ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Moderátor Václav Moravec mluvil s předsedou vlády Petrem Fialou i o podobě a výši sankcí, které by Česká republika v rámci Evropské unie v případě další eskalace konfliktu uplatnila vůči Moskvě a ruským oligarchům.

„Já nejsem oprávněn mluvit o konkrétní podobě těch sankcí, ale je jich opravdu celá řada a tak jak jsem měl možnost vidět tu diskuzi a ty katalogy jak jsou připraveny, tak jsou to skutečně sankce, které by Rusko pocítilo. Nejen oligarchové a elita, ale Rusko jako stát. To odhodlání uplatnit je naprosto jednoznačné,“ vyjádřil se předseda vlády Fiala v České televizi.

„Všichni si přejeme mír. Je to věc, které se snažíme dosáhnout. Bohužel ta pravděpodobnost mírového řešení se snižuje. Je to vidět z celého vývoje té situace,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v OVM.

„Věřit, že se to musí řešit mírovou cestou, samozřejmě musíme. Ale musíme být připraveni i na to, že to tak nedopadne. To je odpovědná politika. Musíme dělat vše, aby to tak dopadlo, ale být připraveni na to, že to tak dopadnout nemusí a jak říkám – ta pravděpodobnost ruského útoku na Ukrajinu se bohužel zvyšuje každým dnem,“ doplnil Fiala.

Bělorusko bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit dnes. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to dnes uvedla agentura DPA. Západ odhaduje, že Rusko má v Bělorusku kolem 30.000 vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva takový záměr popírá.

Bělorusko prodloužení manévrů zdůvodnilo „zvýšenou vojenskou aktivitou“ poblíž svých hranic a hranic Ruska a také zvýšeným napětím na východě Ukrajiny, kde se v posledních dnech vystupňovaly střety mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty.

„Všechny ty pokusy o diplomatické řešení, které západní státy opravdu vytrvale vedou, tak zatím nevedou bohužel k žádnému výsledku, protože Rusko staví buďto nerealistické požadavky nebo žádného výsledku dosáhnout nechce. Ta situace je opravdu nesmírně vážná a nebezpečná,“ prohlásil předseda vlády Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce (OVM) v České televizi.

„Situace je vážná a je vážnějším každým dnem. Není přehnané tvrdit, že Evropa je krok od války, což je něco naprosto donedávna ještě nepředstavitelného,“ dodal premiér.

V diplomatické řešení situace však Fiala podle sých slov i nadále věří.

„Když se podíváme i na slovník světových státníků, jak se změnil za poslední týden, tak už se nemluví jenom o hrozbě a nějakého konfliktu, a nebo zvýšení napětí, ale opravdu přímo se používá to slovo válka, protože ruská vojska jsou v takovém stupni připravenosti kolem Ukrajiny ať už ruské strany, nebo běloruské, že vlastně jsou připraveni na ten útok, který může začít v jakékoliv chvíli,“ podotkl ministerský předseda.

„Já teda dlouhodobě nevěřím na velký frontální útok na Ukrajinu, protože si nedovedu představit, kdo by z toho profitoval. Taky by na to musel mít aspoň půl milionu vojáků, aby se něco takového stalo, nedává to vůbec žádný smysl. Představa bombardování Kyjeva mi přijde úplně nesmyslná. Myslím si, že budeme ještě dlouho pravděpodobně zažívat odbobí vysokých tenzí a informační války, na druhé straně já nepředpokládám, že k takové invazi dojde,“ řekl bývalý šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) v debatě CNN Prima News.

„Myslím si, že to, čím se liší tato krize od krize karibské před 60 lety je, že funguje do určité míry diplomacie a že jsou předkládány návrhy, o kterých se bude jednat. Teď je Lavrov (ruský ministr zahraničních věcí) do New Yorku a věřím, že se bude jednat dále,“ doplnil Zaorálek.

Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij dnes televizi Sky řekl, že zprávám od amerických a britských zpravodajců není možné věřit. Tyto tajné služby totiž udělaly mnoho hrubých chyb při posuzování situace před invazí do Iráku, kterou v roce 2003 podnikla skupina zemí vedená Spojenými státy. Navíc podle ruského diplomata nikdo nemá právo Rusku říkat, kde a kdy dělat vojenská cvičení.

Civilisté na obou stranách konfliktní linie mezi ukrajinskými silami a proruskými povstalci se připravují na nejistou budoucnost příštích dní. Jedni žijí ve strachu, že ruský útok na východní Ukrajinu přijde každou chvílí, druzí utíkají právě do Ruska v naději, že tam budou v bezpečí. Příběhy lidí z obou stran přinesly listy The New York Times a The Guardian.

Jednou z těch, kdo už osm let žije jen kousek od fronty, je jedenaosmdesátiletá Raisa Malašenkovová z města Stanycja Luhanska, které leží v bezprostřední blízkosti rebely ovládaného Luhansku. Zvuky výbuchů, které se v posledních dnech ozývají výrazně častěji než dříve, ji už vůbec nepřekvapí.

„Pro Evropu není výhodná válka s Ruskem a samozřejmě pro Rusko není výhodná válka s Evropou,“ podotkl v Partii na CNN Prima News Tomio Okamura (SPD), podle kterého by bylo příhodné upřednostnit zájmy Evropy před zájmy USA, „protože oni jsou za velkou louží“.

„Nás ta válka může opravdu fatálně postihnout (…) Války se musíme obávat všichni, ať je to odkudkoliv. Jestli se bude eskalovat napětí, tak k té válce skutečně dojít může a to je úplně špatně. Doufám, že se to zklidní, protože žádnou válku tady nikdo nechceme,“ dodal s tím, že obě strany by měly přestat eskalovat napětí. NATO v minulosti slíbilo, že nebude expandovat směrem k ruským hranicím, uvedl Okamura. Šéf Senátu Vystrčil (ODS) jeho slova odmítl.

„NATO jednak vůbec nikam neexpanduje, to je dlouhodobá lež, kterou pan Okamura opakuje. Od roku 2004 je pořád na svých stejných základech, kdy vstoupily pobaltské země do NATO. Nikam neexpanduje, je to lež. Rusko samozřejmě také nedodržuje minské dohody, Rusko provádí expanzivní politiku, která narušuje územní celistvost Ukrajiny. Je to ruský problém a je potřeba ho řešit. Je potřeba jednat. Je potřeba si uvědomit, že agrese hrozí z Ruska, že to není Ukrajina, která by kupovala ruské území,“ reagoval Vystrčil s tím, že Rusko porušuje mezinárodní právo, jeho expanzivní politika je důležitá pro všechny demokratické země a je třeba stát za Ukrajinou.

„Ukrajinské hranice jsou od nás 300 kilometrů a je to věc, která je důležitá pro nás samotné, aby nedošlo k tomu, že nějaký agresor poté, co už má Krym, najednou získá kousek dalšího území a kdo bude na řadě další? Kdo přijde na řadu jako další?“ vzkázal šéf Senátu.

Je třeba být připraven na všechny možnosti „a potom dělat všechno pro to, aby válka nebyla“, míní šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

„Zásadní věcí pro to, aby k agresi Ruska nedošlo, je, abychom byli jednotní, abychom společně dělali všechno pro to na základě diplomatického jednání, na základě ukázky toho, že jsme naprosto připraveni, pokud by k té agresi došlo, aby válka nebyla. A neříkat, jestli něco bude, a nebo nebude, protože tím zbytečně vyvoláváme emoce, zbytečně vyvoláváme třeba některé představy, které nechceme realizovat. Tzn. dělat všechno pro to, aby válka nebyla všemi prostředky, které máme k dispozici,“ podotkl.

Není tím, kdo by o něčem dokázal říkat, zda je to, či není blamáž, narážel Vystrčil na slova prezidenta Zemana.

„Snažili jsme se v NATO odradit Rusko od další invaze na Ukrajinu. Napětí je vysoké, v sázce je budoucnost suverénních zemí, které Rusko za samostatné nepovažuje. Nevěřte ruským dezinformacím,“ vzkázal na twiterru velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Proruští separatisté podle Kyjeva za 24 hodin 136krát porušili příměří, což je dvakrát tak často jako za den předtím, kdy Ukrajina hlásila 66 takových incidentů. S odvoláním na vyjádření ukrajinské armády o tom dnes informovala agentura Reuters. Napsala také, že v centru povstaleckého Doněcku bylo slyšet několik explozí. Co je způsobilo, ale není jasné.

Povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky zase podle agentury TASS tvrdí, že jejich území od dnešní půlnoci ukrajinské jednotky ostřelovaly ve 12 případech. Mimo jiné podle nich přerušily dodávky elektřiny do několika obcí.

"Dnes je ale situace Rusům prezentována tak, že stojí celá fronta nejvýznamnějších západních státníků, kteří čekají na přijetí k prezidentu Putinovi. Před domácím publikem už tedy ukázal, že bez Ruska se nedají velké globální problémy dnešního světa řešit. Je to imageová výhra Putina. Ruská společnost chce vidět, že jejich země je považována za velkého hráče a že se s Ruskem bude o těchto zásadních věcech mluvit," řekl pro iRozhlas.cz analytik David Stulík.

"Putin nicméně dosáhl také toho, že se veškerá pozornost světa nyní soustředí na oblast kolem hranic s Ukrajinou. To dělá jednou rukou, nevíme ale, co dělá tou druhou. Do Běloruska – na území stále ještě suverénní země – se mu podařilo přesunout více než 30 tisíc vojáků a otázkou je, jestli se tito vojáci ještě stáhnou. Potichu tedy dostal pod kontrolu také sousední Bělorusko, a jestliže tam zůstanou, budeme mít za hranicí NATO a EU, konkrétně na hranici Polska, ruskou armádu," upozorňuje analytik.

"Podle ukrajinských služeb Ruská soukromá Wagnerova armáda dorazila do Doněcku, aby provedla teroristické útoky, ze kterých pak bude obviněna Ukrajina. Je fajn, že v Mnichově právě probíhá každoroční bezpečnostní konference, ale možná je na čase méně debatovat a více konat," uvedl šéf sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) na twitteru.

Rusko chystá největší válku v Evropě od roku 1945 a chce obklíčit ukrajinské hlavní město Kyjev, je přesvědčen britský premiér Boris Johnson. Řekl to v rozhovoru s BBC na okraj mnichovské bezpečnostní konference. Všechno podle Johnsona nasvědčuje tomu, že Rusko už v některých ohledech svůj plán začalo naplňovat.

"Mám obavy, že plán, který vidíme, se týká něčeho, co by skutečně rozsahem mohlo být největší válkou v Evropě od roku 1945," uvedl Johnson. Všechny důkazy podle něj ukazují, že Rusko chystá útok na Ukrajinu. Moskva, která od roku 2014 okupuje ukrajinský Krym a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, to opakovaně popírá a tvrdí, že jde o západní propagandu.

Podle Johnsona stejně jako podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale hrozba ruské invaze bezprostřední. "Skutečnost je taková, že vše nasvědčuje tomu, že tento plán již v jistém smyslu začal," řekl britský premiér zřejmě v odkazu na aktuální dění na východní Ukrajině, kde proruští separatisté vyhlásili všeobecnou mobilizaci a kde se stupňují boje. Zpravodajské informace, které má Johnson k dispozici, podle něj naznačují, že se Rusko chystá zaútočit nejen z východu ze svého území, ale také ze severu z Běloruska přímo na oblast Kyjeva.

Ukrajina čelí největší koncentraci vojenských sil v Evropě za mnoho desetiletí. Byť se někteří ruští vojáci z cvičení už stahují, další zůstávají nedaleko hranic z mnoha stran včetně Běloruska a okupovaného Krymu. Málo se však hovoří o dalším ruském kontingentu, který se naopak nachází u jihozápadních hranic Ukrajiny: V separatistickém regionu Podněstří, kde ruské vojsko pomohlo povstalcům proti vládě Moldavska. O Putinově skryté hrozbě více čtěte ZDE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem řekl, že nehodlá reagovat na ruské provokace na východě Ukrajiny.

Zelenskyj zopakoval, že je připravený vést s Moskvou dialog, informovala agentura AFP. „Řekl, že nechce reagovat na provokace na linii kontaktu,“ citoval z rozhovoru Elysejský palác. Podle něj Macron vyvíjí „poslední úsilí“ na odvrácení velkého konfliktu na Ukrajině. Zelenskyj v tweetu, v němž informoval o telefonátu s Macronem, napsal, že mluvili o možnostech, jak snížit napětí a situaci urovnat diplomatickou a politickou cestou.

Na neděli je ohlášený Macronův telefonát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Ruská státní média zveřejňují neověřitelné informace o údajných násilnostech na východě Ukrajiny. Například agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na Společné kontrolní a koordinační středisko (JCCC) uvedla, že ozbrojené síly Ukrajiny ostřelovaly v sobotu v noci a po půlnoci šest obydlených oblastí v Doněcké lidové republice, včetně největšího města Doněcka.

JCCC na sociální síti Telegram sdělila, že ostřelována byla v sobotu večer města Dokučajevsk, Okťabr, Sosnovskoje, Aleksandrovka a Spartak a tři minuty po půlnoci moskevského času i doněcká chemička. Situace podél kontaktní linie na východní Ukrajině se podle TASS dnes ráno zhoršila. Z Luhanské lidové republiky JCCC hlásí za sobotu 49 případů porušení příměří údajně ukrajinskými ozbrojenými silami. „V některých z nich byly použity těžné zbraně,“ uvedla mise na Telegramu. Útoky prý cílily na 27 obytných oblastí v samozvané republice.

Ruská média obviňují Kyjev z přípravy útoku na enklávu proruských povstalců v doněckém a luhanském regionu, zatímco Západ se obává ruského vpádu na Ukrajinu při využití falešných záminek.

Evropská unie je znepokojena zesílením úsilí o manipulování s informacemi, které mají posloužit jako falešné záminky pro ospravedlnění vojenské eskalace na Ukrajině. Řekl to v sobotu podle agentury AFP šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který zároveň vyzdvihl klíčovou roli pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v terénu na Ukrajině. Diplomatický zdroj agentuře Reuters řekl, že pozorovatelé OBSE na východní Ukrajině v sobotu zaznamenali téměř 2000 porušení příměří. Ruská agentura TASS tvrdí, že ukrajinské síly v noci na dnešek ostřelovaly šest obydlených oblastí v samozvané Doněcké lidové republice, kterou vyhlásili proruští separatisté.

„Evropská unie je nanejvýš znepokojena tím, že inscenované události by mohly posloužit jako záminka k možné vojenské eskalaci,“ uvedl Borrell. „(EU) Pozoruje zesílení úsilí o manipulaci s informacemi na podporu takových cílů,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Dobrý den, podle USA by Rusko mohlo zahájit útok na Ukrajinu kdykoli. Uvedl to v sobotu Bílý dům a oznámil, že americký prezident Joe Biden na dnešek svolá schůzku Národní bezpečnostní rady, která má situaci prodiskutovat. Biden už dříve několikrát varoval před blížící se ruskou invazí na Ukrajinu, naposledy v pátek. Washington tvrdí, že ruské jednotky, ve velkém počtu soustředěné v blízkosti hranic Ukrajiny, jsou „připraveny udeřit“.