ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se odmlčí. Přejeme dobrou noc, na shledanou zítra.

Ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat cestovní pasy pouze na území Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev dále zpřísnil pravidla mobilizace. O den dříve ukrajinské ministerstvo zahraničí oznámilo pozastavení konzulárních služeb pro muže v branném věku, kteří pobývají v zahraničí, a to do 18. května.

Tou dobou podle ukrajinské diplomacie vstoupí v platnost nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.

Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.

Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan na tiskové konferenci řekl, že nějaký čas potrvá, než se Ukrajinci „vyhrabou z problémů“, které zažívali při narušení americké podpory. Nové finance uvolněné Kongresem podle něj budou stačit na několik měsíců. „Předpokládám, že s množstvím prostředků, které v tuhle chvíli máme, můžeme dál dodávat Ukrajině to, co potřebuje, do konce roku 2024,“ prohlásil Sullivan.

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) potvrdil, že loni převažovaly mezi skutky s nenávistným podtextem útoky na Ukrajince. Policie tyto trestné činy důkladně prošetřuje a informuje o nich veřejnost, sdělil Rakušan ČTK v reakci na pravidelnou zprávu mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Ta konstatovala, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti. Loni bylo zaregistrováno 311 skutků páchaných s nenávistným podtextem, oproti předcházejícímu roku to je podle Rakušana o desetinu víc.

„V létě minulého roku došlo k několika konfliktům mezi ukrajinskou a romskou komunitou, které se podařilo vyřešit i díky práci policie a systému akutní komunikace ministerstva vnitra. Situaci účinně řešíme, mluvíme s lidmi přímo z obou komunit, pracujeme na konkrétních řešeních společně se zmocněnkyní pro lidská práva a zmocněnkyní pro záležitosti romské komunity. Osobně jsem se sešel se zástupci Romů, vysvětlili jsme si, že právo a zákony u nás platí pro všechny stejně a že policie řeší trestnou činnost bez ohledu na to, kdo ji páchá,“ uvedl Rakušan. Dodal, že Česká republika má nyní na svém území v porovnání s dalšími unijními zeměmi nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel. Celkovou bezpečnostní situaci to negativně neovlivňuje a kriminalita páchaná Ukrajinci je v podílu nižší než u většinové populace, konstatoval.

Ukrajina minulý týden k útoku na vojenské letiště na Krymu poprvé použila taktické balistické střely s dlouhým doletem ATACMS, tajně dodané z USA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal další vojenskou a ekonomickou pomoc pro Ukrajinu od USA, kterou podpisem příslušného zákona stvrdil Biden. 

„V těchto dnech pracujeme s našimi americkými přáteli na všech úrovních na rychlém naplnění tohoto balíčku ze Spojených států zbraněmi, které naši vojáci potřebují. Od raket ATACMS  a dělostřelectva přes protitankové zbraně a rakety pro HIMARS až po nezbytnou protivzdušnou obranu a vybavení,“ uvedl na telegramu Zelenskyj.

Soud v Kirovu na severu evropského Ruska poslal na 22 let za mříže bývalého žoldnéře z Wagnerovy skupiny za to, že znásilnil a mimořádně krutě zavraždil pětaosmdesátiletou ženu, uvedl dnes na svém ruskojazyčném webu server BBC News. Trest si osmadvacetiletý Ivan Rossomachin odpyká v nápravném zařízení s nejpřísnějším režimem. Tato kauza se stala jedním z prvních známých případů „recidivy“, kdy se zločinu znovu dopustil někdejší trestanec omilostněný prezidentem Vladimirem Putinem po zverbování do války proti Ukrajině, dodal server.

Na konci března se v místní televizi objevila reportáž o tom, že bývalý žoldnéř, který se vrátil z války, nahání hrůzu celé vesnici Novyj Burej. „Vaňka jde, v jedné ruce má pivo, v druhé vidle, sekyru, nůž. Jde a řve: ‚Všechny zabiju, podříznu celou rodinu!‘ Po nocích nespíme,“ sdělila televizi jedna z vesničanek. Šéf místního podniku se obrátil na policii, protože lidé se báli jít do práce. Policejní náčelník slíbil, že policejní hlídka bude nepřetržitě střežit ves, ale několik dní po zveřejnění reportáže Rossomachina zadrželi pro podezření z vraždy důchodkyně.

Osmadvacetiletý Rossomachin podle vyšetřovatelů loni v březnu, kdy se vrátil z války do rodné vsi, v opilosti vešel do domu důchodkyně, která vzhledem k vysokému věku byla naprosto bezmocná a nebyla schopna klást odpor.

Americký prezident Joe Biden dnes po několikaměsíčním schvalování v Kongresu podepsal zákon uvolňující dodatečných 61 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč) na vojenskou a ekonomickou podporu Ukrajiny a zemí v regionu. Souběžně uzákonil další výdaje ve výši přes 30 miliard dolarů na podporu Izraele, asijských partnerů či na humanitární pomoc ve světě a potvrdil přijetí opatření, které by teoreticky mohlo příští rok vést k zákazu sociální sítě TikTok ve Spojených státech.

V projevu po podpisu zákona Biden prohlásil, že tento krok posiluje bezpečnost USA, ale i celého světa. „Teď musíme jednat rychle,“ řekl v souvislosti s americkými dodávkami vojenské pomoci Ukrajině, které byly kvůli nedostatku financí od konce loňského roku zablokované. Podle agentury AFP uvedl, že Američané začnou posílat vojenské vybavení na Ukrajinu v nejbližších hodinách.

Komisařka ruského prezidenta pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová poprvé osobně jednala s ukrajinskou stranou o navrácení dětí, které zprostředkoval Katar. „Dnes jsme na schůzce projednali aktuální seznamy, na kterých pracujeme. Je na nich 29 dětí, které žijí v Rusku, a pracujeme na jejich opětovném spojení s blízkými na Ukrajině. Požádala jsem také o pomoc při návratu do Ruska 19 dětí, které jsou na Ukrajině nebo z různých důvodů skončily v EU,“ uvedla podle agentury TASS.

Poděkovala Kataru za vytvoření prostoru pro dialog mezi Ruskem a Ukrajinou v zájmu dětí. „Poprvé jsme se díky katarskému zprostředkování setkali s ukrajinskou stranou ve formátu face-to-face,“ dodala dětská ombudsmanka.

„Kybernetičtí specialisté SBU vyřazují nepřátelské sledovací systémy a zařízení elektronického boje na frontě,“ tweetuje Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU). „Pomocí kamikaze dronů pravidelně ničí termální kamery a technické sledovací systémy Murom, Grenader a Pergam.“

Ukrajina obdrží další systémy Patriot pro posílení své protivzdušné obrany, ujistil dnes šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Reagoval tak podle agentury Unian na zprávy médií, že západní partneři vyvíjejí tlak na Řecko a Španělsko, aby se podělily o své „patrioty“ s Ukrajinou, čelící již déle než dva roky agresi Ruska a v poslední době především sílícím útokům na energetickou infrastrukturu.

Atény se chystají Ukrajině předat jednu a možná i dvě baterie patriotů ve verzi PAC-3, napsal řecký server Pronews s odvoláním na vládní zdroje, podle kterého má Řecko na oplátku obdržet blíže neupřesněné americké záruky vůči turecké hrozbě a finanční kompenzaci. Řecko vnímá Turecko jako hlavní ohrožení. Verze PAC-3 je schopna sestřelovat i balistické rakety.

„Mohu říci, že nové patrioty budou. A upřímně řečeno, je vedlejší, odkud k nám dorazí. Hlavně aby byly, a to co nejrychleji, protože jde o ochranu našich měst a lidí,“ zdůraznil Jermak. Na toto téma se podle kancléře jedná se zahraničními partnery doslova každý den, přičemž partneři nejednají pouze s Řeckem a Španělskem, ale i s mnoha dalšími státy. Nejvíce jednání se podle Jermaka vede s Američany. Patriot je totiž zbraň americké konstrukce a výroby a navíc na Američanech závisí mnohé. „Jsem přesvědčen, že velice brzy budeme mít dobré zprávy,“ dodal.

Německý kancléř Olaf Scholz ani přes novou americkou podporu Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus Kyjevu neposkytne, společně s britským premiérem Rishim Sunakem dnes ale zemi napadené Ruskem slíbili další zbrojní podporu. Oba šéfové vlád se dnes v Berlíně rovněž shodli na tom, že Evropa musí výrazně investovat do své obrany.

„Co se týká tohoto zbraňového systému, moje rozhodnutí se nemění,“ řekl Scholz na dotaz, zda Německo nyní poskytne Ukrajině taurusy, když Spojené státy dodávají tamním ozbrojeným silám střely ATACMS. Scholz v této souvislosti připomněl, že Německo poskytuje Ukrajině po USA druhou největší zbrojní pomoc včetně protileteckých systému Patriot či Iris-T. Zároveň vyzval další státy, které by systémy Patriot mohly Ukrajině dodat, aby tak učinily.

Česko si uvědomuje výtky, které mu kvůli nenávistným projevům vůči ukrajinským uprchlíkům adresovala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Problém předsudečného násilí stejně jako další výzvy se snaží řešit. ČTK to dnes řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na výroční zprávu AI. Ta poukazovala na to, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti, nenarovnala se práva lidí ze sexuálních menšin a pokračuje segregování romských školáků.

„Zpráva popisuje výzvy, kterých jsme si vědomi... Uvědomujeme si důležitost problematiky předsudečného násilí z nenávisti, jehož terčem byli ukrajinští uprchlíci. Je to téma, na kterém pracujeme,“ uvedla zmocněnkyně.

Evropská komise dnes uvolnila dalších 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) z balíku finanční pomoci Ukrajině. Částka je poslední platbou z celkově šestimiliardového grantu, který má zemi čelící ruské agresi pomoci se základními výdaji státu, prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

V důležitých věcech v rámci V4 najdou nejvyšší armádní představitelé Maďarska, Polska, Slovenska a ČR vždy shodu bez ohledu na možné politické rozdíly. Novinářům to po dvoudenním jednání nejvyšších armádních představitelů v liblickém zámku řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jednání bylo zároveň i zhodnocením českého předsednictví V4. Tématem byl také průběh konfliktu na Ukrajině, jeho vývoj a potřebné kroky k podpoře Ukrajiny, ale také koordinace v rámci aktivit EU a NATO.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Královéhradecká policie s ukrajinskými kolegy zlikvidovala česko-ukrajinský gang falešných bankéřů, který je podezřelý ze stovek telefonických podvodů se škodou v desítkách milionů korun. V Česku a na Ukrajině policisté minulý týden zadrželi 40 lidí.

K útoku ve Smolenské oblasti se dnes přihlásila ukrajinská tajná služba SBU. Zdroje médií uvedly, že firma Rosněfť přišla o dvě skladovací a čerpací základny, ve kterých se nacházelo 26.000 metrů krychlových paliva. Útok podle nich způsobil rozsáhlý požár, kvůli kterému se museli evakuovat zaměstnanci.

„Tato zařízení jsou a zůstanou našimi legitimními cíli,“ citovala agentura Reuters zdroje z SBU, podle kterých tato infrastruktura zajišťuje palivo pro ruskou armádu na Ukrajině.

Občan Ruské federace musí zaplatit 300.000 korun za pokus o porušení mezinárodních sankcí. Ve prospěch České republiky propadne z jeho účtu v přepočtu 3,3 milionu korun. Rozhodl o tom dnes Okresní soud v Teplicích. Vladimíru Lichutinovi, který prohlásil vinu, uložil soud také zákaz podnikání v prodeji motorových vozidel na 20 měsíců. Muž se pokusil vyvézt před dvěma lety luxusní auta do Ruska. Rozsudek není pravomocný, obžalovaný si nechal lhůtu na podání odvolání.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v této zemi vznikly stovky firem vyrábějících zbraně a vojenskou techniku. Mnohé z nich ale mají problémy s financováním produkce a obávají se, že se mohou stát terčem zesilujících ruských raketových útoků. Jejich majitelé říkají, že do podniků investují vlastní peníze, aby přežily, a na vlastní náklady přesouvají výrobu, aby je nevypátrali Rusové. Na vládu naléhají, aby zakročila proti podle nich přebujelé byrokracii, která provází státní nákupy zbraní, napsala agentura Reuters.

K 19 rokům vězení ve věznici se zvýšenou ostrahou odsoudil dnes Krajský soud v Plzni devatenáctiletého Viktora Veselovského z Ukrajiny. Uznal ho vinným z pohlavního zneužití, znásilnění a pokusu o vraždu patnáctileté dívky. Podle soudu loni v srpnu vylákal svou známou na procházku k řece, cestou ji spoutal, znásilnil, bodl a řízl ji do krku, pak ji svlékl, zabalil do igelitu, polil savem, shodil ze srázu a napůl zahrabal listím. Dívka předstírala, že je mrtvá, což jí zřejmě zachránilo život. Případ loni v létě v Plzni rozdmýchal napětí a protiukrajinské nálady.

Ruské síly dosáhly postupu v šesti obcích v Donbasu na východě Ukrajiny, píše dnes agentura Unian s odvoláním na analytiky zpravodajského kanálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě.

Ruské rakety podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova zranily v Charkově tři muže a tři ženy a také rozbily stovky oken a poškodily 33 aut. Rusové k útoku podle gubernátora použili také klouzavé bomby. Výbuchy zahřměly rovněž v Oděse, kde v části města po zásazích ruských střel podle serveru BBC News vypadl elektrický proud. 

Bezpilotní letoun zasáhl sklad ropy v ruské Smolenské oblasti. Propukl velký požár.

Rusko brzy ráno útočilo střelami S-300 na východoukrajinský Charkov. Poničeny byly čtyři obytné budovy a zraněni dva lidé, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na platformě Telegram. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské dronové útoky na energetickou infrastrukturu.

Podle Terechova ruské střely zasáhly obytné domy v charkovském obvodě Ševčenkivskyj. Střepiny zranily dva lidi. Útok rovněž poničil plynové potrubí, takže obyvatelé Ševčenkivského přišli o dodávky plynu. Na místech útoků jsou pátrací a záchranné týmy.