ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Karibskému státu Antigua a Barbuda se podařilo prodat luxusní jachtu Alfa Nero, kterou úřady zabavily v souvislosti se sankcemi proti Rusku zavedenými po ruské agresi vůči Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Plavidlo dlouhé 81 metrů úřady prodaly za 40 milionů dolarů (927 milionů korun) kupci, jehož identitu nezveřejnily.

Agenti amerického FBI a úřady Antiguy a Barbudy zabavily luxusní jachtu v roce 2022, když kotvila v Karibiku. Americké úřady se domnívaly, že majitelem plavidla je ruský oligarcha Andrej Grigorjevič Gurjev, na kterého byly uvaleny sankce. Gurjev zpočátku odmítal, že by mu jachta patřila. Vzhledem k tomu, že byl majitel neznámý, úřady karibského státu mohly jachtu zabavit, jelikož ji považovaly za „opuštěnou loď“. Později ovšem usilovala o přiznání vlastnictví Gurjevova dcera, ale před soudy neuspěla.

Ukrajina se předběžně dohodla se skupinou držitelů dluhopisů na restrukturalizaci zahraničního dluhu za 20 miliard USD (464,2 miliardy Kč). Uvedla to dnes ukrajinská vláda. Oznámení přichází necelý týden před vypršením dvouleté dohody o pozastavení splátek dluhu a je to poprvé od začátku ruské invaze, kdy země přistoupila k restrukturalizaci dluhu.

Podle ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka dohoda představuje důležitý krok, který zajistí, aby si Ukrajina udržela rozpočtovou stabilitu a měla přístup k hotovostním zdrojům potřebným k dalšímu financování své obrany.

Podle návrhu dohody se má snížit nominální hodnota u 13 nesplácených dluhopisů o 37 procent. Kyjev předpokládá, že v kombinaci s nižšími úroky a prodloužením splatnosti ušetří v příštích třech letech 11,4 miliardy USD. Výbor věřitelů sestavený za účelem jednání o restrukturalizaci dluhu označil dohodu za rychlou a konstruktivní.

„Jsme potěšeni, že můžeme Ukrajině poskytnout významné odpuštění dluhu, pomoci jejímu úsilí o obnovení přístupu na mezinárodní kapitálové trhy a podpořit budoucí obnovu,“ uvedl v prohlášení výbor věřitelů. Výbor zahrnuje firmy Amundi, BlackRock, Amia Capital a další investory, kteří vlastní zhruba 25 procent dluhopisů.

Maďarsko a Slovensko vyzvaly Evropskou komisi, aby řešila rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ropy od ruské společnosti Lukoil. Na facebooku to oznámil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Kyjev podle něj porušil asociační dohodu uzavřenou mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta má nyní EK tři dny na to, aby konala, poté se Budapešť obrátí na soud.

„Spolu s maďarským ministrem zahraničí jsme dnes v této věci podali Evropské komisi urgentní výzvu, aby konala. Evropská komise má plnit funkci strážkyně smluv a dodržování práva EU, kterými má povinnost se řídit i Ukrajina jako asociovaný stát. Považujeme proto za nevyhnutelné, aby v tomto případě komise okamžitě konala,“ napsal na facebooku Juraj Blanár.

Ministr stejně jako premiér Robert Fico zkritizoval sankce proti Rusku s tím, že mají větší negativní dopad na EU a Slovensko, než na Moskvu. „Slovensko má výjimku na dovoz ropy do konce roku. Ukrajinská strana nám uplatnění této výjimky znemožnila,“ dodal.

„V Evropě panuje přesvědčení, že Biden byl posledním tradičním transatlanticistou, což je značka amerického politika, která je dnes mnohem vzácnější,“ uvedl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl zástupcem generálního tajemníka NATO.

Donald Trump a adept na vicepremiéra J. D. Vance uvedli, že chtějí přehodnotit vztah mezi Spojenými státy a NATO a americké příspěvky do aliance. Éra evropské bezpečnosti sponzorované Spojenými státy by se podle nich mohla chýlit ke konci. Trump také prohlásil, že si přeje rychlý konec války na Ukrajině, což by pravděpodobně znamenalo ztrátu území ve prospěch povzbuzeného Ruska.

Evropa by tak stála před těžkým dilematem. Mohla by se přizpůsobit Trumpově dohodě a ustoupit od svých slibů podpořit Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nebo by mohla pokračovat bez Spojených států a sama se ujmout podpory Ukrajiny. Není zdaleka jasné, zda k tomu Evropané mají vůli a zdroje.

Ukrajinci to s napětím sledují. Během posledního roku, kdy se blížily americké prezidentské volby, se politika USA vůči Ukrajině mírně změnila, podotkl Grand. Takže v určitém smyslu již byla připravena půda pro případnou změnu amerického angažmá. „Prezident Biden byl v otázce členství Ukrajiny v NATO velmi opatrný, což vyvolalo frustraci u největších přátel Ukrajiny v Evropě,“ řekl Grand. „Na dodávku některých obranných systémů bylo třeba hodně tlačit a někdy se Evropané dokonce ujali vedení,“ dodal.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, kterou uznal vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na soudní záznamy a mluvčí soudu.

Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.

Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.

Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.

Mluvčí Kremlu Peskov dnes také prohlásil, že Kreml pozorně sleduje vývoj v USA a dalších významných zemích a že Bidenovo rozhodnutí ho příliš nepřekvapilo. „Upřímně řečeno to, co se v posledních letech děje v USA, nás naučilo nedivit se ničemu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Stažení Bidenovy kandidatury není vnitřní záležitostí Ruska a není prioritním tématem ruské agendy, uvedl Peskov podle agentury TASS, přičemž rozhodnutí šéfa Bílého domu nechtěl přímo hodnotit.

Kreml odmítl hodnotit potenciální kandidaturu americké viceprezidentky Kamaly Harrisové v podzimních volbách, kdy Američané vyberou příštího šéfa Bílého domu. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova nebyla Harrisová dosud v oblasti rusko-amerických vztahů aktivní, až na některá prohlášení, která označil jako nikoliv přátelská. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax.

Americký prezident Joe Biden v neděli pod tlakem kolegů z Demokratické strany necelé čtyři měsíce před volbami vzdal svou kandidaturu a podpořil v boji o Bílý dům Harrisovou. Ta je nyní blízko nominaci na kandidátku na prezidentský post.

„V tuto chvíli nemůžeme z hlediska našich bilaterálních vztahů nějak hodnotit potenciální kandidaturu paní Harrisové, protože zatím žádný její přínos pro naše bilaterální vztahy nebyl zaznamenán,“ uvedl Peskov na dotaz novinářů.

Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila v noci na dnešek 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti, uvedlo dnes na platformě Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji. K útoku na rafinerii v Tuapse se podle serveru Ukrajinska pravda přihlásila ukrajinská vojenská rozvědka HUR.

Nad Rostovskou oblastí bylo zničeno 47 dronů, po jednom bezpilotním letounu pak nad Belgorodskou, Voroněžskou a Smolenskou oblastí, dalších osm nad Krasnodarským krajem a 17 dronů nad Černým a Azovským mořem, sdělil ruský rezort obrany.

Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100 000 kusů munice,  oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500 000 kusů munice.

„Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům v Bruselu Lipavský.

Za poslední den ztratil protivník 1050 lidí, 18 tanků, 17 obrněných vozidel, 73 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy zničila 75 bezpilotních letounů vyslaných z Ukrajiny. Více než polovina se jich pohybovala na jihozápadě v Rostovské oblasti. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo na sociální síti Telegram ruské ministerstvo obrany. Podle agentury Interfax jeden z dronů způsobil požár v ropné rafinerii v Tuapse v Krasnodarském kraji u břehů Černého moře.

Sedmačtyřicet dronů bylo zničeno nad Rostovem, sedmnáct nad vodami Černého a Azovského moře, osm nad Krasnodarským krajem a po jednom dronu nad Belgorodem, Voroněží a Smolenskou oblastí, uvedlo ministerstvo.

„K páté hodině ranní nebyly zjištěny žádné škody na infrastruktuře ani na obytných budovách a nejsou žádné oběti,“ uvedl šéf okresu Tuapse v Krasnodarském kraji Sergej Bojko.

Dobrý den, vážení čtenáři, pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Ukrajina respektuje obtížné, ale silné rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena neucházet se o znovuzvolení do Bílého domu. Zároveň je mu vděčná za neochvějnou podporu v boji proti ruské vojenské invazi. Na sociální síti X to napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Podpořil naši zemi v nejdramatičtějším okamžiku v historii,“ uvedl na Bidenovu adresu Zelenskyj. „Pomohl nám bránit (ruskému prezidentu Vladimiru) Putinovi v okupaci naší země,“ dodal. Vyjádřil rovněž naději, že Spojené státy budou mít nadále silné vedení, které „zabrání ruskému zlu v dosažení úspěchu“.