Putinův další možný cíl: Hrozí útok i Moldavsku kvůli ruským jednotkám v Podněstří?!
Ukrajina čelí největší koncentraci vojenských sil v Evropě za mnoho desetiletí a zatím se úspěšně brání. Málo se však hovoří o dalším ruském kontingentu, který se naopak nachází u jihozápadních hranic Ukrajiny: V separatistickém regionu Podněstří, kde ruské vojsko pomohlo povstalcům proti vládě Moldavska, připomíná Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko navíc v televizi ukázal mapu, podle které se zdá, že by ruští vojáci z Ukrajiny mohli pokračovat dál.
Ruská invaze na Ukrajinu šokovala celý svět. Zatímco většina světa fandí ukrajinské armádě, řada států posílá zemi vojenské vybavení a občané se ve velkém skládají na pomoc ukrajinským uprchlíkům, jeden z ukrajinských sousedů sleduje postup ruské armády s napětím. Alexandr Lukašenko, diktátor Běloruska a spojenec Vladimira Putina, totiž v televizi ukázal invazní mapu, která naznačuje, že ruská armáda by se mohla zastavit až v Podněstří, separatistické republice na území Moldavska, které je jihozápadním sousedem Ukrajiny.
Běloruský diktátor překvapil svět a možná i své spojence v Moskvě, když se rozhodl v televizi ukázat zasedání své bezpečnostní rady. Na tom rozebíral mapu, která zřejmě ukazovala plány ruské invaze na Ukrajinu včetně hlavních cílů a směrů postupu ruské armády.
Nad záběry mapy ovšem zpozornělo především Moldavsko. Jedna ze šipek ukazující plánovaný postup vojáků totiž směřuje od ukrajinské Oděsy na území Podněstří. To je separatistickou republikou na území Moldavska, na kterém vyhlásilo nezávislost krátce po jeho vzniku.
Moldavsko je v pohotovosti
Moldavsko, které má asi dva a půl milionu obyvatel, je v pohotovosti od začátku konfliktu na Ukrajině. Jen za první týden bojů totiž do země přišlo několik tisíc uprchlíků.
Navíc je na jeho území separatistické Podněstří, kde působí i jednotky z Ruska. To, že se Moldavsko objevilo na mapě s údajnými plány ruského útoku na Ukrajinu tak vyvolalo řadu pochybností a Moldavské ministerstvo si proto předvolalo Běloruského velvyslance, po kterém požadovalo vysvětlení.
O situaci promluvil i moldavský velvyslanec v USA Eugen Caras pro Fox News. Podle něj Běloruští zástupci označili mapu, která naznačovala invazi do podněstří za chybu tamního ministerstva obrany.
Moldavsko i tak zůstává v pozoru. „Nikdo si nemůže být jistý, co přijde v další fázi. Staneme se cílem, nebo ne? V současnosti se zdá, že cílem nejsme,“ komentoval to Caras. Dodal ovšem, že není schopný předpovědět, co se stane za týden.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se v noci na dnešek zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. V nemocnicích skončilo 44 z 69 zraněných lidí. Zraněny byly i tři děti, jedno těžce. Podle agentury RIA Novosti je mezi mrtvými i strojvůdce. Podle úřadů se most zřítil v důsledku zásahu zvenčí.
Američtí fanoušci vojenské historie si začínají hrát na válku proti Rusku, upozornil list The New York Times (NYT) v reportáži, které si povšimla i další média, včetně ruské redakce BBC. „Ve Spojených státech je rekonstrukce historických bitev dlouhodobým koníčkem. Ale falešné bitvy, které jsou ozvěnou probíhající války, jsou relativně novým jevem," napsal deník. Američtí milovníci vojenské historie obvykle rekonstruují bitvy z doby války za nezávislost, občanské války či druhé světové války.
Účastníci čtyřicetihodinové bitvy na severu Oklahomy se převlékli do ruských uniforem se symboly Z a používali téměř přesné kopie výzbroje a výstroje, jaké používají ruští vojáci, kteří od roku 2022 bojují a umírají na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním videu řekl, že Ukrajina stále nemá od Rusů návrhy, o kterých se má jednat v pondělí v Istanbulu. Napadená země přitom své podklady pro mírová jednání už tento týden zaslala. „V tuto chvíli neexistují jasné informace o tom, co přesně Rusové plánují do Istanbulu přivézt. My to nemáme, Turecko to nemá a Spojené státy ani jiní partneři to také nemají. A v tuto chvíli to zdaleka nevypadá vážně. Včera jsme o tom diskutovali s prezidentem Erdoğanem. Samozřejmě, každý na světě si přeje, aby diplomacie fungovala a aby došlo ke skutečnému příměří. Všichni chtějí, aby Rusko přestalo hrát si s diplomacií a ukončilo válku. Všichni chtějí skutečný mír – a Rusko s tím musí souhlasit,“ uvedl Zelenskyj.
We are now preparing for new diplomatic steps together with our partners in Europe and, importantly, in the United States. In fact, we are in contact almost daily with everyone who can make diplomacy meaningful.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 31, 2025
As of now, there is no clear information about what exactly the… pic.twitter.com/rw1BNgir68
Podněstří - neuznaná republika s podporou Ruska
V Podněstří má už tři dekády Rusko víc než tisícovku vojáků. Zatímco Moldavané mluví rumunsky, v Podněstří převažují ruští mluvčí – kteří se obávali, že po pádu SSSR se země připojí k Rumunsku. Roku 1990 tak na Moldavsku vyhlásili nezávislost, po dvou letech následovala pětiměsíční válka, v níž padla asi tisícovka lidí. Od roku 1992 platí příměří, ale plně vyřešit zamrzlý konflikt se dodnes nepodařilo. Jednání probíhají hlavně ve formátu 5+2: Moldavsko a Podněstří coby strany konfliktu, Rusko, Ukrajina a OBSE jako mediátoři; EU a USA mají status pozorovatelů.
Region je vklíněn mezi Ukrajinu a vlastní Moldavsko, od kterého ho dělí řeka Dněstr. Žije v něm nějakých 450 tisíc lidí, možná méně (ve zbytku Moldavska 2,6 milionu). Platí vlastním podněsterským rublem. Velmi výrazná je tam nostalgie po komunistických/sovětských časech, včetně spousty Leninových soch.
Leninova socha před budovou Nejvyššího sovětu, Tiraspol, Podněstří:
Žádná země neuznala Podněstří za nezávislý stát, ani Rusko. Podobně jako v případě separatistických republik na východě Ukrajiny však Moskva nabízí tamním obyvatelům ruské pasy, od roku 2002 jich vydala na 200 tisíc.
Ruské jednotky přišly do Podněstří brzy po podepsání příměří, Moskva je označila za mírové síly. Není jasné, kolik vojáků to přesně je, odhaduje se 1200-1500. K jejich úkolům patří i střežit největší muniční sklad východní Evropy; podle Organizace pro světový mír se v Cobasně, dva kilometry od hranic s Ukrajinou, skladuje 22 tisíc tun nábojů a vojenské techniky. Moldavsko i OBSE vyzývalo Rusy, ať výzbroj odvezou nebo zlikvidují, ale k velkému posunu nedošlo.
Stejně tak Moskva nedávno odmítla výzvy od NATO a USA, ať odvelí své jednotky z Podněstří a Krymu a také z dvou separatistických regionů Gruzie - Jižní Osetie a Abcházie, které podpořila ve válce roku 2008, a dokonce uznala za nezávislé státy. Výměnou Západ sliboval jednání o omezování zbraní v Evropě. Rusko odmítlo, jednotky v Podněstří prý jsou potřeba k ochraně ruských občanů i jako bezpečnostní pojistka, aby se zase nerozhořely boje.
Samozvaný stát Podněstří si také vydržuje armádu, odhadem 4000 až 7500 vojáků. Roční vojna je povinná, mnohé brance musí nutit násilím. „Vojáky velmi často bijí, ponižují i vydírají o peníze,“ popsal pro RFE/RL Alexandru Rjavitin, který roku 2015 dezertoval, přeplaval Dněstr a našel pomoc v Kišiněvě, moldavském hlavním městě. „Bažanty napřed zlomí a zesměšňují. Když přijdete bez peněz, výprask je zaručen,“ uvedl a předvedl jizvu po bajonetu, který mu do ruky zapíchl opilý nadřízený.
Podobné další příběhy vykreslila kniha Larisy Kalikové, aktivistky z Podněstří, kterou podpořila česká humanitární organizace Člověk v tísni.
„V současnosti nevidíme žádné neobvyklé aktivity v Podněstří, ale obáváme se, že se to může změnit,“ řekl v rozhovoru pro Foreign Policy moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu. „Po stažení ruských jednotek z moldavského území voláme neustále.“
