ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Nový německý kancléř Friedrich Merz dnes ujistil v telefonátu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o německé podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. Informoval o tom mluvčí nové německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Zelenskyj poblahopřál Merzovi k úternímu zvolení kancléřem. Oba politici ocenili podle prohlášení snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o zprostředkování příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.

Na Ukrajinu přijel ve čtvrtek večer ministr zahraničí Jan Lipavský. Zatímco se v Moskvě dolaďují poslední detaily oslav konce války a třeba slovenský premiér Robert Fico se jich také zúčastní i přes silnou kritiku, na Ukrajinu se mezitím sjíždí představitelé celé Evropské unie. Ve Lvově totiž v pátek proběhne setkání evropských ministrů zahraničí na pozvání ukrajinského kolegy Andrije Sybyhy. A Blesk je u toho. Celý článek čtěte ZDE

Slovenský premiér Robert Fico přiletěl do Moskvy, uvedla agentura TASS. Musel letět delší trasou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii.

Prezident Petr Pavel řekl, že Rusko se dnes v některých ohledech chová podobně jako nacistické Německo. Vyzval k volbě stran, které to myslí s bezpečností ČR vážně. Uvedl to dnes v projevu před koncertem na Pražském hradě, který se koná k 80. výročí konce druhé světové války. „Dnešní Rusko se bohužel chová v některých ohledech, jako se kdysi chovalo nacistické Německo. Nerespektuje mezinárodní právo, respektuje právo silnějšího, napadlo suverénní zemi a vede s ní už víc než tři roky agresivní válku," řekl v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.

 Při oslavách konce druhé světové války je třeba si připomínat minulost a poučit se z ní, abychom se vyhnuli dalšímu konfliktu. Ve společném článku vydaném listu v The New York Times to napsali ministři zahraničí Česka, Estonska, Lotyšska, Litvy, Moldavska, Polska a Ukrajiny, kteří zároveň varovali před ohrožením demokracie ze strany Ruska a před jeho překrucováním dějinných faktů.

Litevský parlament dnes schválil odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. Litva tak chce posílit svou obranu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině, informovala agentura AFP. Ze stejného důvodu už v březnu oznámily úmysl od této úmluvy odstoupit také Polsko, Estonsko a Lotyšsko, jehož parlament krok schválil v polovině minulého měsíce. V dubnu stejný úmysl podle AFP oznámilo také Finsko.

Konflikt na Ukrajině je možné vyřešit jen odstraněním prvotních příčin. Ve společném prohlášení se na tom dnes podle Kremlu shodli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching, napsala agentura Reuters. Společný dokument rovněž uvádí, že Moskva s Pekingem posílí vojenskou spolupráci a že obě země budou bok po boku čelit Spojeným státům, které se snaží Rusko i Čínu zadržet.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko dnes podle DPA řekl, že ačkoli Kyjev se k jednostrannému příměří oficiálně nepřipojil, klid zbraní přesto dodržuje. „Ozbrojené síly dostaly příslušné rozkazy,“ napsal na síti Telegram. Kyjev opakovaně vyzval Rusko, aby boje zastavilo alespoň na 30 dní.

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Steinmeier rovněž varoval před posilováním krajní pravice v Německu a vyzval k obraně svobody a demokracie.

Ukrajinský parlament dnes ratifikoval dohodu se Spojenými státy o využívání ukrajinského nerostného bohatství. Pro bylo 338 zákonodárců, proti nikdo, napsala agentura Reuters. Dohoda, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před týdnem označil za vyváženou a spravedlivou, umožní Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům, vznikne také společný investiční fond na obnovu válkou zničené Ukrajiny.

Kytici je třeba položit tam, kde bylo obětí nejvíce, obhajoval dnes slovenský premiér Robert Fico plánovanou cestu do Moskvy, kde si v pátek patrně jako jediný státník z Evropské unie hodlá připomenout 80. výročí porážky nacistického Německa. Fico v projevu na oslavách výročí konce druhé světové války na letišti ve slovenských Piešťanech hovořil také o budování nové železné opony mezi Východem a Západem. Opoziční strany připravily vlastní vzpomínkové akce a jejich představitelé kritizovali Fica, že si v době pokračující ruské vojenské agrese na Ukrajině hodlá porážku nacistického Německa připomenout v Moskvě.

„Třeba položit kytici i tam, kde těch obětí bylo nejvíce, k hrobu Neznámého vojína v Moskvě. Učinil jsem tak v roce 2015, a pokud mi nezabrání v tom, abych se tam dostal, tak tak učiním i zítra, v roce 2025,“ řekl Fico, jehož příchod k pódiu provázel nejen potlesk veřejnosti, ale i pískot a pokřik „Ostuda“. Fico zopakoval, že podle něj minulost nelze spojovat se současností.

Ukrajina a Rusko se obviňují ze stovek případů porušení třídenního příměří, které jednostranně vyhlásil Putin. Kyjev příměří označil za frašku.

Český europoslanec Ondřej Dostál (zvolený na kandidátce Stačilo!) v rozpravě Evropského parlamentu řekl, že se v pátek v Moskvě zúčastní oslav konce druhé světové války. Moskevských oslav se má podle médií zúčastnit pět členů EP: dva z Německa a po jednom z Česka, Slovenska a Kypru, dosud však byla známá jména jen německých europoslanců Michaela von der Schulenburga a Ruth Firmenichové z levicové strany Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Je správné, že se Česko staví za práva Ukrajiny napadené Ruskem, když totéž očekávalo od svých spojenců v roce 1938, kdy čelilo požadavkům nacistického Německa. U příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to dnes na pražském Vítkově řekl prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že si všichni padlí v boji proti nacismu zaslouží respekt, zároveň ale je třeba připomínat, že země osvobozené Sovětským svazem se dostaly pod vliv jiného autoritářského režimu.

Podle Pavla je důležité připomínat si události druhé světové války, aby se lidstvo poučilo z minulosti. Řekl, že některé elementy, které vedly ke vzniku války, lze pozorovat i dnes. "Vidíme, že nedaleko od nás znovu probíhá agresivní válka proti suverénní zemi ve jménu ideálů, které jsou srozumitelné jen agresorovi," poukázal na ruskou agresi vůči Ukrajině.

Čínský prezident Si Ťin-pching se v Kremlu zúčastnil uvítací ceremonie pořádané Putinem k oslavám 80. výročí konce 2. světové války v Evropě.

Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

 Rusko podle ukrajinského vojenského letectva porušilo dnes brzy ráno třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Ruská státní média oznámila, že ruská armáda začala dodržovat klid zbraní nařízený prezidentem Vladimirem Putinem ve středu 23:00 SELČ.