ONLINE: Šest mrtvých a tři zraněné děti po ruských úderech. A masivní útok ukrajinských dronů

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zmanipulovat svůj americký protějšek Donalda Trumpa, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil to v souvislosti se snahami nového amerického prezidenta dojednat dohodu o míru na Ukrajině.

Zelenskyj dnes prohlásil, že šéf ukrajinské zpravodajské služby sdělil vedení ukrajinské armády informace o „ruském vojenském potenciálu a Putinově připravenosti pokračovat ve válce a manipulovat světové lídry“. Rusko Ukrajinu napadlo v únoru 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí agresi svého souseda brání.

Evropská unie pravděpodobně nenavrhne postupné ukončení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska jako součást nového balíku sankcí namířených proti Moskvě za její invazi na Ukrajinu. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Místo sankcí chce v únoru představit plán, jak se postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech.

Skupina deseti zemí EU tlačí na zpřísnění opatření vůči Rusku zavedením omezení na zemní plyn a LNG. Sankce zavedené Unií však vyžadují jednomyslnost, které je obtížné dosáhnout vzhledem k hlasitému odporu Maďarska a přetrvávající závislosti některých dalších zemí na ruském plynu.

Severní Korea se chystá vyslat další vojáky bojovat po boku Ruska proti Ukrajině, uvedli jihokorejští vojenští představitelé, které citoval zpravodajský server The Guardian. KLDR se k tomuto kroku připravuje navzdory zprávám o velkých ztrátách mezi vojáky z komunistického státu, kteří už byli vysláni na bojiště.

Informace, že by Pchjongjang mohl poslat do Ruska další vojenské posily, přišla v době, kdy americký prezident Donald Trump naznačil, že se pokusí obnovit vztahy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, a v rozhovoru v americké televizní stanici Fox News označil Kima za „chytrého chlapa“.

V Česku by mohla vzniknout návratová centra, která ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadní cestu zpět do vlasti. I o tom bude příští týden při návštěvě České republiky jednat místopředseda ukrajinské vlády Olexij Černyšov. Napsal to dnes server Deníku N, kterému to potvrdilo ministerstvo vnitra. Uprchlickou vlnu z Ukrajiny vyvolal vpád ruské armády do země na konci února 2022.

Vznik návratového centra se připravuje v Berlíně, o projektu jednala Ukrajina také s Polskem, píše server. „Zřízení návratových center na území České republiky bude mimo jiné předmětem schůzky místopředsedy vlády Ukrajiny Olexije Černyšova odpovědného za vztahy s ukrajinskými občany v zahraničí, který za tímto účelem přijíždí 28. ledna 2025 na jednání do Česka,“ uvedla Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.

Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio se v prvním rozhovoru se svým dánským protějškem Larsem Lokkem Rasmussenem shodli na tom, že o tématu Grónska se budou bavit později. Po dnešním telefonátu šéfů diplomacií to podle agentury Reuters uvedlo dánské ministerstvo.

Staronový americký prezident Donald Trump několik dní před svým pondělním nástupem do funkce prohlásil, že americká kontrola Grónska je „absolutní nutností“. Nevyloučil, že k jejímu uskutečnění použije vojenské nebo ekonomické kroky, jako jsou cla proti Dánsku, pokud Kodaň odmítne jeho nabídku ostrov koupit.

Ukrajina dokončuje reformy, jejichž cílem je přilákat mladé lidi ve věku 18 až 25 let, kteří jsou v současné době osvobozeni od mobilizace, uvedl zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Pavlo Palisa pro agenturu Associated Press. Tento krok přichází v souvislosti s tlakem amerických zákonodárců na zmírnění problému s lidskými zdroji snížením věku pro odvod, což prezident Zelenskyj důrazně odmítl.

Slovenský ministr zdravotnictví Kamil Šaško informoval, že dnešní kybernetický útok nadále pokračuje, ale zatím se daří všechny pokusy o průnik odrážet. Ujistil obyvatele Slovenska, že poskytování všech služeb, které pojišťovna VZP zajišťuje, není ohrožené.

„Situaci nadále sledujeme, ale můžu potvrdit, že jde o mohutný útok,“ dodal Šaško bez dalších podrobností. K úniku údajů z pojišťovny podle Šaška nedošlo a zatím se hackerům nepodařilo ukrást a zašifrovat data. Národní centrum zdravotnických informací (NCZI) je nyní v krizovém a kontrolním režimu, dodal s tím, že zatím ohrožení zdravotní péče nehrozí.

Tisíce Slováků vyšly do ulic na manifestace za proevropské směřování země. V Bratislavě dav skandoval hesla proti premiérovi už před začátkem akce.

Ze zahraničních politiků Češi nejvíce důvěřují nyní už bývalé americké viceprezidentce a poražené demokratické kandidátce v nedávných prezidentských volbách Kamale Harrisové a francouzské hlavě státu Emmanuelovi Macronovi. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od poloviny září do konce listopadu 2024. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot věří, že Maďarsko nakonec obnovení sankcí vůči Rusku podpoří. Sankce proti Rusku jsou důležité pro bezpečnost Evropy, řekl šéf francouzské diplomacie na setkání se španělským protějškem.

Také španělský ministr zahraničí José Manueal Albares doufá, že EU najde konsenzus a jednomyslnost ohledně obnovení sankcí vůči Rusku. V pondělí se podle diplomatických zdrojů nejprve očekává debata o Ukrajině, následně přijdou na řadu body A, tedy i rozhodování o prodloužení sankcí.

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna. Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.

Dodal, že útok začal kolem poledne a podle odborníků se mu zatím VZP brání úspěšně, ale není jasné, co bude následovat. „Kdo má zájem likvidovat slovenskou zdravotní péči, komplikovat pacientům přístup ke zdravotní péči a nechat kolovat jejich osobní údaje,“ řekl slovenský premiér s tím, že zatím se útočníkům tyto informace nepodařilo získat.

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem o Ukrajině či cenách energií. Otázku jednání s Ukrajinou však podle něj komplikuje skutečnost, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, jenž mu zakazuje vést rozhovory s šéfem Kremlu. Rusko podle Putina nikdy neodmítalo kontakty s americkou administrativou.

Trump v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat. Pohrozil ale Moskvě také cly a dalšími novými sankcemi, pokud nebude brzy dosaženo dohody o míru na Ukrajině.

Připravenost Ukrajiny a Západu k mírovým rozhovorům dnes zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Navzdory všem prohlášením o potřebě jednání prý podle něj objektivně nenásledovaly žádné praktické kroky, citovala jej ruská státní agentura TASS.

„Navzdory stále hlasitějším prohlášením o potřebě mírových rozhovorů objektivně nenastaly žádné praktické kroky naznačující, že jsou Kyjev a Západ na ně opravdu připraveny,“ řekl Lavrov podle přepisu novinářských dotazů a odpovědí, které dnes na svém webu zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.

Britská plavidla včetně ponorky sledovala ruskou špionážní loď v průlivu La Manche, chystala se i k ráznému opatření, informuje britské ministerstvo obrany a také velvyslanec Spojeného království v Česku Matt Field na sociální síti X/Twitter.

Na Ukrajinu se vrátila těla 757 zabitých ukrajinských vojáků, oznámil Kyjev. Podle AFP je to jedna z největších repatriací od začátku války.

Kyjev potvrdil útok na ropná zařízení v ruské Rjazani a závod na mikroelektroniku v Brjansku. 

Ukrajinský generální štáb na facebooku tvrdí, že v Rjazani ukrajinská armáda udeřila bezpilotními letouny na ropná zařízení. Ruská služba BBC píše, že podle jejích zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU Ukrajinci zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v Rusku a vzplály tam minimálně tři zásobníky. Ukrajinské drony zaútočily také na přečerpávací stanici Rjazaň a tamní tepelnou elektrárnu, dodala BBC, podle níž místní obyvatelé po útoku informovali na sociálních sítích o explozích a požárech.

„Zasažen byl i mikroelektronický závod Kremnij El v Brjansku. Jedná se o jeden z klíčových podniků mikroelektronického průmyslu v Rusku,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil a dodalo, že v tomto podniku se vyrábí součástky používané ve strategických zbraňových systémech, jako jsou Topol-M nebo Bulava, či protiletadlových systémech S-300 nebo S-400. Podnik podle ruské agentury TASS přerušil výrobu.

„Putin je připraven, čekáme signály,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k možným hovorům mezi prezidenty Ruska a USA. Žádné další informace nesdělil s poznámkou, že nebude věštit „z kávové sedliny“. AFP v této souvislosti poznamenala, že Trump ve čtvrtek znovu zmínil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat, aby s ním řešil ukončení ruské války na Ukrajině.

Podle agentury Reuters americký prezident vyjádřil také přání pracovat na omezení jaderných zbraní. Peskov dnes podle ruské agentury TASS prohlásil, že Moskva má zájem na „co nejrychlejším zahájení tohoto procesu jednání“. „Za současných okolností je samozřejmě nutné vzít v úvahu všechny jaderné potenciály. A není možné například vést rozhovor a nebrat v úvahu jaderný potenciál Francie, Británie,“ dodal mluvčí. V posledních letech přestalo platit více smluv o kontrole zbrojení.

Zástupcům států EU se v Bruselu nepodařilo najít shodu na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Téma budou řešit v pondělí ministři zahraničí.

Za necelé tři roky války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 90 019 ruských vojáků. Uvedla to ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Více než polovinu zjištěných ruských ztrát podle stanice tvoří lidé, kteří na začátku války nebyli spojeni s ruskou armádou ani ruskou Národní gardou.

Do ruské vojenské agrese proti Ukrajině se podle BBC zapojili kromě smluvních vojáků také mobilizovaní Rusové, příslušníci soukromých vojenských skupin, dobrovolníci a vězni.

„Od října 2023 zaznamenáváme prudký a trvalý nárůst ztrát mezi dobrovolníky,“ píše BBC. Lidé, kteří se upsali ruské armádě po začátku invaze na Ukrajinu, podle ní tvoří 23 procent padlých. K listopadu 2023 tvořili dobrovolníci 14 procent ruských ztrát, píše BBC.

Maďarsko chce, aby Evropská unie přesvědčila Ukrajinu, aby obnovila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán; jeho slova naznačují, že sedmadvacítku příští týden čekají tvrdé debaty o prodloužení protiruských sankcí. Maďarsko se ještě nerozhodlo, zda sankce, jejichž platnost ke konci tohoto měsíce vyprší, podpoří. EU je prodlužuje každého půl roku a potřebuje k tomu souhlas všech členských zemí.

Orbán, který navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje blízké politické a ekonomické vztahy s Moskvou, dnes zopakoval svoji kritiku sankcí. Tvrdí, že Maďarsku způsobily škody ve výši 19 miliard eur (asi 477 miliard korun). Neuvedl, jak k této částce dospěl. Před několika dny na svém facebookovém profilu o sankcích napsal, že je „vytvořili bruselští byrokrati“ a že „přišel čas na změnu“. Server Euronews podotýká, že maďarské veto by znamenalo zhroucení těch sankcí, které Rusko nejtvrději zasahují. Orbán už v minulosti vyhrožoval vetem v otázkách, které se týkaly podpory Ukrajiny, aby si ze strany EU vymohl ústupky.

„Zatáhl jsem za brzdu a požádal jsem evropské lídry, aby pochopili, že toto nemůže pokračovat,“ řekl dnes Orbán. „Maďarsko nesmí být nuceno za sankce tolik platit,“ dodal. „Není dobré, že platíme za to, že pomáháme Ukrajině ... a oni nám způsobují problémy,“ řekl šéf maďarské vlády.

„V Kyjevské oblasti po útoku šáhedů pokračovaly celou noc záchranné operace. Poškozeny byly domy v Brovarech a Glevachu. Tři lidé byli bohužel zabiti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ tweetuje Volodymyr Zelenskyj.

„Záchranná operace byla ukončena až v 9 hodin ráno. Jsem vděčný všem našim pracovníkům Státní záchranné služby Ukrajiny, zdravotníkům, policistům a všem, kteří pomáhají zachraňovat lidi.“

„Drony Ozbrojených sil Ukrajiny nad Rjazaňskou oblastí byly sestřeleny systémy protivzdušné obrany a elektronického boje,“ informoval místní gubernátor. „Ruské ropné sklady a rafinerie nějak nikdy nepotvrzují historky, které místní ruské úřady vyprávějí,“ glosuje to ukrajinský influencer Anton Heraščenko a přidává videa hořících ropných zařízení v Rjazani.

Ukrajina v noci na dnešek poslala na Rusko zatím největší dronový útok letoška. Deset letišť muselo dočasně omezovat provoz a přesměrovávat příchozí lety, píše Moscow Times. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že bylo zachyceno a zničeno 121 dronů ve 13 ruských regionech, včetně šesti nad moskevskou oblastí a jednoho nad Moskvou.

Nejméně dva lidé během noci na dnešek přišli o život a další dva utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, uvedl na sociální síti úřadující šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.

Jednoho mrtvého našli hasiči při hašení požáru soukromého domu, který zapálily trosky sestřeleného dronu. Požár již uhasili. Dalším mrtvým je šestatřicetiletý muž v jiné lokalitě, kde dron poškodil desetipodlažní obytný dům. O ošetření zde požádali zdravotníky dva lidé, šestadvacetiletý muž a osmatřicetiletá žena, napsal Kalašnyk s tím, že i v tomto případě hasiči požár uhasili.