ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Evropští lídři včetně německého kancléře Friedricha Merze a americký prezident Donald Trump se dohodli na koordinaci vyjednávacího procesu mezi Ruskem a Ukrajinou a na podpoře cesty Ukrajiny k příměří. V tiskovém prohlášení to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Evropané informovali Trumpa o nově připravovaných protiruských sankcích.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se Trumpova telefonátu s evropskými činiteli zúčastnila, prezidentovi USA poděkovala za jeho úsilí dojednat mezi Ukrajinou a Ruskem příměří. Trump dnes dnes předtím více než dvě hodiny telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, jak válku na Ukrajině zastavit.

Trump podobně jako Putin označil vzájemný rozhovor za velmi dobrý. „Tón i duch konverzace byly vynikající,“ uvedl Trump. Rusko podle amerického prezidenta stojí o rozsáhlé obchodování se Spojenými státy, jakmile „krvavá“ válka skončí. „A já souhlasím,“ uvedl s tím, že těžit z obnovy země může i Ukrajina.

Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Po dnešním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Sdělil také, že o jednání s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macron či německého kancléře Friedricha Merze.

Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Podle agentury TASS to ruský prezident Vladimir Putin prohlásil po dnešním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Více než dvouhodinový rozhovor Putin podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“.

Přímé jednání delegací Ukrajiny a Ruska, které se uskutečnilo minulý týden v Istanbulu, ukázalo podle Putina, že obě strany jsou na správné cestě, neboť obnovily kontakty. Ruský prezident dále uvedl, že Rusko je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu. „Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ řekl šéf Kremlu. 

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v Trumpově administrativě uvedla, že rozhovor šéfa Bílého domu se Zelenským byl krátký, trval několik minut. Ani Reuters ovšem o podrobnostech hovoru neinformoval.

Rusko si u Světové obchodní organizace (WTO) oficiálně stěžovalo na Evropskou unii kvůli takzvaným uhlíkovým clům (CBAM) a údajnému subvencování vývozu prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Organizace dnes potvrdila, že od Moskvy obdržela žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO.

Moskva tvrdí, že mechanismus CBAM i systém obchodování s povolenkami jsou v rozporu s všeobecnou dohodou o clech a obchodu, již se EU zavázala dodržovat. „Konzultace dávají stranám příležitost věc projednat a nalézt uspokojivé řešení, aniž by bylo nutné pokračovat ve sporu soudní cestou,“ připomněla WTO.

Americký prezident Donald Trump ještě před dnešním telefonátem s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom server deníku Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v úřadu ukrajinského prezidenta. Podrobnosti o Trumpově rozhovoru se Zelenským nejsou známé. Trump se snaží zprostředkovat zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Trump původně ohlásil, že se Zelenským bude mluvit po telefonátu s Putinem. Tento hovor již začal, jak informovala agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Informace o tom, že jednání prezidentů Ruska a USA skončilo, zatím nebyly zveřejněny. Zda bude Trump telefonovat Zelenskému znovu po skončeném rozhovoru s Putinem, známo není.

Evropská unie navrhne ministrům financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 snížení cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů za barel. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis bez upřesnění rozsahu tohoto snížení. Nejmenování představitelé EU obeznámení se situací nicméně podle agentury Reuters uvedli, že Unie navrhne limit 50 dolarů za barel.

EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle svých sociálních sítí telefonicky hovořil se zvoleným prezidentem Rumunska Nicušorem Danem. „Jsme hluboce vděčni za příspěvek Rumunska k ochraně životů našich lidí. Je důležité, aby podpora Ukrajiny pokračovala. Rumunsko chápe, jak zásadní je boj za svobodu a spravedlnost,“ uvedl ve svém příspěvku. 

Úřadující prezident Rumunska Ilie Bolojan dnes podepsal zákon, který armádě výslovně povoluje sestřelovat drony vstupující do rumunského vzdušného prostoru. Informoval o tom portál Defense Romania s tím, že zákon odstraňuje dosavadní právní překážky, které armádě v zásazích bránily. Rumunsko sousedí s Ukrajinou, která od února 2022 čelí ruské invazi. Během války na Ukrajině zaznamenalo Rumunsko několik incidentů s drony.

„Prezident Trump v současné době telefonicky hovoří s Putinem o snaze dosáhnout příměří s Ukrajinou,“ uvedl vysoký představitel Bílého domu.

Setkání prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa se v tuto chvíli neplánuje. Dnes to krátce před očekávaným telefonátem obou prezidentů prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump v minulosti opakovaně prohlásil, že o schůzku s Putinem má zájem a že osobní jednání považuje za klíčové pro diplomatické vyřešení války na Ukrajině. 

O přímé jednání s Putinem usiluje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který schůzku navrhoval v uplynulém týdnu, kdy se v tureckém Istanbulu setkaly ruská a ukrajinská delegace. Putin do Istanbulu ale nedorazil a jednání nepřineslo v otázce příměří žádný posun. Delegace se nicméně dohodly na výměně zajatců.

Před istanbulským jednáním Trump uvedl, že nelze očekávat žádný posun, dokud se nesejde s Putinem. To následně prohlásil i americký viceprezident J. D. Vance. Ten dnes uvedl, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se zdají být ve slepé uličce a že Trump je připraven s Putinem i Zelenským jednat.

„Istanbulské setkání poukázalo na další výrazný rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina je orientována na budoucnost a soustředí se na úplné a okamžité příměří, které by nastartovalo skutečný mírový proces,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Naopak Rusko se zcela soustředí na minulost, odmítá příměří a místo toho neustále hovoří o istanbulském jednání v roce 2022 a snaží se vznášet stejně absurdní požadavky jako před třemi lety. To je další důvod, proč je třeba zvýšit tlak na Rusko. Moskva nyní musí pochopit důsledky bránění mírovému procesu,“ dodal šéfdiplomat.

Finsko poskytne Ukrajině munici v hodnotě 90 milionů eur (2,2 miliardy Kč). Využije k tomu výnosy z ruských finančních aktiv, které Evropská unie zmrazila po invazi Moskvy na Ukrajinu v roce 2022. S odvoláním na finské ministerstvo obrany to dnes napsala agentura Reuters.

EU odhaduje, že ze zmrazených ruských aktiv v celkové hodnotě zhruba 300 miliard dolarů (6,6 bilionu Kč) se v 27 unijních zemích nachází 210 miliard eur (5,2 bilionu Kč). Většinou ve formě státních dluhopisů, které Ruská centrální banka uložila jako rezervy.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes se svým litevským protějškem Kestutisem Budrysem v Praze diskutoval o navyšování výdajů na obranu, summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu či o omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Oba ministři to uvedli na tiskové konferenci po jednání. Česko a Litva mají podle Lipavského vynikající vztahy založené na společných hodnotách, dlouhodobě si rozumí mimo jiné v oblasti bezpečnosti.

Litva hraje klíčovou roli na východním křídle NATO, uvedl Lipavský. Považuje za správné, že součástí předsunuté přítomnosti NATO v zemi jsou i čeští vojáci. Ministři hovořili mimo jiné o dalším navyšování výdajů na obranu. Česká vláda se zavázala výdaje na obranu zvýšit na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2030.

Česko nyní do armády investuje zhruba dvě procenta HDP. Litevský prezident Gitanas Nauséda dříve uvedl, že jeho země plánuje v letech 2026 až 2030 vydat ročně pět až šest procent svého HDP na obranu. Letos se podle Budryse pobaltská země chystá utratit za obranu čtyři procenta HDP.

„Německo-čínské vztahy jsou důležité,“ uvedla německá diplomacie na X po ranním telefonátu ministra Johanna Wadephula s čínským protějškem Wang Iem. „Ruská válka na Ukrajině se dotýká základních evropských zájmů. Čína má zodpovědnost za světový mír,“ dodala.

Ruská generální prokuratura dnes prakticky zakázala činnost lidskoprávní organizace Amnesty International (AI), kterou označila za nežádoucí. Moskva v době více než tři roky trvající ruské agrese proti Ukrajině tvrdě postupuje proti zahraničním nevládním organizacím, které se stejně jako AI kriticky vyjadřují o počínání režimu prezidenta Vladimira Putina.

„Londýnské sídlo Amnesty je centrem příprav světových rusofobních projektů financovaných komplici režimu v Kyjevě,“ uvedla ruská generální prokuratura. Označení organizace za nežádoucí znamená de facto zákaz její činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.

Amnesty International opakovaně kritizuje Putinův režim například za věznění vůdčích představitelů opozice. Hovoří také o válečných zločinech ruské armády při agresi proti Ukrajině. Letos mimo jiné vydala zprávu, v níž poukazovala na mučení, špatné a nelidské zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a civilisty uvězněnými v Rusku.

„Je samozřejmě výhodnější dosáhnout našich cílů politickými a diplomatickými prostředky,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva si „velmi váží“ snah americké administrativy konflikt trvající čtvrtým rokem ukončit.

Dnešní telefonát prezidentů Trumap a Putina podle něho naváže na páteční jednání v Istanbulu, kde se k přímým rozhovorům poprvé po více než třech letech sešla ukrajinská a ruská delegace. Znepřátelené země se dohodly jedině na výměně 1000 válečných zajatců na každé straně.

Peskov dnes řekl, že Putin před rokem 2022 vyvinul velké úsilí, aby Rusko svých cílů dosáhlo diplomatickou cestou, Západ ale podle něho prezidentovy návrhy odmítal. „Když na politické a diplomatické dráze nezbývá žádný prostor, je zahájena speciální vojenská operace,“ uvedl mluvčí Kremlu.

Ruský prezident Vladimir Putin je před dnešním telefonátem se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přesvědčený o své síle a věří, že ruské armádě se do konce roku podaří prolomit ukrajinskou obranu a ovládnout všechny čtyři ukrajinské oblasti, na které si Moskva dělá nárok. Dnes to napsala agentura Bloomberg s odvoláním na člověka, který má vhled do Putinova uvažování. Tento přístup znamená, že není pravděpodobné, že by šéf Kremlu byl ochotný Trumpovi během jejich jednání nabídnout nějaké významnější ústupky.

Bloomberg připomíná, že Trump tlačí na to, aby více než tři roky trvající válka na Ukrajině rychle skončila, a dává najevo, že bez přímých rozhovorů mezi ním a Putinem se tak nestane. Putin ale doposud nevyslal žádný signál, že by byl připraven boje zastavit, a jeho armáda na frontě pomalu postupuje, což v Kyjevě i v mnoha evropských zemích vzbuzuje obavy z toho, že Ukrajina by mohla být přinucena vzdát se větší části svého území.

„Trump chce, aby Putin souhlasil s příměřím, ale on to rozhodně nechce,“ řekl bývalý poradce Kremlu Sergej Markov. Putin však podle něho nemá zájem na tom, aby jednání zkrachovala. „Snaží se manévrovat tak, aby rozhovory pokračovaly souběžně s vojenskou ofenzivou,“ dodal.

Prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti Česka pomůžou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Zdůraznil, že výdaje na bezpečnost nejsou jen peníze utracené za zbraně a vojáky. Podle něj řada investic půjde například do infrastruktury. „V případě konfliktu budeme spíš územím, přes které se budou přesouvat jednotky a prostředky, ty investice do infrastruktury se ale také využijí v civilu,“ řekl.

Dalším příkladem jsou podle něj takzvané duální technologie využitelné ve vojenském i civilním sektoru. „Ukazuje to i vývoj na Ukrajině a masivní vývoj autonomních technologií, který se tam děje. Ty prostředky se mohou využít třeba v hydrologii, zemědělství, krizovém managementu při hlášení požárů. Devadesát procent z těch vojenských technologií bude mít využití i v civilu,“ řekl Pavel.

Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a Spojenými státy při jednáních, která vede americký prezident Donald Trump o řešení konfliktu na Ukrajině, může být výsledek jednání škodlivý pro Ukrajinu i pro Evropu. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Evropští lídři podle něj musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu.

Rusko se podle Pavla nesnaží ze své agrese vůči Ukrajině získat pouze území, ale také uznání na globální scéně. I proto podle něj ruský prezident Vladimir Putin dává přednost jednání s Trumpem před debatami s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry, které nepovažuje za sobě rovné. 

„Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel ten deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ řekl Pavel.

„Austrálie posílá vysloužilé tanky Abrams na Ukrajinu navzdory námitkám USA,“ píše The Kyiv Independent. „Australský premiér Anthony Albanese potvrdil chystanou dodávku tanků při setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským 18. května v Římě.“

Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.

K vítězství v prezidentských volbách v Rumunsku zřejmě míří centristický primátor Bukurešti Nicušor Dan, podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností pro něj hlasovalo kolem 55 procent voličů, uvedla agentura Reuters.

Pětapadesátiletý Dan, který slíbil potlačit korupci, kandiduje jako nezávislý centrista. Je označovaný za prounijního politika a je také zastáncem Severoatlantické aliance. Podle Reuters prohlásil, že podpora Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.

Volodymyr Zelenskyj přivezl papežovi Lvu XIV. speciální dárek – ikonu svaté Matky Boží namalovanou na fragmentu bedny používané k uskladnění těžké dělostřelecké munice přivezené z okolí Izjumu.

„Tato ikona se týká našich dětí. Těch, které trpěly válkou, které Rusko záměrně unášelo a deportuje a na které doma, na Ukrajině, netrpělivě čekají. Modlíme se za životy všech našich deportovaných dětí a doufáme v podporu Vatikánu v této věci, aby se všechny děti i ukrajinští zajatci mohli vrátit domů,“ stojí v příspěvku prezidenta na síti X.