ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Tisíce lidí dnes v několika slovenských městech opět demonstrovaly proti zahraniční politice vlády premiéra Roberta Fica. V Banské Bystrici, kde organizátoři hovořili asi o 6000 účastnících, demonstranti kritizovali Fica za to, že podle nich zpochybňuje příslušnost Slovenska k Evropské unii a k Severoatlantické alianci.

„Protestem chceme vyjádřit nesouhlas s politikou vlády Roberta Fica, nesouhlas s otáčením zahraničněpolitické orientace směrem na Rusko,“ citoval deník Sme Jozefa Sedilka z iniciativy Ne v našem městě, která akci v Banské Bystrici pořádala. Dodal, že účastníci se nenechají vystrašit smyšlenými státními převraty.

Fico opakovaně obvinil opozici, že chystá převrat a okupaci vládních budov. Na dnešní schůzce s diplomaty prohlásil, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Slovenská opozice už dříve Ficova tvrzení odmítla a označila je za snahu odvést pozornost od vládních problémů.

Nejméně dva lidé byli zraněni při dnešním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní oficiální činitele.

Podle jejich informací bylo při náletu poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.

Starosta Oděsy Hennadij Truchanov na sociální síti Telegram potvrdil, že při náletu utrpěli zranění dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice. Šéf oblastní správy Oleh Kiper dodal, že městem v podvečer otřásly dvě silné exploze.

Ruští hasiči dnes uhasili požár, který dva dny hořel v petrochemickém závodě v ruské Nižegorodské oblasti zasaženém ve středu ukrajinským dronem. S odvoláním na záchranné služby o tom informovala státní tisková agentura TASS, kterou citovala agentura Reuters.

Závod petrochemického gigantu Sibur v Kstovu, který leží asi 800 kilometrů od ukrajinských hranic, zasáhly v noci na středu ukrajinské drony spolu s nedalekou ropnou rafinerií ruské společnosti Lukoil. Sibur tehdy uvedl, že dočasně pozastavil provoz v závodě poté, co trosky z ukrajinského dronu vyvolaly požár.

Ukrajina se domnívá, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami regionu na západě Ruska. Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil americký list The New York Times (NYT).

„V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli,“ řekl agentuře AFP mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.

Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Vvýpočty agentury Reuters vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG). Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.

TurkStream vede z Ruska přes Černé moře do Turecka a na Balkán. Export ruského plynu prostřednictvím plynovodu TurkStream se v lednu podle výpočtů agentury Reuters zvýšil téměř o 27 procent na 50,6 milionu metrů krychlových denně ze 39,9 milionu před rokem.

Celkový objem dodávek plynu přes TurkStream do Evropy v lednu podle Reuters dosáhl zhruba 1,57 miliardy krychlových metrů. Zvýšil se tak z 1,24 miliardy loni v lednu i z 1,54 miliardy v loňském prosinci.

Rusko dnes kritizovalo plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování štítu protiraketové obrany ve Spojených státech. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o pokus znehodnotit potenciál strategického odstrašování Ruska a Číny, tedy jejich jaderné zbraně. Výroky mluvčí ruské diplomacie o údajné snaze USA narušit strategickou rovnováhu a přenést vojenskou konfrontaci do vesmíru označila agentura Reuters za dosud nejtvrdší ruskou kritiku na Trumpovu adresu od jeho nástupu do Bílého domu.

„Stojí za to připomenout vzájemnou propojenost jednotlivých prvků strategické rovnováhy na pozadí nedávných rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa, svědčících o záměru Washingtonu aktivně rozvíjet a rozšiřovat hluboce destabilizující vojenské programy,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová o Trumpově dekretu, který přirovnala k programu „hvězdných válek“ někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana.

Trumpův program je podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí otevřeně orientován především na znehodnocení potenciálů strategického odstrašování Ruska a Číny, počítá s výrazným posílením amerických jaderných možností a také s vedením bojových operací ve vesmíru. To podle mluvčí znehodnocuje jakékoliv snahy USA a jejich spojenců o zavedení "nějakých pravidel a zásad odpovědného chování ve vesmíru" či o zákaz zkoušek protidružicových zbraní. Trumpovy snahy podle ruské diplomacie nepřispějí ke snížení napětí mezi velmocemi, ani k vytvoření půdy pro nové dohody o jaderných zbraních.

„Že Ukrajina není ochotna pustit ruský plyn přes své území, aby se dostal do střední Evropy, a tím zvyšuje cenu plynu, (...) je nepřijatelné,“ řekl Viktor Orbán s tím, že jeho vláda tento týden požádala EU o záruky ohledně své energetické bezpečnosti.

Pokud nebudou obnoveny toky plynu, bude Maďarsko vetovat další prodloužení sankcí. „Komise mimo jiné slíbila, že vyřeší, aby Ukrajinci obnovili tranzit ruského plynu. Pokud komise nesplní, na čem jsme se dohodli, budou sankce zrušeny," pohrozil ministerský předseda.

Česko v Kyjevě oficiálně představilo mobilní pracoviště na konzervaci vzácných tisků, knih, archivních dokumentů a dalších fondů. Cílem projektu Archa je ochránit ukrajinské kulturní dědictví před ruskou válečnou agresí.

„Tuto formu pomoci považuji za mimořádně důležitou. Kultura představuje historickou paměť a duši národa a slouží jako určitý pevný bod, k němuž se mohou lidé v těžkých časech vztahovat,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa prostřednictvím videa. Iniciativa je podle něj výsledkem spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. „To dokazuje, že když na něčem skutečně záleží, dokážeme spojit síly pro ušlechtilou věc,“ doplnil.

Mobilní jednotka byla podle komuniké oficiálně dokončena v prosinci 2024, kdy dorazila do areálu pracoviště Národní knihovny ČR v pražské Hostivaři. Po nezbytné přípravě, která trvala necelý měsíc, se kontejner naplněný speciálním vybavením vypravil do Kyjeva. Důležitou součástí dalšího působení Archy I. je podle komuniké odborné školení ukrajinských pracovníků knihovny, kterým kolegové z Česka předávají zkušenosti z konzervace knih.

Norská policie zadržela norskou loď s plně ruskou posádkou kvůli podezření, že se podílela na poškození optického kabelu v Baltském moři. Zadržení se uskutečnilo na žádost lotyšských úřadů, uvedla podle agentury Reuters policie v norském městě Tromsö.

„Máme podezření, že loď se podílela na vážném poškození optického kabelu v Baltském moři mezi Lotyšskem a Švédskem,“ uvedla policie v prohlášení.

Loď Silver Dania, vlastněná norským majitelem a plující pod norskou vlajkou, plula z Petrohradu do Murmansku v ruské arktické oblasti, sdělila norská policie.

Premiéři 18 unijních zemí včetně Petra Fialy (ODS) před pondělním neformálním summitem EU opět navrhují posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Navýšení kapacit obranného průmyslu je podle Fialy klíčové pro bezpečnost země a také příležitost pro další rozvoj české ekonomiky.

Premiéři ocenili, že EIB zřídila novou úvěrovou linku pro malé a střední podniky v oblasti bezpečnosti a obrany, jednotné kontaktní místo a umožní zvýšit objem peněz na financování obrany a bezpečnosti. EIB by podle nich ale měla pokračovat v hledání dalších možností jak převzít ještě silnější roli při poskytování investičního financování a při získávání soukromých zdrojů. Navrhují, aby banka, pokud jde o půjčky pro bezpečnostní a obranný průmysl, přesněji vymezila a omezila rozsah zakázané podpory. Zvýšila objem dostupných úvěrů. A navrhují také posoudit možnost účelové emise dluhových cenných papírů, která by mohla oslovit investory.

Slovenský premiér Robert Fico dnes znovu obvinil opozici z přípravy převratu v zemi a také z plánu okupovat vládní budovy. V projevu na schůzce s diplomaty Fico také řekl, že země v této souvislosti vyhostí nebo odepře vstup do země osmi až deseti lidem. Tvrdil, že v zemi působí vojenská jednotka Gruzínská legie, která stála za protesty na Ukrajině a v Gruzii. Slovenská opozice už dříve obvinění premiéra odmítla a tvrdila, že se pouze snaží odvádět pozornost od problémů jeho vlády a od toho, že neřeší palčivé otázky slovenské společnosti.

Opozice chce podle Fica vyhrocovat situaci v zemi a lže, že vláda má v plánu vystoupit z Evropské unie. „Celá slovenská veřejnost je klamána. Odmítám lži, které o členství v EU šíří slovenská opozice. Účelem je vytvořit výbušnou atmosféru,“ tvrdil Fico.

Na Slovensku po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem odstartovala vlna manifestací za proevropské směřování země. Minulý týden po celé zemi demonstrovaly desítky tisíc lidí a organizátoři shromáždění vyzvali Fica k rezignaci. Demonstrace byly klidné.

Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 102 dronů, z nichž 59 se podařilo sestřelit. Dalších 37 dronů se zřítilo, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že drony způsobily škody v Sumské, Oděské a Čerkaské oblasti. Nálet si vyžádal čtyři raněné, informovaly úřady v Oděské oblasti na jihu země

„Musíme Putina přimět k tomu, aby akceptoval Zelenského pro jednání a jako prezidenta suverénního národa. To musí být jedna z našich podmínek pro jednání,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský německé mediální skupině RND, která dnes předem zveřejnila úryvky z rozhovoru.  

„Putin, jeho ministr zahraničí Lavrov a někteří propagandisté říkají, že s Ukrajinou vyjednávat nechtějí. Mluví raději s německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem nebo s americkým prezidentem, ale ne s Ukrajinci,“ řekl Lipavský. „Chtějí, abychom uvěřili, že s ukrajinskou vládou nelze jednat. Do této pasti se nesmíme nechat chytit,“ řekl ministr.

Brit, kterého zajaly ruské síly, když v Kurské oblasti bojoval na straně Ukrajiny, bude čelit obvinění z terorismu a žoldnéřství. Za to mu hrozí mnoholetý trest vězení, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ruské státní vyšetřovatele.

Moskva loni v listopadu oznámila, že zajala Jamese Andersona, a označila ho za bývalého britského vojáka. Britský ministr zahraničí David Lammy tehdy uvedl, že o případu ví a že Londýn udělá vše pro to, aby britskému občanovi nabídl pomoc.

Ruský vyšetřovací výbor dnes zveřejnil video, na němž je spoutaný Anderson oblečený ve vězeňské uniformě a s oholenou hlavou přiveden do místnosti k výslechu a potvrzení své totožnosti. Vyšetřovatelé uvedli, že Anderson bojoval "v ozbrojeném konfliktu jako žoldnéř na území Ruské federace za finanční odměnu". Není známo, jestli se Anderson přiznal k trestným činům, z nichž je obviněn. Některé z nich se trestají až 20 lety vězení, dodal Reuters.