ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Vláda Spojených států dnes oznámila, že připravila pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (17,4 miliardy Kč). Na poměry posledních měsíců nezvykle objemnou dodávku potvrdil podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken. Podle informací agentury AP posílají USA mimo jiné systémy proti dronům a munici do raketometů HIMARS.

Deník The Washington Post dnes napsal, že vláda končícího prezidenta Joea Bidena se snaží na poslední chvíli poslat Kyjevu zbraně za miliardy dolarů. Reaguje tak na postup Rusů na bojišti a na výsledek listopadových amerických voleb, což by vzhledem ke znovuzvolení exprezidenta Donalda Trumpa mohlo znamenat zásadní změnu postoje Washingtonu k ruské agresi.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu vypálilo nejméně 60 balistických raket dodaných Severní Koreou, sdělil dnes mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

„Jejich přesnost není v zásadě příliš vysoká. Je zřejmé, že výrobní technologie je zastaralá,“ uvedl mluvčí rozvědky HUR Andrij Čerňak. Navzdory tomu však podle něj představují pro Ukrajinu vážné nebezpečí.

Rumunský Ústavní soud dnes potvrdil nečekaný výsledek prvního kola prezidentských voleb a země se tak může připravovat na kolo druhé, které se uskuteční 8. prosince. Podle agentury Reuters, která o verdiktu informovala, může výsledek prezidentských voleb změnit prozápadní orientaci země a oslabit rumunskou podporu Ukrajiny.

Dnešní soudní rozhodnutí odstraňuje nejistotu panující od chvíle, kdy Ústavní soud 28. listopadu nařídil přepočítat hlasy odevzdané v prvním kole, ve kterém 24. listopadu překvapivě uspěl proruský kritik NATO Calin Georgescu.

Přinášíme snímek ruského vojáka, který byl pořízen na neznámém místě. Zveřejnil ho podle ČTK tiskový servis ruského ministerstva obrany. Ve voze má vézt protitankovou střelu. 

Polský Rzeszów budou od začátku prosince chránit norské stíhačky F-35 americké výroby a protiletadlový systém NASAMS. Ohlásilo to dnes norské ministerstvo obrany, podle kterého mise potrvá do jara. Rzeszów je klíčovým logistickým uzlem pro přepravu pomoci na Ukrajinu a pro evakuaci zraněných z této země.

Slovenský premiér Robert Fico zkritizoval novou šéfku diplomacie Evropské unie Kaju Kallasovou a nového předsedu Evropské rady Antónia Costu za postoje vyjádřené při cestě na Ukrajinu. Uvedl rovněž, že to v telefonátu sdělil předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové.

„Nemohou si dovolit někteří členové komise a nemůže si dovolit předseda Evropské rady dávat ve jménu Evropské unie prohlášení, na nichž Evropská unie, Evropská rada nikdy nebyla dohodnuta. Měli prohlášení, která neodpovídala závěrům Evropské unie,“ řekl Fico novinářům bez bližších podrobností.

Kallasová a Costa o uplynulém víkendu a jen krátce po nástupu do svých současných funkcí v EU přijeli do Kyjeva v zájmu EU vyjádřit podporu Ukrajině, jež se od února roku 2022 brání ruské vojenské invazi. Podle médií Costa v Kyjevě například uvedl, že EU bude posílat Ukrajině peníze z výnosů ze zmrazeného ruského majetku, které lze použít i pro vojenské účely.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v Moskvě na úvod jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že maďarská vláda musí zvýšit úsilí o dosažení míru, protože jako nikdy dříve stoupá riziko eskalace války na Ukrajině. V Moskvě jednal také s místopředsedou ruské vlády Alexandrem Novakem a šéfy velkých ruských energetických společností o řešení problému, který pro země střední a východní Evropy představují americké sankce uvalené na Gazprombank. Přes tuto banku se totiž uskutečňovaly platby za ruský zemní plyn.

„Dobrou zprávou je, že ruští partneři nás ujistili, že jsou plně odhodláni a mají zájem zachovat spolupráci a kontinuitu dodávek,“ napsal maďarský ministr na facebooku. Dodal, že další podrobnosti budou brzy následovat.

Maďarsko jako jeden z mála členů Severoatlantické aliance a Evropské unie pokračuje ve stycích s ruským vedením navzdory vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, která se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi. Na rozdíl od jiných západních zemí Budapešť ani neposkytuje Ukrajině vojenskou pomoc.

„Začátkem prosince se měla uskutečnit návštěva Vjačeslava Volodina (šéfa ruské Dumy) do Indie. Nyní byla přeložena na neurčito,“ píše ukrajinský influencer a bývalý poradce ministerstva vnitra Anton Heraščenko. „Ruské telegramové kanály sdílejí velmi realistický důvod tohoto zrušení – použití Orešniku na Ukrajině a eskalace jaderných hrozeb. Indie vždy zdůrazňovala, že považuje za nepřijatelné nejen použití taktických jaderných zbraní, ale dokonce i rozhovory či hrozby na toto téma.“

Finsko by mělo zvážit opětovné zavedení nášlapných min do výzbroje své armády, prohlásil finský prezident Alexander Stubb. Důvodem je napětí s Ruskem, se kterým má Finsko společnou hranici. Finsko se v roce 2012 přidalo k Ottawské úmluvě, která používání nášlapných min a dalších obdobných zbraní zakazuje. „Svět je nyní velmi odlišný od doby, kdy jsme se přidali k Ottawské úmluvě,“ uvedl prezident. Důvodem je podle něj především válka na Ukrajině a agresivnější chování Ruska. „Největší bezpečnostní hrozbou je Rusko a tuto hrozbu musíme nějak vyřešit,“ uvedl dále Stubb.

Stubb poukázal na to, že Ukrajina se brání ruské invazi mimo jiné používáním min. Podle informací tisku z konce listopadu americký prezident Joe Biden povolil dodávky protipěchotních min Ukrajině, což má posílit obranu této země. Spojené státy ani Rusko se k Ottawské úmluvě, kterou podepsalo na 160 zemí, nikdy nepřidaly.

O nášlapných minách se vede ve Finsku veřejná debata. V uplynulých měsících vznikla v zemi petice za zavedení těchto zbraní do výzbroje finské armády, dokument na konci listopadu měl 50.000 signatářů. K diskusi vyzval i náčelník finské armády Janne Jaakkola. Podle něj je ale konečné rozhodnutí na politicích. Podle serveru Yle odstoupení od Ottawské úmluvy v současnosti odmítají jen dvě opoziční strany - Levicová aliance a Zelení.

„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz na začátek své předem veřejně neohlášené návštěvy Kyjeva. „Ukrajina se může na Německo spolehnout.“ 

Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Další program z bezpečnostních důvodů zveřejněn nebyl.

Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro Ukrajinu. Od začátku ruské invaze z února 2022 Německo podle údajů spolkové vlády poslalo nebo slíbilo Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur. Do této částky je započítaný i nový balík pomoci. „Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady,“ řekl Scholz k objemu německé pomoci Kyjevu.

Dočasné územní ústupky Rusku jsou způsobem, jak rychle dosáhnout příměří na Ukrajině. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým zpravodajským webem Table.Briefings to řekl bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Důležité podle něj je, aby Kyjev dostal za dočasné ústupky bezpečnostní garance.

„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg. Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.

Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je podle něj ale tento požadavek nerealistický. „Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.

Z ukrajinské armády od ledna do konce října dezertovalo více vojáků než během předchozích dvou let. Na svých internetových stránkách o tom píše britský list Financial Times (FT). Ukrajinští vyšetřovatelé letos zahájili 60 000 trestních stíhání proti vojákům, kteří opustili své pozice. Je to skoro dvojnásobek takových případů než v letech 2022 a 2023 dohromady. Těmto mužům v případě odsouzení hrozí až 12 let ve vězení.

Koncem října u Vuhledaru v Doněcké oblasti stovky příslušníků pěchoty ze 123. brigády odešly ze svých pozic. Tito vojáci se vrátili domů do Mykolajivu a někteří z nich tam uspořádali ojedinělý protest, během kterého požadovali více zbraní a výcviku. „Přijeli jsme do Vuhledaru jen s automatickými puškami. Tvrdili, že by tam mělo být 150 tanků, ale bylo jich tam 20... a nic, co by nás krylo,“ citují FT nejmenovaného důstojníka ze 123. brigády. Někteří z dezertérů se vrátili na frontu, další se ukrývají, jiní jsou podle ukrajinských úřadů ve vazbě.

Muži ve věku od 18 do 60 let mají zakázáno opustit Ukrajinu, ale někteří využili toho, že byli do zahraničí posláni na vojenský výcvik a utekli. Okolo 12 takových případů se každý měsíc stane v Polsku, uvedl nejmenovaný polský bezpečnostní činitel. FT podotýká, že ministerstvo obrany ve Varšavě sdělilo, že s otázkami ohledně ukrajinských dezertérů je třeba se obracet na ukrajinské úřady.

Do stovky největších světových zbrojovek se poprvé, a to na 89. příčku, dostala česká společnost Czechoslovak Group (CSG), uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Podle něj 100 největších zbrojních firem loni zvýšilo prodej meziročně o 4,2 procenta na 632 miliard dolarů (15,2 bilionu Kč). 

Příjmy z prodeje zbraní a vojenských služeb CSG se podle SIPRI meziročně zvýšily o 25 procent zhruba na 1,2 miliardy dolarů. v loňském žebříčku byla na 107. místě. Podle SIPRI se firmě podařilo diverzifikovat zeměpisné zdroje svých příjmů, jelikož zvýšila podíl zbraní prodaných do států Evropské unie. Podle zpráv z tisku firma pracovala na kontraktech na dodávky zbraní pro Ukrajinu, jejichž objednavatelem byly jiné evropské země.

„V roce 2023 nastal výrazný nárůst příjmů z prodeje zbraní, který pravděpodobně pokračoval i v roce 2024,“ uvedl jeden z autorů studie Lorenzo Scarazzato. Nejvíce rostly příjmy dvou velkých ruských výrobců zbraní, které se meziročně zvýšily o 40 procent na 25,5 miliardy dolarů. Autoři studie však poukazují na to, že ruské údaje nejsou zcela věrohodné.

Ropa dnes proudí ropovodem Družba do Německa podle plánu, uvedl podle agentury Reuters ruský monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Polský provozovatel ropovodů PERN v neděli informoval o závadě na severní větvi Družby, ze které začala unikat ropa. Tato část ropovodu zásobuje rafinerii v Německu.

Příčina úniku nebyla bezprostředně známa a prošetří ji interní komise, uvedla společnost. Ta přestala pumpovat ropu do poškozeného potrubí, přeprava ale pokračovala na druhé lince, která podle provozovatele PERN plně pokrývá potřeby zákazníků. Na místo úniku v neděli podle sdělení společnosti přijeli hasiči i technici operátora.

Ukrajinská protivzdušná obrana v okolí Kyjeva sestřelila asi 20 ruských dronů, uvedl podle ruskojazyčného servisu BBC šéf vojenské správy metropole Serhij Popko. „Dronů nebylo málo a útočily jako dříve – ve vlnách a z různých směrů,“ popsal. Dodal, že v hlavním městě se útok obešel bez zraněných i materiálních škod.

Německý kancléř Olaf Scholz po dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva. Oznámil další balík vojenské pomoci za 650 milionů eur, píše agentura DPA.

Noční útoky ohlásilo také Rusko, podle kterého systémy protivzdušné obrany zničily nad několika ruskými regiony 15 ukrajinských dronů.

Dobré ráno, ruský dronový útok na západoukrajinský Ternopil si vyžádal nejméně jednu oběť a způsobil požár. Rusko z noci hlásí 15 zničených ukrajinských dronů.