ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.

Na sociálních sítích se objevily záběry po útoku v Záporoží. Podle prezidentské kanceláře tam Rusové zasáhli čerpací stanici, podle jiných zdrojů autoservis.

As a result of the Russian attack on the Zaporizhzhia region, a car service station is on fire. Three people were killed, and, preliminarily, 4, two of whom are children, were injured, the city's regional military administration reported.

Some communities in the region have… https://t.co/dVh9n5xom8 pic.twitter.com/NAmqGN5JR0

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) December 6, 2024

Na devět se zvýšil počet obětí ruského útoku v Záporoží.  Rusko podle Fedorova k úderu použilo letecké bomby. Dodal, že řadu zranění způsobily šrapnely a že mnozí lidé mají zranění hlavy. Mezi zraněnými jsou i děti, nejmladšímu jsou čtyři roky. Po útoku začala hořet čerpací stanice a několik obcí v okolí přišlo o dodávky elektřiny.

Ukrajina dnes představila novou zbraň domácí výroby, která má podle ní dolet až 700 kilometrů a kterou označuje za dron-střelu. Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že rakety dosud dodané Západem k obraně před ruskou vojenskou agresí mají deklarovaný dolet ani ne poloviční. Ukrajinská zbraň se jmenuje Peklo a ozbrojeným silám byla dnes dodána jejich první várka, uvedl na síti X prezident Volodymyr Zelenskyj.

Hlava státu připojila na sociální síti video, na němž je vidět řada těchto zbraní vystavených na podstavcích. Jsou více než metr dlouhé, s malými křídly na obou stranách a dvěma ocasními plochami, popsal Reuters. Mohou dosáhnout rychlosti 700 kilometrů v hodině, řekl podle agentury novinářům zástupce ukrajinské státní zbrojovky Ukroboronprom na ceremonii, kde byly drony-střely oficiálně předány armádě.

Rusko dnes zaútočilo balistickou raketou na Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny, zahynuli dva lidé a dalších 13 je zraněných. Sedm lidí zabil ruský úder v Záporožské oblasti, kde úřady původně hlásily dvě oběti, napsala agentura Reuters.

"Mezi zraněnými je i šestileté dítě. Chlapec je v nemocnici," napsal na síti Telegram šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak s tím, že jeho stav je středně vážný. Přímo na místě útoku zemřel muž, další člověk podlehl vážným zraněním v nemocnici.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil dětskou nemocnici a setkal se s malými pacienty zraněnými během války.

Okhmatdyt. I congratulated the young patients on St. Nicholas Day, spoke with the children, their parents and doctors.

This war has brought so many things into our children’s lives that should never be part of childhood. Yet, despite it all, they remain children, and we must do… pic.twitter.com/Dwdf6zzwKq

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) December 6, 2024

Vůdci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko dnes v Minsku podepsali dohodu o bezpečnostních zárukách. Lukašenko při této příležitosti požádal svého ruského spojence, aby v Bělorusku rozmístil rakety Orešnik. Tyto střely budou zařazeny do výzbroje ozbrojených sil Ruska a Běloruska souběžně, odvětil Putin podle ruských tiskových agentur.

„Chci vás veřejně požádat, aby nové zbraňové systémy, především Orešnik, byly rozmístěny na území Běloruska,“ řekl Lukašenko a podle agentury TASS usoudil, že v takovém případě by možné cíle měl určovat Minsk. „Máme určitá místa, kde můžeme tyto zbraně rozmístit. Pouze s jedinou podmínkou, že cíle pro tyto zbraně stanoví vojenské a politické vedení Běloruska,“ prohlásil.

Obrazem: Snídaně s modlitbou ke Dni ukrajinských ozbrojených sil v Kyjevě

Čína vyzvala mezinárodní společenství, aby „vytvořilo vhodné podmínky“ pro přímé mírové rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou, prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že konflikt může být vyřešen pouze tehdy, když hlavní mocnosti projeví „pozitivní energii“ a budou usilovat o dialog.

Zástupci členských států EU se dnes neshodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Proti předložené verzi se postavily Litva a Lotyšsko, jednání dále pokračují. Očekává se, že sankce budou schváleny do konce roku a budou obsahovat další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Měly by cílit rovněž proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

O patnáctém balíku sankcí proti Rusku se jednalo na dnešním zasedání takzvaného Coreperu, tedy na schůzce velvyslanců zemí EU v Bruselu. Nová omezení se mají týkat například osob, které se podílely na ruském vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt. Sankce ale mají zasáhnout i firmy, které do Ruska nadále dovážejí zboží dvojího užití. Další omezení mají zasáhnout ruskou stínovou flotilu.

Polská policie zadržela ruského občana Dmitrije V., kterého Spojené státy stíhají za podvody, kterých se údajně dopustil, když v minulosti provozoval jednu z největších kryptoměnových burz na světě. Informuje o tom deník Rzeczpospolita s odvoláním na policii.

Dmitrije V. polská policie zadržela už v roce 2021 a ve vazbě strávil něco přes měsíc. Například Gazeta Wyborcza tehdy napsala, že byl spojený „s lidmi z Kremlu, kteří prostřednictvím burzy WEX prali špinavé peníze potřebné k útoku na Ukrajinu“. Podle listu byly v pozadí také ruské tajné služby. Server BBC k tomu napsal, že za zmizením bitcoinů v hodnotě 450 milionů dolarů (10,67 miliardy korun) z kryptoměnové burzy mohla stát ruská tajná služba FSB, která se tak snažila získat prostředky na válku na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ukrajinským ozbrojeným silám byla dodána první série raketového dronu s názvem Peklo. V příspěvku na sociálních sítích Zelenskyj nespecifikoval počet dodaných zbraní, ale uvedl, že nyní je cílem „rozšířit výrobu a nasazení“. Dodal, že drony již „prokázaly bojovou účinnost“.

Sněmovna opět nedokončila závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl kvůli průtahům odklad účinnosti předlohy, jež také předpokládá zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat. Nynější řádná schůze bude pokračovat ve středu.

K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ani v listopadu, kdy poslanci opozičního ANO zpochybňovali některé z pozměňovacích návrhů. Dnes za opoziční klub SPD předlohu kriticky zhodnotil v zatím hodinovém vystoupení Radek Koten. Za jistou ztrátu suverenity označil prodlužování dočasné ochrany od příštího roku automaticky podle příslušného předpisu EU. Jako diskriminační zhodnotil navrhované doplnění novely o zpřísnění nabývání českého občanství občany Ruské federace. Žadatelé by se museli vzdát občanství ruského a doložit to. Opatření by mělo podle předkladatelů přispět k omezení ruského vlivu v Česku.

Estonská obranná společnost Frankenburg Technologies plánuje v roce 2025 začít na Ukrajině testovat nové střely proti dronům, informovala agentura ERR.

Společnost, která je v Evropě považována za nadějný stratup v oblasti obranných technologií, vyvinula rakety určené k zachycení íránských bezpilotních letounů Šáhid ve výšce až dvou kilometrů. Klíčovou vlastností systému je využití umělé inteligence pro autonomní zaměřování. „Technologie je slibná a v novém roce ji začneme testovat na Ukrajině,“ uvedl pro ERR Kusti Salm, generální ředitel společnosti.

Podle běloruské monitorovací skupiny Hajun během nočního útoku Ruska na Ukrajinu 6. prosince narušilo letecký prostor Běloruska nejméně 10 bezpilotních letounů typu Šáhid. Drony údajně přeletěly do Běloruska z Ruska a směřovaly k Homelu, Lojevu a Mazyru. K náletům docházelo v různých intervalech od 22:07 místního času a pokračovaly až do časných ranních hodin. Běloruské letectvo na incidenty nezareagovalo.

Litevský prezident Gitanas Nauséda pokládá za pravděpodobné, že dva podmořské optické kabely v Baltském moři byly minulý měsíc poškozeny úmyslně. Vyzval podle agentury Reuters k zavedení společných námořních hlídek pobaltských států, Finska a Polska na ochranu kritické infrastruktury.

„Je poměrně vysoká pravděpodobnost, že nedávné přerušení kabelů v Baltu bylo dílem škodlivé aktivity,“ řekl Nauséda novinářům. Dodal však, že nejsou žádné důkazy které by potvrzovaly, že poškození kabelů bylo úmyslné.

Litevský prezident už ve čtvrtek v televizi upozornil, že úroveň ohrožení pobaltské země se rychle zvyšuje a přibývá případů možných sabotáží a diverze, jako bylo v listopadu přerušení podmořských kabelů v Baltu mezi Litvou a Švédskem i mezi Německém a Finskem či letecké neštěstí ve Vilniusu, kde se zřítil letoun německé společnosti DHL.

Obyvatelé Moskvy se třetí rok v řadě budou muset obejít bez novoročních ohňostrojů. Podobně tomu bude také v dalších městech. Úřady podle ruských médií uvádějí, že je to z bezpečnostních důvodů. Vedení Leningradské oblasti v níž leží i Petrohrad, už dříve omezilo výdaje na společenské a kulturní akce, aby ušetřené peníze mohlo vyčlenit na válku na Ukrajině.

„Ne, není v plánu,“ odpověděl moskevský starosta Sergej Sobjanin podle agentury RIA Novosti na otázku, zda město chystá na Nový rok ohňostroj. Stejně na tom je Perm na východě evropské části Ruska, Tomsk a Omsk na Sibiři nebo metropole Dagestánu Machačkala.

Kanada ve čtvrtek po čtyřech letech zakázala další střelné zbraně, jedná se o celkem 324 typů. Hodlá je darovat Ukrajině. Ty podle ministra pro veřejnou bezpečnost Dominica LeBlanca patří na bojiště, ne do rukou lovců nebo sportovních střelců. Ottawa také oznámila, že spolupracuje s vládou v Kyjevě a zjišťuje, jak by mohla nově zakázané zbraně Ukrajině darovat a podpořit tak její boj proti ruské invazi. Napsala to agentura AP.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že invazní síly dobyly další dvě vesnice v oblasti Pokrovsku a Kurachove v Doněcké oblasti. Jde o Pustynku ležící asi deset kilometrů jižně od Pokrovsku. Ukrajinský projekt DeepState pokládaný za blízký ukrajinské armádě informoval, že do ruských rukou padla Novopustynka ležící ještě blíže Pokrovsku.

Ruská armáda podle Moskvy dobyla také také malou obec Suchi Jaly ležící na jihozápad od města Kurachove. DeepState uvedl, že Rusové dobyli Stari Terny ležící v bezprostřední blízkosti Kurachove. Podle ukrajinských analytiků padla také Illinka, kterou od Kurachove dělí vodní nádrž. Agentura AFP píše, že v blízkosti tohoto města se nachází významné naleziště lithia.

Tvrdé boje v této části fronty potvrzuje i ukrajinský generální štáb, který dnes ráno uvedl, že za čtvrtek se ukrajinská a ruská armáda střetla celkem 188krát. „V kurachovském úseku obrana odrazila 50 útoků,“ informoval. Na pokrovském úseku fronty podle něho nepřátelská vojska podnikla 40 útoků.

Moskva nechce válku se Spojenými státy, ale použije veškeré prostředky na obranu svých zájmů a nepřipustí porážku Ruska ve válce proti Ukrajině. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru poskytnutém bývalému moderátorovi americké televize Fox News Tuckerovi Carlsonovi. Ten už letos v únoru publikoval rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, po kterém mu řada médií vytkla nedostatečný odstup a kritičnost vůči vyjádřením hlavy ruského státu.

„Poselství, které jsme chtěli vyslat vyzkoušením hypersonického zbraňového systému v reálné akci, zní, že budeme připraveni udělat cokoliv, abychom bránili naše legitimní zájmy,“ řekl Lavrov v narážce listopadové odpálení rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro. „Spojené státy a spojenci USA, kteří také poskytují zbraně dlouhého doletu kyjevskému režimu, musí pochopit, že bychom byli připraveni použít jakékoli prostředky, abychom jim nedovolili uspět v tom, co nazývají strategickou porážkou Ruska,“ zdůraznil.

Ruské devizové rezervy, které se po desetiletí vytvářely z přebytků příjmů v oblasti nerostných surovin, se blíží vyčerpání, uvedl deník The Moscow Times. Před invazí Ruska na Ukrajinu držel Fond národního blahobytu (FNB) likvidní aktiva v hodnotě přibližně 140 miliard dolarů. Za tři roky války se tento finanční polštář zmenšil na téměř třetinu své původní velikosti. Podle ruského ministerstva financí klesla k 1. prosinci likvidní aktiva FNB na 53,8 miliardy dolarů.

Ruské jednotky utrpěly při svém podzimním tažení na Ukrajině asi 53 obětí na kilometr čtvereční, uvedl Institut pro studium války (ISW). Během září, října a listopadu 2024 ruské síly obsadily přibližně 2 356 km2 území za cenu ztráty přibližně 125 800 osob, uvádí zpráva.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na ukrajinský generální štáb uvedlo, že během listopadu 2024 dosáhly ruské denní ztráty rekordní výše, v průměru 1 523 obětí denně. Jen 28. listopadu Rusko údajně ztratilo více než 2 000 vojáků za 24 hodin.

Americká nezisková organizace Ukrajinský kongresový výbor (UCCA) podnikla kroky k zablokování vynesení téměř 22 500 satelitů Starlink technologické společnosti SpaceX na nízkou oběžnou dráhu, uvedla 5. prosince CNBC. Skupina jako důvod uvedla obavy z „kontaktů generálního ředitele SpaceX Elona Muska s Ruskem a údajného využívání systému Starlink ruskými silami na Ukrajině“.

Musk, miliardář a blízký spojenec zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, v minulosti učinil kontroverzní prohlášení o válce na Ukrajině a údajně vedl tajné hovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dalšími představiteli Kremlu.

Krymský most byl dnes ráno uzavřen kvůli obavám z útoku ukrajinských bezpilotních letounů. Podle proukrajinského telegramového kanálu Crimean Wind byly ve městě Kerč poblíž loděnice slyšet výbuchy a v oblasti Kerčském průlivu byly údajně aktivovány systémy protivzdušné obrany.

„Automobilová doprava na Krymském mostě byla dočasně pozastavena,“ uvedl Telegramový účet určený k monitoringu provozu mostu.

Obrazem: Výcvik ukrajinských branců v Černihivské oblasti