ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.

„Začali jsme spolupracovat s týmem prezidenta Trumpa a již nyní vidíme, že úspěchu lze dosáhnout. Právě teď svět vzhlíží k Americe jako k mocnosti, která má schopnost nejen zastavit válku, ale také pomoci zajistit spolehlivost míru po jejím skončení,“ uvedl dnes večer na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

We have begun working with President Trump’s team and can already see that success is attainable. Right now, the world is looking up to America as the power that has the ability to not only stop the war but also help ensure the reliability of peace afterward.

Ahead of the Munich…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 15, 2025

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se s protějškem Marcem Rubiem z USA dohodl na kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů, uvedla Moskva.

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil sankce na svého předchůdce a klíčového politického rivala, poslance Petra Porošenka. Porošenko, který byl zvolen prezidentem v roce 2014, se v roce 2019 neúspěšně utkal o prezidentský post se Zelenským.

„Bráníme náš stát a obnovujeme spravedlnost. Každý, kdo poškodil národní bezpečnost Ukrajiny a pomohl Rusku, musí být pohnán k odpovědnosti,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu 12. února s odkazem na Porošenka, jehož čisté jmění přesahuje 1 miliardu dolarů.

Spojené státy se zeptaly evropských zemí, čím mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb během Mnichovské bezpečnostní konference. Evropští lídři se nyní podle něj budou muset zamyslet a rozhodnout, zda na americký dotazník odpoví, popřípadě, zda odpoví společně.

List Financial Times mezitím napsal, že Washington chce po svých evropských spojencích, aby mu poskytli informace o výzbroji, mírových jednotkách a bezpečnostních opatřeních, která by mohli poskytnout Ukrajině jako součást bezpečnostních záruk k ukončení války s Ruskem. Dotaz z USA dostaly evropské země tento týden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že dohoda se Spojenými státy o ukrajinských vzácných nerostech zatím není připravena a dosavadní návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Dohoda je ústředním bodem snahy Kyjeva získat podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce rychlé ukončení ruské války proti Ukrajině, poznamenal Reuters.

Kyjev přitom usiluje o bezpečnostní záruky, které by Ukrajinu ochránily před možnou další ruskou invazí v budoucnu. „Podle mého názoru nás nechrání,“ řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Musí to být napsáno po právní stránce správně. Je to investice... Pokud je to vše spojeno s bezpečnostními zárukami. Tuto souvislost v dokumentu zatím nevidím,“ uvedl ukrajinský prezident podle AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to dnes polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny znepokojují jeho evropské partnery, zdůrazňuje agentura AFP. Podle ní schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že Evropa nebude přímo zapojena do jednání o ukončení války na Ukrajině, ale její zájmy budou zohledněny.

Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby přichystali půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na své zdroje obeznámené se situací to dnes napsala agentura Bloomberg. Zatímco se podle ní očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti.

Česko se naprosto shoduje s Německem v potřebě dál pomáhat Ukrajině, a to jak se současným kancléřem Olafem Scholzem, tak s jeho možným nástupcem Friedrichem Merzem. Po setkání s předákem německé konzervativní opozice Merzem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Nová spolupráce by se podle něj po volbách, které se uskuteční příští týden v neděli, mohla otevřít v jaderné energetice.

Páteční schůzka s Merzem byla podle Pavla mimořádně otevřená a věcná. Potvrdilo se na ní, že názor na to, že je Ukrajině třeba pomáhat v její obraně proti ruské agresi, mají Česko a Německo stejný, a že to tak zůstane i po volbách. Merz patří v Německu dlouhodobě k velkým podporovatelům Ukrajiny, současného kancléře Scholze v předvolební kampani často kritizuje, že Ruskem napadené zemi poskytoval v minulosti pomoc příliš malou a příliš pomalu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh administrativy prezidenta Donalda Trumpa, aby Spojené státy získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině. S odvoláním na několik zdrojů obeznámených se situací to dnes napsal list Financial Times (FT). Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahovala nic o podobné podpoře v budoucnu. Kyjev se podle listu snaží vyjednat lepší dohodu, která by obsahovala bezpečnostní záruky a chce do budoucího využívání ukrajinských přírodních zdrojů zapojit i další země, včetně států Evropské unie.

Ukrajinský ministr národní jednoty Oleksij Černyšov a německý spolkový ministr pro zvláštní úkoly Wolfgang Schmidt podepsali 15. února společné prohlášení, v němž se dohodli na otevření ukrajinských „center jednoty“ v Berlíně.

„Podpis společného prohlášení o záměru otevřít v Berlíně ukrajinské „centrum jednoty“ je důležitým krokem k podpoře našich občanů v zahraničí. Jedná se o profesionální prostor, který spojuje komunitní, obchodní a kulturní iniciativy,“ uvedl Černyšov. Deklarace byla podepsána na Mnichovské bezpečnostní konferenci v době, kdy německá vláda pokračuje v debatě o právním postavení a výhodách pro ukrajinské uprchlíky v zemi.

Se Spojenými státy, v jejichž čele od ledna stojí republikánský prezident Donald Trump, musí podle českého prezidenta Evropa nyní hovořit otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. „Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí, pokud jsme si jistí svými argumenty,“ řekl. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.

„Jestli máme přijmout více zodpovědnosti za Evropu, více zodpovědnosti za Ukrajinu, musíme být u stolu. Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě,“ uvedl Pavel. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.

Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.

Vance proti očekávání nehovořil o Ukrajině, ale projev věnoval údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky Vance vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě. Následně se setkal také s Alicí Weidelovou - kandidátkou na kancléřku za stranu Alternativu pro Německo (AfD), označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Vanceovo počínání vyvolalo kritiku řady evropských činitelů.

Evropa naléhavě a urychleně potřebuje svůj akční plán týkající se Ukrajiny a vlastní bezpečnosti, jinak o evropské budoucnosti rozhodnou jiní globální hráči. Na síti X to dnes uvedl polský premiér Donald Tusk, který zároveň varoval, že pokud bude rozhodovat někdo jiný, nemusí to být v souladu se zájmy Evropy.

„Tento plán musí být připraven hned. Nelze ztrácet čas“, poznamenal na závěr svého příspěvku na sociální síti Tusk.

Ruská armáda ztratila ve válce proti Ukrajině téměř 250 000 vojáků, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Zelenskyj tvrdil, že jen v bojích v Kurské oblasti ztratila Moskva téměř 20 000 vojáků. Kromě toho bylo podle prezidenta od 24. února 2022 zraněno celkem přes 610 000 ruských vojáků.

Prezident Petr Pavel v debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO.

Se Spojenými státy, v jejichž čele od ledna stojí republikánský prezident Donald Trump, musí podle českého prezidenta Pavla Evropa nyní hovořit otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. „Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí,“ řekl. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.

V sedmi nemocnicích Krajské zdravotní v Ústeckém kraji našlo od začátku války na Ukrajině práci 145 Ukrajinců. Mezi nimi i lékařka Kataryna Perepelycjaová, která se do vlasti vrátit nechce, nový domov našla s dcerou a manželem v Teplicích. S kolektivem je spokojena stejně jako s mateřskou školou. S negativními reakcemi vůči sobě se setkala, ale snaží se nepřipouštět si je, řekla. Zdravotníci z Ukrajiny jsou pro Krajskou zdravotní (KZ) jednoznačně přínosem, řekla mluvčí KZ Miloslava Kučerová.

Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Rusko podle něj nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog.

Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle agentury TASS uvedl, že ruská protivzdušná obrana dnes nad ránem odrazila masivní útok bezpilotních prostředků. O možných škodách se nezmínil, útok se podle něj obešel bez zranění.

Podle ruského úřadu pro letectví Rosaviacija musel být dnes dočasně přerušen provoz na sedmi letištích v centrální a jižní části evropského Ruska.

„Kvůli zajištění bezpečnosti letů civilních letadel byla dočasná omezení pro přistávání a odlety dnes brzy ráno zavedena na letištích: Astrachaň, Vladikavkaz, Volgograd, Groznyj, Kaluga, Saratov a Uljanovsk,“ uvedl úřad. Podle TASS byla později opatření odvolána.

Evropa bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba, uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Nadiktovaný mír Německo nepodpoří, nebyl by trvalý, dodal.

Uprchlíci z Ukrajiny potřebují nejčastěji pomoc s vyřízením pobytu, zdravotního pojištění a získáním zaměstnání. Vysokou návštěvnost mají kurzy češtiny. Pražský magistrát už žádné centrum pomoci uprchlíkům neprovozuje. Na jejich činnost navázalo v lednu 2024 Ukrajinské centrum Nusle. V Praze je nyní, tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, registrováno přes 99 700 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Praha loni na podporu uprchlíků vydala 80 milionů korun, v roce 2023 to bylo 96,1 milionu a v roce 2022 to bylo 500,6 milionu korun. Vyplývá to z informací organizace Pražský Majdan, Centra pro integraci cizinců a Tadeáše Provazníka z tiskového odboru pražského magistrátu.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 bezpilotních letounů. Cíl podle ukrajinského letectva žádný z nich nezasáhl.

„Nepřítel zaútočil 70 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi různých typů,“ uvedlo letectvo na Telegramu s tím, že celkem 33 dronů bylo sestřeleno v Mykolajivské, Charkovské, Poltavské, Dněpropetrovské, Záporožské a Doněcké oblasti. 

Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.

„Pravděpodobně to bude velmi, velmi obtížné. A samozřejmě ve všech obtížných situacích máte šanci,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Ale budeme mít malou šanci přežít bez podpory Spojených států. Myslím, že je velmi důležitá, rozhodující,“ dodal.