ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina zašle žádost o svolání zasedání Rady NATO-Ukrajina k projednání dodávek systémů protivzdušné obrany, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu.

Téměř 40 % tržeb největšího ruského výrobce hliníku, společnosti Rusal, je ohroženo kvůli sankcím uvaleným Spojenými státy a Velkou Británií, uvedla agentura Bloomberg.

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) loni v prosinci vyslýchali politika německé strany Alternativa pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha kvůli jeho kontaktům na Rusko. Informovaly o tom dnes televize ZDF a magazín Der Spiegel.

Stalo se to, když chtěl Krah odletět ze Spojených států. Výslech se týkal jeho kontaktů v Rusku a jeho chatové konverzace s někdejším ukrajinským poslancem Olehem Vološynem, kterého Ukrajina obvinila z vlastizrady. Tento politik figuruje na americkém sankčním seznamu kvůli snahám o destabilizaci Ukrajiny.

Evropská unie by měla být schopna nabídnout vyjednávací rámec pro zahájení procesu vstupu Ukrajiny do EU v červnu, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna na tiskovém brífinku.

Bílý dům se domnívá, že návrh předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona na sérii zákonů o zahraniční pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu "na první pohled" pokrývá potřebnou pomoc, řekl novinářům mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby.

Německý kancléř Olaf Scholz 16. dubna uvedl, že požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby „vyvinul tlak“ na Moskvu, aby ukončila válku na Ukrajině, protože „slovo Číny má v Rusku váhu“.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny vzroste v roce 2024 o 3,2 % a v roce 2025 až o 6,5 %.

Kvůli ruské agresi na Ukrajině bude na oslavy 80. výročí vylodění v Normandii sice pozváno Rusko, ale nikoli jeho prezident Vladimir Putin. Informoval o tom dnes deník Le Monde s odkazem na sdružení Mission Libération, které je zodpovědné za organizaci akce konající se na začátku června.

„Rusko však bude pozváno, aby bylo zastoupeno, aby mohl být uctěn význam odhodlání a obětí sovětského lidu a jeho příspěvek k vítězství v roce 1945,“ uvedlo sdružení. Neuvedlo zatím žádné další podrobnosti k tomu, na jaké úrovni by mohlo být Rusko na těchto vzpomínkových akcích v Normandii zastoupeno.

Díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu se již podařilo sehnat 500.000 kusů dělostřelecké munice a není důvod, proč by to do roka nemohl být další milion. V konzervativním americkém think tanku, Hudsonském institutu, to dnes řekl český premiér Petr Fiala, který je na dvoudenní návštěvě USA.

Fiala v projevu, v němž hovořil mimo jiné o československé zkušenosti s komunismem, invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou v roce 1968, či důležitosti NATO, vyzdvihl dosavadní českou pomoc Ukrajině a představil posluchačům českou muniční iniciativu.

Vzhledem k tomu, že frontové jednotky trpí kritickým nedostatkem lidí a munice, ukrajinští vojáci tvrdí, že jejich cílem pro rok 2024 bude udržet stávající pozice a vyčkat na příchod klíčové pomoci.

Ukrajina eviduje téměř 37 000 lidí, kteří jsou považováni za pohřešované, včetně dětí a vojenského personálu, uvedl hlavní ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec.

Polští zemědělci protestující na polsko-ukrajinských hranicích ukončili blokádu na hraničním přechodu Uhryniv-Dolhobyčuv, uvedla ukrajinská Státní pohraniční služba.

Západní představitelé nevěří, že Rusko je schopno zahájit nový útok na Charkov „bez významného doplnění ruských jednotek“, uvedla agentura Bloomberg.

Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela podezřelého z bombového útoku na přeběhlíka z ukrajinské tajné služby SBU, který z atentátu podle médií vyvázl se zraněním končetin. Útok podle FSB připravil nejmenovaný ruský občan, kterého zverbovala ukrajinská strana. Rusovi hrozí odsouzení na doživotí za teroristický útok a vlastizradu, napsala státní agentura TASS.

Podezřelý Rus podle FSB po vpádu ruských vojsk do sousední země odjel na Ukrajinu, kde jej loni v říjnu získal pro spolupráci ukrajinský zpravodajský důstojník. Na jeho pokyn - a podle FSB na přímý rozkaz šéfa SBU - se letos v březnu vrátil do Ruska, sestavil výbušné zařízení a po průzkumu okolí bydliště přeběhlíka bombu nastražil v jeho autě.

Prezident Petr Pavel ocenil, že česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu, která se přes dva roky brání ruské agresi, nabrala takové tempo. K iniciativě se do dneška připojilo 20 zemí, řekl dnes Pavel novinářům při návštěvě Zlínského kraje. Premiér Petr Fiala (ODS), který je nyní ve Spojených státech amerických, v pondělí uvedl, že Česká republika má nasmlouváno 180.000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu a na zajištění dalších 300.000 kusů pracuje.

 „Já myslím, že je to odrazem toho, že si všichni uvědomují určitý dluh ve vztahu ke slíbené podpoře Ukrajině, kdy Evropská unie přislíbila, že do března tohoto roku dodá milion kusů. To se bohužel nepodařilo,“ řekl Pavel.

„Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon Ukrajiny 'O změnách některých právních předpisů Ukrajiny o některých otázkách vojenské služby, mobilizace a vojenské registrace' č. 3633-IX,“ tweetuje Verchovná rada (jednokomorový parlament Ukrajiny).

Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící již déle než dva roky ruské agresi. Vstoupí v platnost měsíc po oficiálním zveřejnění. Zavazuje muže podléhající branné povinnosti, aby aktualizovali své údaje u vojenských úřadů, zvyšuje platy dobrovolníkům a zpřísňuje tresty za vyhýbání se povolání do armády.

Parlament přijal zákon měnící pravidla mobilizace před pěti dny. V den hlasování ukrajinský generál Jurij Sodol poslance varoval, že armádě chybí lidé a Rusko má na některých místech fronty výraznou početní převahu. „Nepřítel má nad námi sedmi- až desetinásobnou převahu, chybí nám lidé,“ řekl generál.

Vladimir Putin převzal oficiální certifikát, že bude prezidentem Ruské federace i na období 2024-2030. V Kremlu mu ho předala předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová.

„Uděláme vše pro to, abychom měli olympijské příměří, budeme na tom pracovat,“ prohlásil Emmanuel Macron, prezident Francie, jež v létě pořádá olympijské hry. V rozhovoru pro stanici BFM hovořil o současné válce mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy nebo o konfliktu v Súdánu. Zapojit chce do snahy také čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž má Paříž navštívit v květnu.

Mluvčí Kremlu Peskov reagoval, že Kyjev „zpravidla využívá takových nápadů a iniciativ pro pokusy se přeskupovat, přezbrojovat a podobně“. Konkrétní případ, kdy se tak Ukrajina měla chovat, nezmínil. „To samozřejmě značně komplikuje proces zvažování takových iniciativ,“ dodal s tím, že zatím nikdo oficiální návrh na příměří během olympiády nepředložil. Olympijské příměří zcela nevyloučil.

Německý kancléř Olaf Scholz na dnešní schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem označil ruskou agresi vůči Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Prezidenta vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení konfliktu. Válka má podle něj dopady na „klíčové zájmy“ Německa a narušila celosvětové dodávky energií a potravin. Ruské akce rovněž „porušují Chartu OSN a zásady nedotknutelnosti hranic“, zdůraznil Scholz.

„Čína podporuje veškeré úsilí směřující k mírovému řešení krize a podporuje také svolání mezinárodní mírové konference, v příhodnou dobu, se souhlasem Ruska a Ukrajiny, za účasti všech zainteresovaných stran,“ komentoval dnes prezident Si. „Čína je připravena na tom spolupracovat s příslušnými stranami, včetně Německa."

„Je to čirá politika. Nikoho nezajímá, kolik lidí každý den na Ukrajině umírá. Zajímá je jenom jejich popularita... Zapomínají, že mrtvé lidi popularita nezajímá,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pře mezi americkými Republikány a Demokraty o pomoci Ukrajině a Izraeli.

„Ukrajina nebude mít šanci vyhrát válku bez pomoci Spojených států. Poměr dělostřelectva na frontě je dnes 1:10 a poměr letectva je 1:30," dodal v rozhovoru pro americkou veřejnoprávní televizi PBS.

Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.

Ukrajinské problémy s nedostatkem munice jsou natolik závažné, že ukrajinští vojáci u Bachmutu a Avdijivky na východě Ukrajiny mohou vypálit maximálně pět dělostřeleckých granátů na každých deset granátů vystřelených ruskými silami a někdy i méně, podotkl v neděli podle ISW velitel ukrajinského uskupení Chortycja Nazar Vološyn. Ukrajinské dělostřelectvo je však přesnější, tvrdí Vološyn.

Už ve své analýze z předchozího dne ISW upozornil, že Rusko by nedostatek munice mohlo využít k ovládnutí města Časiv Jar v příštích týdnech.

Slovenský premiér Robert Fico dnes odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Opatření v podobě převzetí části běženců nebo finanční či materiální pomoci pro země zasažené přílivem migrantů označil před novináři za diktát, nejde podle něj o solidaritu.

„Toto není ta solidarita, o které jsme hovořili, že každá země má mít možnost se sama rozhodnout, jak pomůže,“ řekl Fico ke schválené úpravě. Přirovnal ji k dřívější myšlence zavedení kvót pro povinné přerozdělování migrantů mezi členské země evropského bloku.

Podle Fica slovenské vládní strany ve slovenské sněmovně patrně nepodpoří opatření z migračního paktu. „S vysokou pravděpodobností celá vládní koalice nebude souhlasit na půdě parlamentu s tímto legislativním balíkem,“ řekl slovenský premiér po schůzce se šéfem slovenské diplomacie Jurajem Blanárem.

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podle nejmenovaného zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Stanice podle SBU mimo jiné poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočí na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb. Stanice taktéž sledovala ukrajinské prostředky. „Díky zničení této radarové stanice bude mít nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny,“ citovala agentura Unian zdroj z rozvědky.

Podle SBU se Ukrajině už dříve podařilo zničit jednu takovou radarovou stanici v ruské Belgorodské oblasti.

"Ruská armáda útočí letadly a dělostřelectvem na Doněckou oblast - jsou mrtví a zranění. Policie dokumentuje následky ostřelování," tweetuje Národní policie Ukrajiny.