ONLINE: Čtyři mrtví a desítky zraněných po útoku na Oděsu. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Lipavský varoval, že Rusko chce změnit mezinárodní řád a chce svět rozdělený na sféry vlivu, kde neokoloniální vztahy nahradí rovnoprávné partnerství. „Všichni by si měli uvědomovat, že každá země se může stát další obětí Ruska. O budoucnosti mezinárodního řádu se rozhoduje právě teď. Ukrajina brání nejen sebe a svůj lid, ale také základní principy Charty OSN,“ uvedl český ministr, který dnes měl na programu také jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem a šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem.

Šéf české diplomacie se dnes sešel i s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, se kterým mimo jiné hovořil o další české pomoci Ukrajině nebo možné návštěvě zvoleného českého prezidenta Petra Pavla v Kyjevě.

„Začali jsme preventivně rozšiřovat bezpečnostní opatření na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Je to součást naší obranné a odstrašující strategie,“ uvedl dnes na twitteru ministr obrany Mariusz Blaszczak. „První opevnění jsou již rozmístěna na hranici s Kaliningradskou oblastí,“ dodal v příspěvku, který doplnil o fotografie železných a betonových zábran.

Hranice Polska s Kaliningradskou oblastí je dlouhá asi 200 kilometrů. Varšava chce protitankové zátarasy nainstalovat také podél 418 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem. Jeho vůdce Alexandr Lukašenko poskytl Moskvě běloruské území pro útok vůči Ukrajině a vytváří s Ruskem společné vojenské jednotky. Aktivně se ale zatím do invaze nezapojilo, připomněla agentura DPA.

Nové záběry města Bachmut pořízené nedávno ze vzduchu dronem odhalují, jak nejdelší bitva ruské invaze na Ukrajinu proměnila toto východoukrajinské město solných a sádrovcových dolů v místo duchů. Napsala to dnes agentura AP, která rovněž zveřejnila snímky ze záběrů bezpilotního letounu. Bachmut je v současné době jedním z ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který rozpoutala Moskva před téměř rokem svou invazí na Ukrajinu.

Válka na Ukrajině představuje principiální záležitosti v tom, zda budeme dbát na základní hodnoty, jako jsou lidská důstojnost, svoboda a územní celistvost, nebo se necháme pod tlakem přinutit ke kompromisům, řekl dnes slovenský premiér Eduard Heger k prvnímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. Zároveň vyjádřil potěšení, že Evropa tomuto tlaku dosud nepodlehla.

Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které dnes v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.

„Ruská opozice je ve velmi složité situaci, protože její čelní představitelé, jako je Alexej Navalný, Vladimir Kara-Murza nebo Ilja Jašin jsou všichni zavření ve vězení, jejich ostatní spolupracovníci jsou buď také ve vězení, nebo museli uprchnout do zahraničí,“ okomentoval Havlíček stav současné ruské opozice.

„Já myslím, že jsme se naučili vnímat Rusko trochu jinýma očima. My jsme na něj nahlíželi jako na papírově druhou největší armádu na světě po USA. Dívali jsme se na Rusko jako na velmoc, která může diktovat minimálně v tom svém regionálním postsovětském prostoru. Prostě světový řád a také to, jakým způsobem se tam budou ubírat věci. Ale to se skutečně po 24. únoru minulého roku změnilo a my jsme se naučili vnímat trošku jinýma očima, jak Rusko, tak potom nahlížet na Ukrajinu jako na zemi, která je, řekl bych, dnes už bezmezně odolná vůči ruskému působení a dokáže se vypořádat i s daleko silnějším nepřítelem, a to díky právě vnitřní odolnosti, morálce a nesmírnému odhodlání jejího obyvatelstva a také ozbrojených sil nevzdat se," řekl Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky v Epicentru.

„Rusové ještě nepřevedli národní hospodářství na válečný stav a z tohoto pohledu mají velké finanční rezervy. Ale i se sankcemi by neměli být schopní válčit. Samozřejmě, sankce mají na Rusko vliv, ale mají spoustu skrytých nebo i otevřených partnerů, kteří Rusko podporují,“ uvedl bývalý náčelník generálního štábu Šedivý.

Obrana měst na severu země, vyhnání okupantů z řady oblastí či zničení ruského křižníku Moskva, považuje Kyjev za hlavní vítězství uplynulého roku.

„Nejsilnějším emočním momentem bylo oznámení, že Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Já jsem to vzhledem k vojenské logice nepředpokládal,“ řekl Jiří Šedivý. Naopak pozitivně ho překvapilo jedno z prvních vystoupení prezidenta Zelenskyho, který ukázal celý svůj štáb s tím, že je na Ukrajině. Podle něj to byl zlomový okamžik války.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý bude hostem speciálu Epicentra. Živě sledujte ZDE.

„Vpádu na Ukrajinu předcházela celá řada briefengů a zpráv, informovala jsem premiéra a prezidenta a doufali jsme, že se nic takového nestane,“ řekla Černochová.„ Samotný vpád jsem nečekala, byla jsem s telefonem u ucha celou noc. I mě samotnou ten vpád překvapil a nečekala jsem, že něco takového bude možné v 21. století,“ dodala ministryně obrany.

V ukrajinském městě Mariupol, které okupují ruské invazní síly, se opět ozvaly výbuchy. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou mariupolskou městskou radu, podle níž jsou dnes hlášeny exploze v oblasti místních oceláren Iljič. Zprávy o výbuších v Mariupolu se objevovaly i v předchozích dnech, list The New York Times v jejich souvislosti píše, že Ukrajina našla způsob, jak udeřit hluboko za nepřátelskými liniemi.

„Mariupol. Znovu jsou slyšet výbuchy,“ napsala ukrajinská mariupolská městská rada dnes dopoledne na telegramu. „V oblasti závodu Iljič jsou hlášeny tři exploze. Existuje vysoká pravděpodobnost zásahu nepřítele, jelikož nebe je čisté - nejsou stopy po práci protivzdušné obrany okupantů,“ dodala městská správa, podle níž vyslala ruská armáda po explozích do vzduchu letadla.

Ministryně obrany Jana Černochová ve speciálním vysílání Epicentra! Sledujte přenos ZDE.

Server americké televizní stanice CNN informoval, že zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině provedla Moskva patrně neúspěšnou zkoušku právě této nové balistické rakety. Rusko informace CNN popřelo.

Jak dnes Vladimir Putin rovněž uvedl, Rusko bude pokračovat v masové výrobě hypersonických střel Kinžal a zahájí hromadné dodávky hypersonických střel Cirkon (Zirkon), které využije ruské námořnictvo.

„Zařazením jaderné ponorky Car Alexandr II. do námořnictva dosáhne podíl moderních zbraní a vybavení v námořních strategických jaderných silách 100 procent,“ řekl ruský prezident. „V nadcházejících letech doplní bojovou sílu flotily další tři křižníky,“ dodal.

Nejvíce domácnosti trápí vysoké ceny potravin. Kdo za ně může? Zemědělci, potravináři nebo obchodní retězce?

Matesová by nevinila drobné zemědělce, protože ti podle ní nemají tržní sílu, takže ji nemohou zneužívat u drobných prodejců, jako jsou např. večerky.

„Je potřeba, aby stát sledoval čísla, sbíral data a dobře je vyhodnocoval, sledoval, kde k případnému zneužívání tržní síly dochází, a je nesmírně pozitivní informace z tohoto týdne, že to stát skutečně začíná dělat,“ řekla ekonomka.

Podle ekonomky Matesové se nelze smiřovat s dvoucifernou inflací. „Inflace je zlo a je potřeba ji rychle zkrotit i za cenu dočasného propadu ekonomiky. Vidíme, co to dělá v rozpočtové oblasti, rostou výdaje na důchody, na které nemáme, štěstí to soudržnost ve společnosti, komplikuje to život výrobcům a samozřejmě domácnostem,“ varuje Matesová ve speciálu Epicentra.

„Je potřeba, aby vláda vypouštěla co nejméně dalších peněz do ekonomiky, ale bohužel dopad zrovna valorizace podle zákonů z doby před inflací má neobyčejně negativní důsledek,“ dodala Matesová.

Neustálý proud dezinformačních útoků ovlivňuje silně i Čechy. „Rusové se snaží využít frustraci, která mezi lidmi narůstá, protože se zvyšují ceny, zhoršuje se životní úroveň a těmto rozjitřeným emocím stačí posílat podprahové zprávy, což Rusové dělajjí. Pátá kolona (skupina lidí, která zevnitř narušuje fungování celku a úkor zbylých osob, pozn. red), která pracuje v jejich prospěch, je jim nápomocná, takže se nemůžeme divit, že jsou mezi námi stovky tisíc lidí, které nevěří vládě, mainstreamovým médiím a přešly s názory na ruskou stranu,“ upozorňuje František Vrábel ve speciálním studiu Epicentra.

V loňském roce vzrostl počet digitálních útoků zacílených na ukrajinské instituce a uživatele ve srovnání s rokem 2020 o neuvěřitelných 250 %. Datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel před rokem v pořadu Epicentrum řekl, že pro boj v kybernetickém prostoru má větší šanci Rusko než Ukrajina. Nyní, rok po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ve speciálu řekl, že se jeho prognóza potvrdila, protože ruské útoky byly v kyberprostoru mimořádně silné. Ukrajina ale dostala podporu institucí hlídajících kybernetickou bezpečnost z celého západního světa. Ve studiu dále hovořil o tom, jak neustálý proud dezinformací ovlivňuje Čechy a jak se na šíření těchto dezinformací podílí giganti jako je Facebook či Google.

Sledujte speciál Epicentra ZDE:

Rusko bude věnovat zvýšenou pozornost posílení svých jaderných sil, uvedl dnes prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, který odvysílala ruská státní televize. Do bojové pohotovosti podle něj Rusko převede novou mezikontinentální balistickou raketu Sarmat, bude pokračovat ve výrobě hypersonických střel Kinžal a v příštích letech rovněž přidá do své flotily nové jaderné ponorky.

Podle Putina rovněž ruští vojáci obdrží „nové úderné systémy, sledovací a komunikační nástroje, drony a dělostřelecké systémy“, citoval z projevu zpravodajský portál Meduza.

Podle Víta Rakušana Česko ukázalo, že je zemí, která chce a umí pomáhat. „Pokud se podíváme na tu realitu ČR, tak ti lidé nejsou ve stanech, ti lidé nejsou v nouzovém ubytování, ti lidé jsou i díky starostům, starostkám, obyčejným lidem, kteří otevřeli své domovy i díky hejtmanům někde ubytováni, mnoho z nich pracuje. Strašili nás všemožní vyvolavači paniky a strachu, že zkrachuje  zdravotnický systém. Nic takového se nestalo,“ řekl Rakušan ve speciálním vysílání Epicentra.

Hlavním koordinátorem pomoci pro Ukrajnu se stal první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Do studia přišel vzpomenout, co vše bylo v prvních dnech války potřeba zřídit, aby hlavně matky s dětmi prchající před válkou nezůstávaly na ulici.

Sledujte rozhovor s Vítem Rakušanem ZDE.

Žádný ze způsobů, kterým může skončit válka na Ukrajině, nebude pro Českou republiku a Severoatlantickou alianci znamenat větší bezpečnost. Rusko bude víc nebezpečné i nepřátelské a současně méně předvídatelné, řekl na dnešní tiskové konferenci k roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Řehka aktuálně nevidí cestu k rychlému konci konfliktu. Neexistují podle něj reálné podmínky k diplomatickému řešení, ale ani k vojenskému vítězství některé ze stran v dohledné době. „Bohužel ten konflikt bude mít ještě nějaké trvání,“ uvedl.

Ať už konflikt skončí jakkoliv, nebude tento výsledek podle Řehky znamenat větší bezpečnost Česka či NATO. „Rusko, které už teď je hrozbou, bude v každém případě pro nás víc nebezpečné, víc nepřátelské a méně předvídatelné,“ shrnul náčelník generálního štábu.

Ministerstvo obrany loni poskytlo Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic. Na dnešní tiskové konferenci k ročnímu výročí od napadení Ukrajiny Ruskem to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministryně dále zmínila pět průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 27.518 nábojů pro dělostřelectvo, 12 raketometů, 4900 raket pro raketomety, 8022 pancéřovek, 128 minometů, 17.400 min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30.025 pistolí, 11.233 dlouhých ručních střelných zbraní a 4,263.000 nábojů pro ruční střelné zbraně. Ministerstvo poskytlo i vojenský zdravotní materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj či náhradní díly.

Černochová také uvedla, že resort ve svých zařízeních ubytoval 1038 ukrajinských uprchlíků, zejména žen, dětí a starších mužů.

Vůdce Čečenské republiky Ramzan Kadyrov se holedbá vojáky, které poslal na Ukrajinu na pomoc okupantům, ohání se přátelstvím s Vladimirem Putinem i mu vyjadřuje díky za finanční podporu. Ale co když ruský prezident ztratí kvůli nedařící se invazi na Ukrajinu půdu pod nohama? Zůstanou mu Čečenci a jejich diktátor poslušní?

Celý článek ZDE.