ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina je připravena koupit významné množství zbraní od Spojených států, především pro posílení své protivzdušné obrany, aby mohla pokračovat v boji proti Rusku, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům. Prezident podle médií hovořil o nákupu zbraní za desítky miliard dolarů.

„Chceme a jsme připraveni. Předali jsme americké straně velký balík položek, které chceme koupit,“ řekl Zelenskyj. „Koupit v té či jiné podobě. Je to naše věc, jak to zaplatíme,“ dodal podle serveru RBK-Ukrajina. Zelenskyj podle portálu hovořil o nákupu zbraní protivzdušné obrany za 30 miliard a dalších zbraní za až 50 miliard dolarů (asi 687 miliard až 1,14 bilionu Kč).

Estonský parlament dnes přijal zákon, který má přispět k posílení námořní bezpečnosti a ochraně infrastruktury a kriticky důležitých míst pobaltské země. Přijetí zákona následovalo po loňském poškození podmořského elektrického vedení Estlink2 a čtyř telekomunikačních kabelů ležících na dně Baltského moře mezi Estonskem a Finskem, napsala agentura AFP.

Vyšetřovatelé mají podezření, že kabely poškodila vlečením kotvy posádka tankeru Eagle S, který se plaví pod vlajkou Cookových ostrovů a nejspíše patří do „stínové flotily“ tankerů používaných k vývozu ruské ropy.

Zahraniční řidiči taxislužby, kteří pracují v Česku, budou muset zřejmě mít oprávnění vydané v ČR nebo jiné zemi EU. Příslušnou novelu zákona dnes přijal Senát. Nyní ji musí podepsat prezident. Novinka se do zákona dostala ve Sněmovně na návrh skupiny pražských poslanců. Cílem jejich návrhu je hlavně zvýšit bezpečnost na silnicích. Týkat se to má hlavně lidí pocházejících z nečlenských států EU. Průkaz řidiče taxislužby by měl získat nově pouze držitel řidičského oprávnění vydaného v tuzemsku nebo v jiném členském státu EU.

Podle důvodové zprávy bylo ze 14 808 vydaných oprávnění řidiče taxislužby 55 procent vydáno řidičům z Česka. Občanům Ukrajiny vydaly úřady přes 6000 těchto oprávnění, občanům Uzbekistánu 1153 oprávnění a například občané Nigérie jich získali 117. „Množí se přitom stížnosti, že řidiči vozidel taxislužby mají v hustém provozu problémy s řízením vozidla a pravidly silničního provozu, a je tak ohrožována nejenom bezpečnost přepravovaných cestujících, ale i bezpečnost ostatních účastníků silničního provozu,“ stojí v důvodové zprávě.

Proti Ukrajině bojuje nejméně 155 čínských občanů, uvedl prezident Zelenskyj. Rusko podle něj rekrutuje Číňany na sociálních sítích a Peking to ví.

Čínský občan, který nedávno padl do ukrajinského zajetí, uvedl, že se k ruské armádě připojil přes prostředníka ve své vlasti a zaplatil za to 300.000 rublů (asi 80.000 korun). Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu. Muže prý motivoval přislib ruského občanství. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o den dříve uvedl, že vojáci jeho země zajali dva čínské občany bojující v řadách ruské invazní armády na ukrajinském území.

Číňan, o kterém dnes píše Ukrajinska pravda, padl podle informací tohoto serveru do zajetí v bojích u obce Bilohorivka, která se nachází v Luhanské oblasti, těsně u hranice s oblastí Doněckou. Skupina vojáků ruské armády se tam podle serveru dostala pod palbu ukrajinských ozbrojených sil a rozhodla se vzdát. Vojáci ukrajinské 81. samostatné mechanizované brigády zajali tři vojáky, mezi nimi i občana Čínské lidové republiky, píše portál, podle něhož tento muž v současné době spolupracuje s ukrajinskými úřady.

Evropská komise poslala Ukrajině další miliardu eur (přes 25 miliard Kč) v rámci unijní makrofinanční pomoci (MFA) zemi, která se už od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Unijní exekutiva to dnes oznámila na webu. Peníze z programu jsou kryté výnosy z ruských finančních aktiv zmrazených v EU. Transfer potvrdilo také ukrajinské ministerstvo financí.

O balíčku finanční pomoci pro Ukrajinu, který by byl kryt tímto způsobem, rozhodly členské země bloku loni na počátku října. S dnešním příspěvkem už unie poslala v rámci tohoto programu do Kyjeva pět miliard eur, připomněla komise. Peníze mohou být využity na klíčové oblasti, na udržení funkcí státní infrastruktury bránící se země a na podporu oprav a obnovy.

Průmysl musí hrát hlavní roli v evropské obraně, unijní instituce musí se zástupci průmyslu více mluvit, rovněž je potřeba odstranit bariéry na vnitřním trhu EU a zjednodušit byrokracii. Českým novinářkám v Bruselu to řekla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Právě český svaz dnes uspořádal na půdě Evropského parlamentu konferenci, které se zúčastnili i zástupci sesterských organizací z několika dalších zemí a na které se debatovalo o roli obranného průmyslu, ale i dalších průmyslových odvětví v současné snaze o posílení obranyschopnosti EU.

„Současná debata není o konkurenceschopnosti, je o přežití. Pokud chceme zajistit bezpečnost a odolnost, získat technologický náskok, musíme výrazně zlepšit podnikatelské klima v EU,“ uvedla Jabůrková. Zmínila přitom hned několik kroků, které je potřeba učinit. „Je nutné odstranit bariéry na jednotném trhu, zásadním způsobem zjednodušit byrokracii včetně existujících právních předpisů, zlepšit dostupnost kapitálu a zastavit příval nové regulace,“ dodala.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou pracovníků rumunského velvyslanectví v Moskvě. Ruská diplomacie tento krok označila za reakci na dřívější rumunské prohlášení tamního ruského vojenského přidělence a jeho zástupce za nežádoucí osoby.

Ministerstvo zahraničí v Moskvě si dnes předvolalo rumunskou chargé d'affaires. Ruští diplomaté jí předali nótu označující vojenského atašé při rumunské ambasádě a jeho zástupce za persony non grata. Dřívější podobný krok rumunského ministerstva zahraničí v případě ruských diplomatů Moskva opět označila za neodůvodněný.

Gruzie je pro Rusko testovacím polem, států zranitelných vůči ruské hybridní strategii je mnoho, řekla dnes na veřejném setkání v pražské Knihovně Václava Havla bývalá gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová. Rusko podle ní nemá silnou vojenskou strategii a tak spoléhá na strategii hybridní. Zahrnuje podle ní manipulaci voleb, silnou propagandu a dezinformační strategii a také přítomnost oligarchů či populistů v zemi.

„Je mnoho zemí, které mohou naplňovat tato kritéria a jsou zranitelné proti této ruské hybridní strategii,“ řekla. Jiným státům by Zurabišviliová doporučila především bojovat proti propagandě, kybernetickým útokům či dezinformacím, a to více organizovaně, než je tomu v Gruzii. Jako problém vnímá polarizovanou společnost. „Mluvíte pouze s lidmi, kteří jsou na vaší straně a nemáte cesty, jak oslovit ty, kteří vás nepodporují,“ podotkla. Podporují to podle ní i algoritmy sociálních sítí.

Estonský prezident Alar Karis dnes podepsal ústavní dodatek, který odebírá cizím státním příslušníkům žijícím v Estonsku právo na účast v místních volbách, a to s výjimkou občanů zemí Evropské unie. Informovala o tom veřejnoprávní stanice ERR a agentura AFP, podle níž se tento krok dotkne především velké ruské menšiny v zemi.

Zákonodárci ústavní novelu schválili už na konci března. Rozhodnutí o omezení hlasovacího práva přišlo v době sílících obav z vměšování Ruska do vnitřních záležitostí země prostřednictvím početné ruské menšiny v Estonsku. Obavy o bezpečnost pobaltské země vzrostly po ruské vojenské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

Příští německá vláda bude dle koaliční smlouvy dál podporovat Ukrajinu, spolupracovat s USA, hodlá zpřísnit migrační politiku a podpořit hospodářství.

Lidé ve městě Kryvyj Rih stále truchlí nad nedávno Rusy zavražděnými dětmi. Podívejte se na další nové snímky včetně fotografie vojenského hřbitova z téhož města.

Čína prověřuje zprávy, že byli na Ukrajině zadrženi dva čínští občané, řekl podle médií šéf čínské diplomacie Wang I. Vyjádření mluvčího podle agentury AP naznačuje, že zadržení Číňané se přidali k ruské armádě z vlastního popudu. To agentuře AFP řekl také anonymní zdroj z ukrajinské vlády. Dva Číňané podle předběžných zjištění podepsali smlouvu s ruskou armádou. Nic zatím nenaznačuje tomu, že by je na Ukrajinu poslal Peking.

Rusko si předvolalo francouzského velvyslance v Moskvě v souvislosti s dočasným zadržením pracovnice ruského ministerstva zahraničí na pařížském letišti. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

„Francouzská pohraniční služba bez vysvětlení zadržela pracovnici ruského ministerstva zahraničí, členku ruské oficiální delegace, a zabavila jí telefon a počítač,“ uvedla Zacharovová s tím, že případ se stal 6. dubna na pařížském letišti Charlese de Gaulla.

Rusko už fakticky začalo se svou ofenzivou na příhraniční Sumskou a Charkovskou oblast. V dnes zveřejněném rozhovoru na serveru LB.ua to uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Potvrdil tak dřívější vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko se na ofenzivu ve dvou ukrajinských oblastech hraničících s Ruskem připravuje.

„Tato ofenzíva už skutečně začala. Protože už několik dní, téměř týden, jsme svědky téměř zdvojnásobení počtu nepřátelských útoků,“ uvedl Syrskyj.

Čína prověřuje zprávy, že byli na Ukrajině zadrženi dva čínští občané, řekl podle agentur šéf čínské diplomacie Wang I. Zároveň vyzval Číňany, aby se vyhýbali válečným zónám a nezapojovali se žádným způsobem do bojů. Reaguje tak na úterní prohlášení Kyjeva, který uvedl, že se ukrajinští vojáci střetli v bojích na východě země se šesti čínskými vojáky, z nichž dva jsou nyní v zajetí na Ukrajině. Tvrzení Kyjeva, že více čínských občanů bojuje po boku Rusů, čínská diplomacie označila za nepodložené.

„Čínská vláda vždy žádala své občany, aby se drželi dál od válečných zón, aby se vyhýbali zapojení do ozbrojených konfliktů v jakékoli formě, a zejména aby se vyhýbali účasti na vojenských operacích kterékoli strany,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí na dnešní tiskové konferenci. „Postoj Číny ke krizi na Ukrajině je jasný a schvaluje ho většina mezinárodního společenství,“ dodal.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes uvedla, že Ukrajina v útocích na ruskou energetiku pokračuje „prakticky denně“ a že dohodu porušila ve více než 30 případech.

Česko bude muset kvůli vnitřnímu dluhu v armádě vydávat v příštích letech na obranu víc, než vyžaduje cíl Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí to analýza, kterou dnes představili zástupci Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově. Dočasný nárůst výdajů bude podle analýzy třeba financovat zvýšením zadlužení nebo dočasným růstem daní. Pro udržování obranných výdajů na zvýšené úrovni pak bude třeba upravit příjmy a výdaje státního rozpočtu.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků v Záporoží, kde probíhají boje.

Podívejte se na nové snímky z Dnipra, kde zaútočili Rusové.

Rusko tvrdí, že v noci na dnešek jeho protivzdušná obrana zničila téměř 160 ukrajinských dronů, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo by o jeden z nejrozsáhlejších dronových útoků na Rusko z poslední doby. Kyjev zároveň ohlásil sestřelení 32 ruských dronů.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Rusko v úterý večer podniklo dronové útoky na ukrajinská města Dnipro, Charkov a Kramatorsk. Zůstaly po nich skoro dvě desítky zraněných, informovaly ukrajinské úřady podle ruskojazyčného servisu BBC.

V Dnipru je podle šéfa správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka 14 zraněných ve věku od 18 do 87 let. Sedm z nich skončilo v nemocnici. Lidé mají řezná poranění, pohmožděniny, zranění hlavy. Někteří potřebovali pomoc kvůli akutní stresové reakci. Starosta Dnipra Borys Filatov uvedl, že po útoku je vybitých nejméně 200 oken v obytných domech. Poškozených je pět vícepatrových budov, u některých z nich je poničené plynové potrubí.