

Zajatého britského vojáka separatisté donutili zpívat ruskou hymnu: Čeká ho trest smrti

Proruští separatisté zveřejnili video se zajatým Britem Aidenem Aslinem, který proti nim bojoval na východě Ukrajiny. Na záběrech stojí muž odsouzený k trestu smrti zřejmě v cele a zpívá ruskou hymnu.

Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská dnes vystoupila v americkém Kongresu. V emotivním projevu zdůraznila, jakých zvěrstev se ruské síly dopustily na civilistech a především na dětech Ukrajiny. A připojila výzvu o další zbraně, které by odrazily postup ruských vojsk.

„Žádám o zbraně... o protivzdušné obranné systémy, aby rakety nezabíjely děti v kočárcích,“ řekla první dáma Ukrajiny. „Tohle je Lisa. S touhle holčičkou jsem se setkala před Vánocemi, když jsme připravovali vánoční pohlednice,“ řekla Zelenská a zavzpomínala, jaká byla Lisa „veselá, hravá malá uličnice“.

Rusové nadále kradou ukrajinské obilí. 13. července se pokusili dostat přes přístav Bejrút v Libanonu, tam jim však nedovolili proplout. Rusové se poté s ukradeným obilím přesunuli do přístavů v Sýrii. Na dvou lodích by mělo být dohromady 54 tun obilí, tvrdí Ředitelství zpravodajské služby ukrajinského Ministerstva obrany.

Zleva rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéf české diplomacie Jan Lipavský se setkali 20. července 2022 v Kyjevě.

Státy Evropské unie se dnes shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří rovněž postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.

Zaměstnání v Česku našlo 92.000 uprchlíků z Ukrajiny. Na tiskové konferenci po jednání vlády to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podotkl, že i přes přijetí nových pracovníků nezaměstnanost v červnu klesla. Už dřív šéf resortu uvedl, že příchozí obsazují hlavně místa, která byla dlouho volná.

„I přesto, že na našem pracovním trhu začalo v posledních měsících pracovat 92.000 příchozích z Ukrajiny, tak nezaměstnanost nám stále klesá,“ řekl Jurečka. Před nedávnem zmínil, že zaměstnaní příchozí už začali přispívat svými odvody do sociálního a zdravotního systému.

Za poslední den bylo na Ukrajině spáleno více než 200 hektarů úrody, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra.

Okupanti nadále cíleně ničí úrodu a neumožňují záchranářům a místním obyvatelům hasit požáry.

Poslanecká sněmovna by se protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO) měla zabývat koncem srpna na mimořádné schůzi. Na tiskové konferenci to dnes řekla šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) poté, co vláda dnes postoupení dokumentů do Parlamentu schválila. Zabývat se jimi bude i Senát. Skandinávské země se pro vstup do aliance rozhodly v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu. 

Česká republika je na letošní zimu připravena a není nutné očekávat naplnění nejpesimističtějších scénářů ohledně energetické situace. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že vláda zajistila ve spolupráci s ČEZ dodávky zkapalněného plynu od září z Nizozemska, plní zásobníky zemního plynu na rekordní úroveň a jedná s dalšími dodavateli plynu z Ázerbájdžánu nebo Kataru. Zároveň podle premiéra bude brzy hotov zákon, který umožní teplárnám využít další zdroje energie.

„Chtěli bychom občany a firmy požádat, aby v úsporách energií pokračovali. Musíme jednat tak, jako by dodávky plynu již nebyly. Není důvod k panice, musíme být ale obezřetní a připraveni. Jsme na zimní měsíce připraveni. A kdo je připraven, není překvapen,“ uvedl Fiala.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) posílá na Ukrajinu další dva provizorní mosty, každý o délce 36 metrů. Jde tak o další pomoc státu prostřednictvím SSHR Ukrajině. Zaslaná pomoc už dosáhla hodnoty zhruba 240 milionů korun, řekl dnes ČTK předseda správy Pavel Švagr. Koncem května již SSHR na Ukrajinu dva provizorní mosty poslala.

„Už dříve jsme na Ukrajinu poslali téměř 1000 palet zdravotnického materiálu, přes milion kusů ochranných pomůcek, 127 tun trvanlivých potravin a nebo dva provizorní mosty,“ uvedl dnes Švagr.

Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti.

Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu „denacifikovat a demilitarizovat“ Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Co se týče územních cílů, Moskva podle něj vycházela při březnových neúspěšných mírových rozhovorech v Istanbulu z tehdejší geografické situace.

„Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov s odkazem na ty části Ukrajiny, které Rusko okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu. Podle agentury Reuters jde o dosud nejjasnější přiznání takto vysoce postaveného činitele Moskvy, že se její válečné snažení na Ukrajině za posledních pět měsíců rozšířilo.

Česká republika přesvědčuje své partnery, aby co nejvíce podporovali Ukrajinu, která se od února brání ruské ozbrojené agresi. Novinářům to v Kyjevě řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský po setkání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou. Podle toho je pomoc Ukrajině ve vlastním zájmu Evropy. Účastníci dnešního kyjevského jednání se shodli, že Ukrajina musí válku s Ruskem vyhrát a také, že musí zvítězit demokratický řád.

„Tvrdě každý den pracuji na tom, abych přesvědčil naše partnery, že mají pomáhat Ukrajině co nejvíce,“ prohlásil Lipavský a připomněl, že Česko patří v Evropě ohledně pomoci Ukrajině mezi lídry. „Vysvětluji partnerům každý den, že žádná agrese nemůže být zastavena usmiřováním,“ dodal český ministr zahraničí.

„Podpora Ukrajiny není charita, ale pragmatické rozhodnutí,“ zdůraznil Kuleba, podle kterého je vítězství Ukrajiny ve vlastním zájmu evropských zemí.

Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že další balíček vojenské pomoci Ukrajině bude zahrnovat další čtyři dělostřelecké raketové systémy HIMARS, uvedla agentura Reuters.

Podívejte se na nové snímky ministra zahraničních věcí Jana Lipavského na jeho návštěvě v Kyjevě.

Rusko je připraveno povolit vývoz ukrajinského obilí, pokud budou odstraněny všechny sankce související s vývozem ruského obilí, řekl ruský diktátor Vladimir Putin v Teheránu, píše deník Le Monde.

Země, které zavedly sankce proti Rusku, opakovaně zdůrazňovaly, že sankce se nevztahují na dodávky potravin z Ruska.

Kreml tvrdí, že sankce ovlivňují pojištění lodní dopravy, platby a přístup do evropských přístavů.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom stále neobdržel od německé firmy Siemens Energy dokumentaci potřebnou k opětovné instalaci turbíny pro plynovod Nord Stream 1, která byla na generální opravě v Kanadě. Ruský podnik to oznámil dnes. Prodlevou v návratu turbíny z Kanady související s protiruskými sankcemi Gazprom minulý měsíc zdůvodnil výrazné omezení dodávek plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro vývoz ruského zemního plynu do Evropské unie.

Moskevský soud dnes uložil zřizovateli a šéfredaktorce opozičního listu The New Times pokuty v celkové výši 670.000 rublů (asi 292.000 Kč) za šíření „falešných informací“ o ruské vojenské operaci na Ukrajině, oznámil list Kommersant. Šéfredaktorka Jevgenija Albacová byla dříve kvůli stejnému prohřešku pokutována částkou 120.000 rublů (52.200 Kč). Vinu v obou případech odmítla.

Opoziční list a novinářka dostali podle ochránců lidských práv pokutu za zprávy zveřejněné po ruské invazi na Ukrajinu z 24. února, ale ještě před přijetím zákonů omezujících svobodu slova a tisku. Od 4. března za „lživé informace“ o působení ruských ozbrojených sil hrozí až 15 let za mřížemi.

Ruské úřady za „falešné“ či „lživé“ označují veškeré informace, které se odchylují od oficiální linie. Ta útočnou válku proti Ukrajině označuje za „speciální operaci“, bez ohledu na fakta popírá jakékoliv útoky na civilisty a civilní cíle a také popírá všechny důkazy a svědectví potvrzující, že se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů.

Prohlédněte si nové fotografie Blesku od Martina Přibyla s Janem Lipavským na návštěvě v Kyjevě.

Natalia Pasternak je 68letá žena z charkovské čtvrti, která se nyní stará o zhruba 100 koček, které chrání před válkou. V budově, ve které bydlí, zůstala o samotě, ostatní lidé prchli. Žije ve sklepě se svými kočkami a nosí jim jídlo. Tyto kočky byly svými rodinami opuštěny v severní čtvrti Saltivky, která je jednou z nejvíce poškozených obytných oblastí Charkova. 

Země Evropské unie by měly kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezit během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 procent. Navrhla to dnes Evropská komise v rámci sady opatření, která mají členským zemím mimo jiné prostřednictvím vzájemné solidarity zajistit dostatek plynu pro domácnosti a klíčové provozy. 

„Rusko nás vydírá. Rusko využívá plyn jako zbraň,“ prohlásila během prezentace návrhu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Rusko vyhrožuje Wikipedii za zveřejňování informací o invazi na Ukrajině. Podle ruského státního regulátora pro komunikaci Roskomnadzora porušila Wikipedia ruské zákony.

Nadace Wikimedia, mateřská společnost Wikipedie, bojuje proti rozhodnutí ruského soudu požadujícím odstranění informací o invazi na Ukrajinu.

Vláda dnes rozhodla, že ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o pořízení letounů F-35 Lightning. Vláda rozhodla na základě vojenského doporučení armády, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo obrany chce pořídit 24 letadel, dosud má armáda 14 stíhacích strojů. Podle dřívějších odhadů expertů bude hodnota zakázky ve vyšších desítkách miliard korun, půjde tak nejspíš o nejdražší armádní nákup moderní historie. MO letos uzavřelo dodatek rámcové smlouvy na nákup ručních zbraní od České zbrojovky za 1,18 miliardy korun. Jde o reakci na vývoj na Ukrajině a zhoršující se bezpečnostní situaci.